Mezi českými fotbalisty momentálně nenajdete více borců, kteří by prošli tolika vyhrocenými derby bitvami jako Libor Sionko. Záložník Sparty je zažil ve čtyřech zemích, a to dnešní bude jeho dvaadvacáté.
„Krásná atmosféra a zápas, který stojí za to hrát. A když ho vyhrajete, užíváte si.“ Tohle se vybaví Liboru Sionkovi na první dobu, když se ho zeptáte, co v něm evokuje slovo derby. Dnes nastoupí v lize proti Slavii posedmé.
„Nebylo moc úspěšné, prohráli jsme 1:2. A mám pocit, že v tom zápase utrpěl těžké zranění Vlado Labant, takže na tohle derby nerad vzpomínám.“
Co se odehrává v mysli hráče, který jde na první derby utkání?
„Sílu toho zápasu pozná hráč už v průběhu týdne, kdy se to blíží a hodně se o tom píše. Já tehdy přišel z Ostravy, a když se k tomu schylovalo, cítil jsem, že jde o něco speciálního. V derby neexistuje prohrát. Musí si to člověk zažít, aby to pochopil.“
Kolik derby musí hráč podstoupit, aby zvládl atmosféru okolo a nebyl přemotivovaný?
„Je to individuální, ale pokud už dvě nebo více sezon působíte ve Spartě, vnímáte to tak, že nejde o běžný zápas, ale nepodlehnete atmosféře. Dokážete se soustředit na utkání, ne na věci okolo.“
Je těžké tomu nepodlehnout?
„Pokud čte noviny, hráč to vnímá. Ale mám pocit, že v dnešní době už to není tak intenzivní jako v minulosti. Nebo jsem si já na tyhle zápasy zvykl. Dříve mi to připadalo vyhecovanější. Pořád je to derby, ale ten humbuk okolo už není tak velký.“
Možná tomu nyní uškodily pohárové zápasy, ten první neměl až takový význam...
„I to je možné. Zatím mi to přišlo mírnější, než když jsem odcházel.“
Derby jste zažil ve čtyřech zemích. Liší se v něčem od sebe?
„Sám za sebe bych to odstupňoval. To top je v Glasgow, jde o neskutečně velké derby, atmosféra a vše okolo, co se děje, je šílené. Nastoupit v takovém zápase je odměna pro každého fotbalistu. Za tím glasgowským derby je trochu díra, protože to je opravdu mimořádná událost. Druhé derby bylo asi v Dánsku.“
Předpokládám, že největším rivalem pro FC Kodaň je Bröndby.
„Samozřejmě. Vždycky bylo vyprodáno, panuje tam velká rivalita. Číslo tři bych srovnal plus minus stejně vídeňské derby Austrie s Rapidem a Sparty se Slavií. Nejmenší bylo v Grazu. To bylo městské a nešlo o největší zápas té země.“
Z čeho pochází v Kodani velká rivalita mezi oběma celky?
„Bröndby je historicky nejslavnější klub, teď se momentálně potýká se slabší výkonností. A najednou vedle něj vyskočil FC Kodaň, milionářský klub. Já bych to sice nesrovnával s Chelsea, ale jeden z nejbohatších lidí v Dánsku vybudoval impérium a jeho č í s l e m jedna je fotbal. Bröndby má pravděpodobně více fanoušků a najednou vyrostl jiný klub, se stejnými ambicemi, ale lepšími financemi. A ambice naplňuje. Takže rivalita vznikla i z toho. Nejslavnější dánský klub je najednou číslo dvě.“
| 272. DERBY |
Sionko v derby Sparta-Slavia 3 - 2 -1 Grazer AK-Sturm Graz 0 - 1 - 0 Austria-Rapid 4 - 2 - 2 Rangers-Celtic 0 - 1 - 1 FC Kodaň-Bröndby 1 - 1 - 2 CELKEM 8 - 7 - 6 |
Absence SPARTA: Hušek, Střeštík, Pamič, Hejda (zranění), Kucka (karty), Brabec (nejistý start) Absence SLAVIA: Vomáčka, Kaufman, Naumov, Hloušek, Romanovs (zranění), Belaid (nemoc) |
Vraťme se ještě do Skotska. Na co jste si jako hráči Rangers museli dávat pozor?
„Upozorňovali nás na náboženské provokace. V nich to vzbuzuje hněv a mohlo by se to přenést na hřiště. Fanoušci jsou impulsivní, stadiony na Ostrovech jsou bez plotů. Nedej bože, aby se stala nějaká tragédie. Spousta derby ve Skotsku je spojená s nějakou tragédií. Apelovali na nás, ať nikoho neprovokujeme.“
Souvisí to s tím, že vám radili, ať se nekřižujete?
„Taky. Na Celtiku jsme tehdy prohráli a nějaký fanoušek si myslel, že nás vyprovokuje tím, že si klekne před autobus a pokřižuje se. Mně to bylo úplně ukradené, jestli je věřící, nebo co. Musel jsem se tomu smát, připadalo mi to směšné.“
A jak to působilo na spoluhráče?
„Nikoho to nerozhodilo. To jejich rozdělení na katolíky (Celtic) a protestanty (Rangers) je zakotvené v historii, ale myslím si, že spousta těch mladších fanoušků už možná ani neví, z čeho to vzniklo. Podle mě už jsou i ty tábory trochu promíchané, už to asi není tak ortodoxní, jak to bývalo.“
V Praze se říká, že kdo prohraje v derby, chodí půl roku kanály. Existuje podobná hláška v cizině?
„Nevybavuju si. Já to obecně ani tak neberu. I když jsme prohráli, ale odevzdali jsme všechno, můžu se klidně projít po Václaváku. Nebudu se nikde schovávat.“
A platí všude v Evropě, že favorit v derby nevyhrává?
„Ne že favorit nevyhrává, ale derby nemá favorita. To je pravda, o tom jsem se přesvědčil několikrát. Ty zápasy jsou specifi cké nasazením, atmosférou. Smazávají se postavení v tabulce. Řekl bych, že je to vždy padesát na padesát. Nebo vlastně třicet tři, třicet tři, třicet tři (se směje). Může to skončit jakýmkoliv výsledkem.“
