Sparta je neporazitelná. Ale nebaví...
Sparta. Je to dobrý mistr? Je to špatný mistr? Jaký je to vlastně mistr? Každopádně je to neporazitelný šampion, v ligové sezoně ji ani jeden soupeř nepokořil. To je unikátní, obdivuhodná bilance.
Letenský tým je precizní v defenzivě, na které má postavenou hru. Obranná práce je její doménou, zbraní, která jí přinesla titul.
Sparta však má problém. A ten se jmenuje útok.
Ve třiceti duelech dala pouze dvaačtyřicet branek, což dává průměr 1,4. To je ubohé číslo, porovnejme si ho s dalšími evropskými šampiony.
Chelsea nasázela na jeden zápas úctyhodných 2,7 branek. Ano, to je nadstandardní číslo, ale také za dalšími vládci nejsledovanějších soutěží Sparta zaostává. Bayern Mnichov 2,1. Inter Milán 2. Olympique Marseille 1,8. Barcelona 2,5.
Pravda, to jsou vyspělá mužstva se skvělými útočníky. Ale když postavíme Spartu vedle dalších vládců srovnatelných lig, také zaostává. Žilina nastřílela na Slovensku 1,8 branky na zápas. Salcburk v Rakousku 1,9. Anderlecht Brusel v Belgii dokonce 2,2.
„Útok je největší problém Sparty,“ řekl i její bývalý obránce Roman Hubník.
Bony Wilfried s Václavem Kadlecem jsou talentovaní, nadějní – ale to je vše. Navíc nemají dostatečnou podporu záložníků. Z průměru vybočují pouze Juraj Kucka s Liborem Sionkem.
Je prostě fakt, že tým Jozefa Chovance svou hrou nebaví, vše vsadil na účelnost, vládce ligy by však měl nabídnout i nadstavbu. Tedy techniku, rychlost, kombinaci, kvalitu.
A toto poslaní Sparta nenaplňuje.
