Škorpil: Skončit dřív, mohl jsem být eurokomisař

V klubu, kterému šéfuje nekompromisní majitel Ludvík Karl, úctyhodná bilance!

Čtěte více:
Koučuju naplno, souložím naplno. Škorpil bude v lize chybět »
Zemětřesení v Liberci! Skončil Škorpil i jeho asistenti »

Extrenér Slovanu však popírá, že by byl loutkou v rukou majitele.

Byl jste vyhozen půl hodiny po skončení zápasu s Olomoucí. Překvapil vás tak rychlý spád událostí?
„Indicie přicházely během celého podzimu, respektive od samého úvodu této sezony z hlediska soutěžních zápasů, protože vstup do ligy nebyl až tak výsledkově vydařený, stejně jako vyřazení s Bukureští."

Liberecký trenér Ladislav Škorpil si myslí své. • Michal Beránek SPORT

Zastavme se tedy u toho úvodu sezony, kdy hráči po domácí prohře s Brnem obdrželi od vedení klubu takzvané vytýkací dopisy. Mohly nějak ovlivnit atmosféru v týmu?
„Neřekl bych, že jakékoliv vnější zásahy jsou pro výkon a výsledek rozhodující. Výsledek, jak z hlediska kvality hry, tak z hlediska skóre, je ovlivněn řadou faktorů. I takové záležitosti ho ovlivňují, ale absolutně si netroufám říci, v jaké hierarchii. Nějakým způsobem jistě, protože lidé se nepohybují ve vzduchoprázdnu. Někdy to může být dokonce motivační faktor. Nemyslím si ale, že tyto záležitosti mají být pro hodnocení jako ty nejdůležitější. To je hledání viníků a vytvoření střetů mezi někým."

Ptám se na to kvůli tomu, že z Liberce jdou často zprávy o tom, jak majitel klubu až příliš často a necitlivě zasahuje do mužstva. To měl být i jeden z důvodů, proč v Liberci skončil Vítězslav Lavička.
„Liberec ať si používá metody, jaké uzná za vhodné. A ať lidé pracují pod psychickým tlakem. A buď se s ním vyrovnají nebo nevyrovnají. Skončí to zase stejně na trenérech. I kdyby ten zásah mužstvo psychicky narušil, tak za to může trenér, že hráče neuměl připravit tak, aby narušeni nebyli."

Čtěte více:
Petržela má v Liberci nahradit Škorpila »
Nezmar: Většina se o odvolání dozvěděla z teletextu »

Často se říká, že jste byl jakousi loutkou, že vám pan Karl mluvil do sestavy. Co na to říkáte?
„Že je to nesmysl. Pan Karl jako každý jiný má nárok říci si svůj názor na to, kdo by měl nebo neměl hrát, ale nikdy to nebylo formou, že by mně něco nařizoval."

Co si myslíte o prémiích, které hráči dostali v obálkách za postup už před zápasem Evropské ligy s Bukureští?
„To je to samé... (přemýšlí) To je to samé v tom, že kdyby to hráči uchovali jako své osobní tajemství, tak to nedělá žádný problém, ale vzhledem k tomu, že si vykládají, kolik kdo má, tak to problém je."

Takže to byl problém?
„Jak jsem řekl. Za to může trenér, že nedokáže mužstvo psychicky připravit tak, aby na nějaké takové věci nemyslelo a myslelo jen na hru. Když se dělá něco takového, tak se asi přecení schopnosti trenéra, protože se předpokládá, že si s tím poradí. A jak je vidět, tak jsme si s tím neporadili. Ale ty problémy jsou skutečně jinde. To se jen hledá jako zástupný problém."

Kde je tedy ten hlavní?
„V tom, jak hraje obrana, kolik dostane mužstvo gólů... Nejzásadnější problém je ve věkové skladbě. Mužstvo je z hlediska psychické odolnosti až příliš labilní a odkázané na příznivý průběh zápasů. V žádném případě nehodlám kritizovat vedení. Tyto rozhovory dělají trenéři rádi proto, že to je už jako jakýsi inzerát, až někdo bude shánět trenéra, že je volný."

Vy už nechcete trénovat?
„Mám za sebou 40 sezon. Užil jsem si této činnosti dost. Když jsem už jednou skončil, byl jsem půl roku ve starobním důchodě, na zavolání pana Karla, zda bych Slovanu ještě nepomohl, jsem šel a dělal, co bylo v mých silách."

Litujete teď toho?
„Lituju, že jsme neskončili o týden dříve, protože bych se mohl hlásit na post eurokomisaře."

Byl tedy zápas s Olomoucí poslední v kariéře?
„Co já vím! Nevím, jestli se zítra probudím. Na takové dotazy krásně odpověděl jednou Brückner. Na otázku, co bude dělat, řekl, že v úvahu přichází Barcelona nebo Real Madrid a je to padesát na padesát. On tam chtěl, ale oni ho nechtěli."

Myslíte, že vás nikde nechtějí?
„Mně je to srdečně jedno. Já mám tolik aktivit, že jsem schopen se uživit i jinak než touto profesí. Na lavičce umřít nehodlám."

Ještě když se vrátím k zásahům do týmu. Jak se na mužstvu projevilo vyhození dlouholetého vedoucího A-týmu Pavla Jirouše?
„Opět mně tuto záležitost nepřísluší komentovat. Všechny zásahy byly pozitivní! (naštvaně a ironicky) Neustále debatu ženeme do konfliktu mezi vedením a realizačním týmem. Aby realizační tým, potažmo já jako jeho mluvčí kydal bahno na vedení. Nemám důvod jít s někým do střetu. Nepotřebuji se někde zviditelňovat a už vůbec ne řešit, co, kdo na čem a jakým způsobem se na tom podílel. Každý jeden člen se snažil dělat svou práci nejlépe a výsledek je, jaký je a spokojenost taková, jaká je. Děkujeme, odcházíme."

Co byste poradil vašemu následovníkovi?
„Musí mít pevné nervy. A v Liberci vzhledem k jeho dlouhodobě vytvářeným ambicím obzvláště."