Řepka: Bude to boj!

Když v něm bouchnou saze, je radno se mu klidit z cesty. V sobotu však sparťanský kapitán Tomáš Řepka v Příbrami ani po těžké ráně v 93. minutě, která znamenala vyrovnání na 1:1, nevypěnil.
Na cestě do kabiny se vyfotil s vozíčkářem a poté, co vylezl ze sprchy, klidně konstatoval: „Takovéhle ztráty bodů zamrzí. Ale je to fotbal.“
Jak vůbec došlo k tomu karambolu v nastavení, po němž Příbram vyrovnala?
„Víte, že ani nevím? Byl to odražený balon na velké vápno. Ten Brazilec pak z první vystřelil a padlo to tam.“
Jde o velkou komplikaci pro Spartu?
„Určitě je to velká komplikace. Chtěli jsme Slavii trošku stáhnout. Samozřejmě je malá šance na její dotažení, ale dokud je, tak jsme to chtěli stáhnout na pět bodů a čekat, jak to dopadne v pondělí. A pochopitelně jsme si chtěli taky posichrovat druhé místo. Ale najednou budeme muset zase čekat my na ostatní.“
Jak nyní vidíte boj na špici?
„Je pět kol do konce a my se budeme snažit udělat co nejvíce bodů. Samozřejmě chceme hrát poháry. Pevně věřím, že se nám to povede. Ale bude to boj až do konce.“
Hecovali jste se hodně směrem ke Slavii? Po její nečekané porážce na Kladně jste ji mohli dostat vítězstvím pod tlak. Celý týden se o tom mluvilo.
„Měli jsme to v podvědomí. Ale chceme hrát svůj fotbal, díváme se na sebe. Určitě by bylo příjemnější, kdyby se nám podařilo tady vyhrát. Ale jede se dál.“
Berete to tak, že slávisté teď mají od vás pokoj?
„Hmm. To si nemyslím. Znovu říkám: my se na Slavii nedíváme! Hrajeme svůj fotbal a Slavia,ať si hraje, jak chce. Myslím si, že se to všechno pokazilo už na podzim. Jak se říká, pozdě bycha honit. Přesto jsme mohli Slavii víc potrápit. Ale ještě není konec.“
Stále opakujete: Nedíváme se na Slavii. Jenže lze to vůbec?
„A tak samozřejmě sledujeme, jak hraje nebo jaké má výsledky. To určitě jo. Ale po podzimu je pro nás prioritou hrát předkolo Champions League. To znamená udržet druhou příčku.“
Teď se budete dívat v televizi na utkání Slavia-Mladá Boleslav?
„Jako že bych na ně koukal? To ne.“
V Příbrami jste vstřelili brzy gól. Jenže pak jste, a ve druhé půli obzvlášť, odešli. Čím to?
„Nevím, jak je to možné. Sám si to nedokážu vysvětlit.“
Jak jste měli vůbec hrát?
„Vyhrát.“
Zajímá mě, s jakou taktikou jste šli na hřiště.
„Taktika je pořád stejná: zabezpečená obrana a z ní vycházet v pěti lidech do útoku. Jenže to se nám druhou půli nedařilo. Je to asi tím, že docházely síly. Přesto jsme si mysleli, že to už dopadne 1:0 pro nás. Ale ono to dopadlo jinak.“
Už v první půli jste na spoluhráče křičel: Není to komu dát. Odezva však nebyla žádná...
„Trošku nám vázla kombinace. Ale bylo to dáno asi tím, že jsme hráli ve středu zápas. Nechci se na to vymlouvat. Je to holý fakt. Navíc Příbram to měla na hřišti dobře zorganizované. Je vidět práce trenéra. Má to promakané, těžko jsme se tam dostávali.“
Sparťanští fanoušci však na tribuně říkali: To je soupeř na pět gólů. Souhlasíte?
„Tak to možná bývávalo. Ale takhle už to dneska není. Liga je vyrovnaná. Každý může s každým prohrát i vyhrát.“
Naráželi na to, že jste ve druhé půli bránili až od poloviny hřiště. Oni totiž čekali odvážnější hru. To byl záměr?
„Určitě.“
Proč to Spartě na jaře drhne v ofenzivě?
„Nevím. Na tohle vám nedokážu odpovědět. Gólů jsme nedali málo. Ale na úroveň Sparty by to mohlo být lepší.“