Bicanův syn je znechucen vedením Slavie: Sundejte tátu z Edenu! | iSport.cz
Stanislav Hrabě
21. září 2011 • 09:15

Bicanův syn je znechucen vedením Slavie: Sundejte tátu z Edenu!

TOP VIDEA
SESTŘIH: Kometa - Mountfield HK 3:2. Brno je prvním semifinalistou, Zaťovič se blýskl hattrickem SESTŘIH: Kometa - Mountfield HK 3:2. Brno je prvním semifinalistou, Zaťovič se blýskl hattrickem
Sterling ve Wembley hattrickem zničil Čechy. 0:5, nejhorší porážka v české historii Sterling ve Wembley hattrickem zničil Čechy. 0:5, nejhorší porážka v české historii
VŠECHNA VIDEA ZDE

Obří fotografie nejslavnějšího kanonýra slávistické historie Josefa Bicana už by nemusela vítat fanoušky při vstupu na stadion v Edenu. Syn legendy Ivan Bican totiž požaduje její sundání. „Současné vedení je na tak nízké lidské úrovni, že ohrožuje tátovo jméno,“ vysvětluje, proč se k tomuto kroku odhodlal.



Dost, už to dál nejde. To si řekl Ivan Bican, syn slávistické legendy, jenž je krajně znechucen z lidí, kteří nyní stojí ve vedení nejstaršího českého klubu. A svůj postoj dává náležitě najevo: požaduje, aby byla sundána obří fotografie jeho otce ze stadionu v Edenu.

To vás vedení klubu skutečně tolik štve?
„Vadí mi to proto, že současné vedení Slavie je na tak nízké lidské úrovni, že ohrožuje jméno Josefa Bicana. Poškozuje renomé jeho i celé naší rodiny. Přeju si proto, mluvím i za matku, která mi vzhledem ke svému věku dala k tomu pověření, aby byla fotografie sundána. Trvám na tom. Tím se zabrání ztotožňování spojení mého otce s vedením klubu a bohužel s celou Slavií.“

Sám říkáte „bohužel“. Váš otec ke Slavii přece neodmyslitelně patří. Nepoškodíte víc její jméno než členy vedení, kteří tvoří jen nepodstatnou část historie a mohou brzy odejít?
„Každá léčba nese i nepříjemné zákroky. A především počáteční fáze bývá hodně bolestivá. Pak však přichází uzdravování, naděje a vítězství. To platí i ve fotbale a pro Slavii v této době obzvláště. Čím tvrdší postoj lidé, kteří ji mají rádi, zaujmou, tím víc jí to prospěje. Můj názor je, že čím dřív půjde Slavia do druhé ligy, tím líp. Za tohoto stavu k tomu stejně jednou dojde, bude to jen později a bude to horší. Jedině soustavný tlak může dokázat, že tento druh lidí, jako jsou bratři Řebíčkové, Platil a jejich kamarádi, odejde.“

Josef Bican nebyl jen symbol nedostižného kanonýra, ale i morálně silného člověka, který se osobně postavil dvěma totalitním režimům: fašismu a komunismu. Neměl by být nyní o to víc zviditelněný, aby toto memento připomínal?
„Naopak. Právě proto, že tuto úžasnou morální sílu v sobě našel. Znal jsem ho jako syn moc dobře a vím, že on by v této situaci první řekl – ta fotka půjde dolů. Jestli někdo nese morální defi cit vůči fanouškům Slavie, není to on, moje matka, ani já, ale ti, co nyní mají moc. Nejde o uraženou osobní ješitnost, že fotografi e byla vyvěšena bez našeho vědomí, natož otázka osobního prospěchu. To ne. Je to jeden z pokusů přimět vedení, aby se chovalo jinak.“

Diskutoval jste svůj záměr s jinými fanoušky? Máte jejich podporu?
„Z generace otcových hráčů už jich je málo naživu. Ale mluvím s fandy Slavie a ptají se mě, co všemu říkám. Při oznámení, že tento krok vážně zvažuju, přestali všichni mluvit, dokonce i sparťani, jak byli zaskočeni. Vysvětloval jsem jim nemožnost postupovat standardními demokratickými způsoby. Ono totiž vedení není standardní, jde o výjimečně problémové lidi, kteří zneužili situaci ve společnosti i klubu. Za krátkou dobu se zdevastovalo všechno, co se ve Slavii v nedávné době podařilo. Pryč jsou peníze, tituly, úspěchy. Slavia, to je nyní úplná ruina.“

