Matějovský po prohře s Libercem: Že je liga rozhodnutá? Nesmysl!

Byl všude, útočil i bránil. Snažil se. A málem zavinil gól – to když v první půli vypadal, že chce ve vlastním vápně ekvilibristicky obehrát Jiřího Štajnera a přišel při tom o míč. „Srazily se mi myšlenky,“ vysvětloval po první ligové prohře v sezoně Marek Matějovský.

Jaké na vás taková prohra může zanechat stopy?
„Jestli na nás zanechá stopy, bude to jedině špatně. My se z toho musíme vzpamatovat, potrénovat, nachystat se na další zápas a ten zvládnout. Nedalo se čekat, že celou sezonu projedeme vítězně, jednou musela prohra přijít. Výsledek je krutý, ale velké týmy si s tímhle musejí poradit – a my chceme být velký tým.“
Odborníci v médiích říkali, že liga je rozhodnutá. Nepodlehli jste tomu trochu?
„To určitě ne, spíš jsme se tomu jen usmívali. V životě nejde posoudit, že po pár kolech je liga rozhodnutá – to bylo spíš úsměvné, že lidi tohle vypustí z pusy. Ligu jsme nastartovali dobře, chceme ji zvládnout, ale prohlašovat tohle po pár kolech je nesmysl.“

Jak budete první porážku dostávat z hlavy? Zatím jste zažívali jen vítězství, v téhle sezoně nejste na prohry zvyklí.
„Musíme trénovat. Řekneme si k tomuhle utkání něco, co se týče chyb, nachystáme se na Teplice. V minulé sezoně jsme taky zažili porážky, ale ve finále jsme Plzeň ještě proháněli. Nemyslím, že by nás to mělo rozhodit – musíme se s tím vypořádat a začít zase vítězit.“

Zranění, se kterým jste vynechal reprezentaci, už je v pořádku?
„Musím říct, že třísla byla v pořádku, ale k mé smůle mě před zápasem s Libercem postihly střevní problémy – a takových nás bylo víc. Cítil jsem se slabý, což neberu jako omluvu, ale smůlu. Třísla jsem necítil, ale od pátku jsem pořádně nejedl, byl jsem na suchém pečivu. A to není ideální.“  

Zaskočil vás něčím Liberec?
„Neřekl bych, že nás zaskočil. Nabídli jsme mu dva góly v první půli – nejdřív jsme hloupě ztratili balon u naší šestnáctky, to šlo řešit jednoduchým odkopem. Gól ze standardky, to se stát může, ale každý máme svého hráče... Dostali se do dvougólového vedení, pak už to je těžké. Kdybychom ve druhé půli snížili na 1:2, mohli jsme to zdramatizovat, v tu chvíli jsme Liberec docela přimáčkli. Nepodařilo se, dostali jsme třetí gól...“

Karate? Kdepak, jen souboj Matějovského (vpravo) s Janů • ČTK

Chyběl vám hodně Leonard Kweuke?
„Určitě chyběl. Na druhou stranu se nemůžeme vymlouvat na absenci jednoho hráče. Takovéhle zranění nebo distanc za karty můžou přijít, měli bychom se s tím vypořádat. Hráčů je tady dost, Slepi (Miroslav Slepička – pozn. red.) to měl těžké, ale pral se s tím statečně. Celý tým mu nepomohl.“

Nepodcenili jste trochu Liberec, který poslední tři zápasy nevyhrál? Měl spoustu situací, v nichž chodili hráči jeden na jednoho, dostali se do několika dalších šancí...
„Neřekl bych, že to bylo podcenění. Prohrávali jsme a museli jsme se tlačit dopředu, z toho tyhle situace vyplývají. Mohli jsme hrát víc na jistotu, ale nebyli bychom nebezpeční dopředu. Nějaké šance jsme taky měli, ale prostě jsme je neproměnili. Liberec byl produktivní.“

Cítil jste, že vám spoluhráči nepomáhají? Vypadalo to, že jste v záloze jediný, komu se dařilo.
„Takhle bych to nebral. Nezvládli jsme to jako tým, nemůžete hodnotit kladně jednotlivé výkony. Měli jsme se víc kousnout a zkusit se s tím víc poprat. To se nestalo. 0:3 doma, to je strašný výsledek.“

V prvním poločase jste se vrátil při libereckém brejku do vlastního pokutového území, ale přišel jste lacino o balon. Snažil jste se Jiřímu Štajnerovi dát „housle“?
„Chtěl jsem to odkopnout z jedné, ale viděl jsem ho proti sobě a bál jsem se, abych ho netrefil. V tu chvíli se mi srazily myšlenky, noha se zarazila a já jsem pak jen děkoval Švengymu (Milanu Švengerovi – pozn. red.), že mě podržel. Měl jsem to naprat, ale prostě jsem se bál, že bych ho trefil a mohlo to jít do brány. Už to bylo blízko.“