ROZHOVOR - Na jeden gól přihrál, druhý dal. Sparťanský stoper Jiří Jarošík tak bohatě napravil svou minelu z úvodu utkání, po které upaloval žižkovský Jan Bořil sám na bránu. Sparta zlomila tuhý odpor ligového nováčka díky dvěma standardním situacím, při kterých hrála hlavní roli blonďatá hlava její největší letní posily.
Jiří Jarošík nejprve přiťukl balon střelci první branky Jakubu Marešovi a druhou sám vstřelil. „Při té první akci na můj vrácený balon nabíhali dva naši hráči. Jsem rád, že se při tom nepokopali,“ smál se.
Vzpomenete si na svůj poslední ligový gól za Spartu?
„To si popravdě nevzpomenu. Ale jsem rád, že jsem ho dal, protože jsem ho dnes dát chtěl.“
Zápas však začal vaší chybou, po které mohl jít Žižkov do vedení.
„Po dlouhé době nám doma pokropili hřiště, na což nejsme zvyklí. Hrajeme doma, přitom to pro nás byla nevýhoda. Hušek mi dal trochu delší balon, který po mokré trávě jel a nešel chytit. Jsem rád, že jsme z toho nedostali gól.“
Zatrnulo vám v tom momentě?
„To bylo hrozně rychlé, museli jsme se otočit a jet dozadu. Byli jsme rádi, že jsme to společně s gólmanem vyřešili.“
V závěru Žižkov snížil na 2:1. Cítili jste nebezpečí, že byste ještě mohli o vítězství přijít?
„Zbytečně jsme si to zkomplikovali, prvních dvacet pět minut jsme hráli ospale, vůbec nic nám nešlo. A když už jsme kontrolovali hru, dostali jsme zbytečný gól, po kterém jsme se strachovali o výsledek. Měli jsme tam desetiminutovku, kdy jsme vypadli ze hry. Naštěstí v závěru jsme dali krásný gól a potom už byl klid.“
Ublížila vám dlouhá reprezentační pauza?
„Těžko říct, všichni jsme se na zápas těšili. Nemá cenu se šetřit, když teď už žádné poháry nehrajeme, takže trošku nechápu, proč jsme takhle vysadili.“