Oslovil jste věrné příznivce i z jiných oborů?
„Znám lidi vysokého postavení, lékaře, vědce, umělce, kteří se ke Slavii otevřeně nehlásí, ale pak zjistíte, že ji mají v srdci. Jsou špičkovými odborníky ve svém oboru, ale hlavně slušní lidé. Platí to, co jsem poznal za doby svého otce, kdy se říkalo, že každý slušný člověk je slávista, i když jí doba a politická situace vůbec nepřála. Vůči nim cítím závazek, že musím něco udělat, musím se ozvat. Formou, kterou to dokážu. Když lidi jako já neřeknou vůbec nic, tak kdo?“

Pokoušel jste se jednat s vedením Slavie?
„Uvědomil jsem ho, že si přeju sundání fotografi e svého otce z důvodů, které jsem uvedl. Dal jsem jasně najevo, že mi nejde o peníze. Dostal jsem příslib, že se mnou bude jednáno. Ale jak to chodí po Česku, nepřihodilo se nic. Řekl jsem dost. Tím, že nekonali, tak se ze žádosti stane příkaz, který v dohledné době zašlu.“

Co když opět nebude odezva?
„Tak nechám jednat právníky. Já neustoupím.“

Pepi Bican by stoprocentně neměl radost ze současné Slávie
Pepi Bican by stoprocentně neměl radost ze současné Slávie

Kdo je kdo
Josef Bican – Největší slávistická legenda, nejlepší střelec v historii. Hrával za klub v období 1937-1948 a 1953-1955, nastřílel v jejho dresu 417 gólů, dovedl Slavii k šesti titulům. V roce 1938 byl hlavní postavou týmu, který vyhrál Středoevropský pohár.

Ivan Bican – Syn slávistické legendy, vystudovaný inženýr. Od roku 1986 žije v USA, nejprve v Chicagu, nyní v Las Vegas, má americké občanství. Nyní tráví v Praze více času, neboť se stará o svou matku.

Aleš Řebíček – Bývalý ministr dopravy, člen ODS. S jeho jménem jsou spojeny prapodivné transakce firmy Viamont, kterou vlastnil. Netají přízeň ke Slavii, postupně se stal jejím majoritním vlastníkem, ovládá 98 procent akcií.

Adam Řebíček – Bývalý policista, který byl obviněn z úplatkářství, ale pro nedostatek důkazů nebyl odsouzen. Bratr Aleše, majoritního vlastníka Slavie, se stal před dvěma měsíci členem představenstva pražského klubu.

Miroslav Platil – Bývalý ekonomický náměstek pražské policie, později bezpečnostní manažer ČMFS, netají přízeň ke Spartě. Loni v červnu se stal generálním ředitelem Slavie Praha v době, kdy se provalily velké finanční problémy.
 

Mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku

Play off - pavouk Čtvrtfinále Semifinále Finále Program a výsledky Soupisky Střelci Systém turnaje Stadiony a města Vstupenky Fantasy k MS Informace

Mistrovství světa ve fotbale 2018 se hrálo od 14. června do 15. července 2018 v Rusku. Závěrečný turnaj, na který fanoušci čekají vždy čtyři roky, hostilo 11 ruských měst a 12 stadionů, finále v Moskvě na stadionu Lužniki vyhráli Francouzi nad Chorvatskem 4:2.

Finále
Francie - Chorvatsko 4:2

Zápas o třetí místo
Belgie - Anglie 2:0

Semifinále
Francie - Belgie 1:0
 * Anglie - Chorvatsko 1:2 v prodl. 

Čtvrtfinále
Urugay - Francie 0:2 
* Brazílie - Belgie 1:2
Švédsko - Anglie 0:2 Rusko - Chorvatsko 2:2, 3:4 na penalty

Články odjinud