Komňacký: Bez Pelty by tu fotbal nebyl
František Komňacký je úspěšný trenér. Může se pochlubit českým (Ostrava) i slovenským titulem (Ružomberok), aniž by při tom vedl týmy, jež patřily k favoritům soutěží. S nenápadným Jabloncem se v této sezoně přimíchal na špici tabulky a dnes po čase zažije v Teplicích příchuť souboje prvního s druhým.
Sedíme v tiskovém středisku jabloneckého klubu, který může zopakovat historicky nejúspěšnější umístění (dvakrát třetí místo) z poloviny 90. let. Na osmapadesátiletém kouči však ani na chvíli nepoznáte stopy nějaké euforie.
„Jediný, kdo se snaží zmírnit přílišné uspokojení z výsledků, jsem zřejmě já, protože skoro po každém zápase říkám, že jsme nehráli dobře a nezasloužili jsme si vyhrát,“ říká v rozhovoru pro Sport.
S Jabloncem jste získal po třinácti kolech dvacet devět bodů. Víte, kolik jste jich měl na kontě s Baníkem v mistrovské sezoně 2003/2004?
„Řekl bych, že to bylo o nějaký bodík více, ale ne podstatně. Nějakých jednatřicet.“
Přesně tak.
„Jo? (směje se) Samozřejmě jsem jen tak hádal. Ovšem určitě vím, že to bylo bez porážky. My prohráli poprvé až na jaře v Blšanech.“
Dá se najít nějaká podoba mezi tehdejším Baníkem a současným Jabloncem?
„Do určité míry ano. Vždycky, když se hraje o špici, tak se atmosféra v klubu zvedá. Cítíte, že lidé pracují s větším zápalem, i v kabině hráči žijí fotbalem, každý zápas prožívají možná víc než nějaký tuctový, když jsou ve středu tabulky. Atmosféra se srovnat dá, ale nejpodstatnější rozdíl je v zájmu diváků.“
V Ostravě vládla euforie, na Jablonec chodí necelé tři tisícovky diváků.
„Tenkrát to byl ohromný boom, neskutečná věc. Bojím se, že se mi už nepodaří něco podobného zažít. Tam to lidi chytilo. Už v pondělí stála fronta na lístky na utkání, které se hrálo za čtrnáct dní. Jednou za mnou přišla paní, jestli bych byl tak hodný a nesehnal jí lístky pro manžela, který bude mít padesátiny, že by to byl pro něj krásný dárek. Lidi to tam skutečně brali jako velkou společenskou záležitost. Tolik všelijakých místních politiků jsem na fotbale nikdy neviděl. Je to větší město, fotbalové. Když jsem přišel do Jablonce, dával jsem si jeden z úkolů, že bychom to mohli trochu zvednout.“
To se zatím zjevně nepodařilo.
„Bohužel. A já už teď, ne že bych rezignoval, ale vidím, že to není o tom, na jakém místě hrajete. Je to dílem určité pohodlnosti. Fotbal lidi netáhne. Jablonec je město, které má asi jiné starosti a priority.“
Mimochodem, ten lístek jste sehnal?
„Samozřejmě.“ (směje se)
Když jste v Ostravě v průběhu podzimu vedli ligu, říkali jste si, že byste to mohli zvládnout?
„O titulu se stejně jako tady nemluvilo. Baník, a Jablonec už vůbec ne, nebyl zvyklý hrát o nejvyšší příčky. Bylo to něco nového, což se nám samozřejmě líbilo. Skoro každý zápas se vyhrál nebo alespoň neprohrál, takže panovala spokojenost. Že by někdo myslel tak vysoko, to ne. Pořád si říkáte: kdyby se to nezlomilo ještě ten další zápas, teď bychom potřebovali, aby to ještě vydrželo... A najednou cítíte, že mužstvo pod úspěchy roste sebevědomím a možná i kvalitou. Tady je to obdobné, ale k vítězstvím se dostáváme mnohem složitější cestou. Nejsou to výhry o tři góly.“
To je pravda, všechna utkání jste vyhráli jen o jednu branku.
„Kdyby z těch iks zápasů, co jsme vyhráli, skončila třetina obráceně, nikdo by se nedivil. Nám teď přeje i Štěstěna či momentální indispozice soupeře jako třeba v Olomouci. V kabině se o titulu nemluví. Kdybych to slyšel, zatrhl bych to. Přijde mi to neskromné.“
Jablonec je neodmyslitelně spojený se jménem Miroslava Pelty, kontroverzního funkcionáře. V souvislosti s ním se říká, že má díky svému vlivu podíl na současných úspěších. Slýcháváte to také?
„Samozřejmě že ano. Svým způsobem to vnímám jako ocenění jeho zásluh. I kvalit. Mnozí si pod tím představí, že je to mafi án a my vyhráváme jen proto, že uplácí rozhodčí nebo něco takového. Samozřejmě to tak není. Bez pana Pelty by tady v Jablonci fotbal nebyl. O tom není nutné diskutovat. Je to patriot a člověk, který je jako fotbalový funkcionář nejschopnější v zemi. Je schopen sehnat rozpočet, který patří v lize mezi vyšší, někde na pomyslném pátém šestém místě. Prostředky, které jsou vkládány, jsou veliké a on je dokáže získat. Nějakých osmdesát milionů je pro člověka, který nemá Glaverbel nebo J&T, nadlidský úkol. Zkuste to. A on to vždy dokázal.“
Více než dvě třetiny jabloneckého rozpočtu prý jdou na platy hráčů. I proto mimo jiné vyfoukl Mladé Boleslavi Pavla Drska.
„Ano, umí sem dostat kvalitní hráče. A Drsek je dobrý příklad. Samozřejmě jsme všichni viděli, jak hrál na Kladně. Pan Pelta za mnou přišel v létě a povídá: Chtěl bys Drska? Já kývl. On nepotřebuje schválení nějakou radou, představenstvem nebo tak. On se sebere a jede za Drskem, který má ještě nějakou jinou nabídku. A Pelta mi řekne: Zavolej mu, ať vidí, že máš zájem... My jsme v tomhle smyslu sehraní. Ale co chci hlavně říct: on Drska vezme, posadí ho do letadla a letí do Düsseldorfu, kde má manažera. A během dvou dní vám Drsek sedí v kabině. Zatímco v jiných klubech, než zasednou, než rozhodnou, než uvolní peníze... V tomhle je flexibilní. Ano, někdy chodí do riskantních věcí, do kterých by člověk jako já, který uvažuje realisticky, nikdy nešel. Jenže on vždycky říká, že je hráč. On tak život bere. A vypadá to, že je to dobrý hráč.“
Kdo má na něj největší vliv a umí mu rozmluvit nějaký riskantní podnik?
„Někdy se ho snažíme brzdit, nejvíce samozřejmě jeho paní. Ta je schopná ho ukočírovat, ale i ta to má těžké. Další věc, kterou chci zmínit, je, že má respekt u kolegů, na svazu i u rozhodčích. Musím říct s uspokojením, že počet ovlivněných zápasů ze strany sudích se blíží hodně nízkému procentu. Nejdou sem s tím vás zařezat. Řekl bych, že za dobu, co jsem tady, pískal někdo proti nám snad jen jednou. Pan Pelta má i takový respekt, že mu nechtějí ublížit už proto, že je to Pelta, který ve fotbale cosi dokázal. Že by to byla trochu prasárna.“
To je to, o čem jsem chtěl mluvit. Pokud se vyhneme nějakým podezřením, pak díky Peltově vlivu má Jablonec téměř záruku, že proti němu nikdo nepůjde.
„Já to tak cítím. Ovšem ne proto, že by mohl skončit v sudu někde v Orlické přehradě (směje se). On takovými metodami nepracuje. Prostě proto, že je to persona. Člověk, který něco ve fotbale dokázal a něco znamená. A fotbal dělá na vysoké úrovní.“
A jak tedy reagujete na hlášky, že na dobrých výsledcích má podíl i Miroslav Pelta?
„Mě to nemrzí, protože já cítím, že to tak je. Kdybych zavolal Drskovi já, on by mi odpověděl, že o tom bude uvažovat. Ale já mu nemůžu říct, nabízím vám takové a takové peníze. To je Peltova zásluha a přednost. Dokáže se domluvit s lidmi, o kterých já bych předpokládal, že do Jablonce nepůjdou.“
Bývalí hráči přiznávají, že umí přijít před zápasem a dát speciální prémie.
„Do kabiny chodí i teď. To, že přihazoval peníze, se ví. Ale v době, kdy začala krize, se tyhle věci v podstatě nedějí. On ví, jak je to složité sehnat peníze na výplaty, někdy se třeba musí odložit o týden, protože v určitém okamžiku ještě nebyl schopný zaplatit. Aby teď řekl: Dám vám dalšího půl milionu, když je porazíte, to už se neděje. Přestože to tady někdy bylo ve stylu (říká žoviálně): Míro, tak neblbni, pojď a dej celej. On je takový, že kluky má hodně rád a neumí říct ne. A v určitých směrech je s ním docela složité pořízení. Ještě ze Sparty zná praxi bonusů. Hráč dostane za každého půl roku například tři sta tisíc. My s ním sedíme, bavíme se o nějaké posile a povídáme mu: Dobře, vezmi ho, ale prosím tě, žádný bonusy. Ať sem jde, ale musí být rád, že tu může hrát. A pak se dozvíte, že mu ty bonusy stejně dal. Samozřejmě peníze musí sehnat on. Ovšem když to vezmu celkově, vůbec mi nevadí, že se možná více než o trenérovi a hráčích mluví o Peltovi, který stojí za Jabloncem. Bez Komňackého tady ten fotbal bude dál, bez Pelty ani týden. To je podstatné.“
Jablonec má velkou šanci na pohárové umístění. Poznáte na majiteli, že při nepřesvědčivých výkonech Sparty a Slavie cítí větší šanci na úspěch než obvykle?
„Jestli to z někoho cítím, tak z něho. U hráčů to tlumím ve stylu: Neotravujte, na to máme ještě čas. On to cítí a řekne, že do toho jdeme. Mistr ligy, to by bylo rouhání, ale určitě se chce rvát o poháry. To v něm je a už jsem to slyšel. A bylo by špatně, kdyby dával obrácený příklad ve stylu: Hrajte ještě chvíli, pak to prodáme. On jako osoba, která spoluřídila Spartu a projela s ní Evropu, ví, co to znamená. Rád by si to zopakoval v tomto klubu."
