Řecké sluníčko a mořské pláže jsou jen vzpomínkou, sníh, hory a běžecká stopa tvrdou realitou. Stoper Martin Latka se po dvou letech strávených v řeckém Panionisu Atény vrátil na podzim do Slavie a opět zažívá, co je zimní příprava v českých podmínkách. „Teplotní rozdíl je neskutečný,“ jenom si povzdechne smířený osudem.
Přes tvář má šálu, aby mu na ni nefoukalo, skrývá pod ní mužný vous. „Ten mám je na hory, v lize ho sundám,“ přiznává Martin Latka, obránce Slavie, že jím soupeře strašit nehodlá. „Nemáme ani čas se holit, jenom makáme,“ přijímá sklesle muka zimní přípravy.
Běh do kopce uzavírá skupinka ostřílených: Jarolím, Vlček, Hubáček, Latka. Výsada, nebo už nestíhají? „My to na konci kontrolujeme, aby to nikdo neflákal. Šlapeme jim na paty,“ hlásí s úsměvem posledně jmenovaný.
Zimní dřinu přijímá jako nutné zlo. „Když natrénujeme, tak z toho budeme žít celé jaro. Je to klišé, ale pravda. Každý k tomu tak přistupuje,“ prohlašuje uvědoměle.
Pro něj je však nabrání kondice nezbytností. „Potřeboval jsem ji jako sůl,“ neskrývá. Na podzim se připojil k mužstvu po operaci ledviny, neměl natrénováno a bylo to znát.
„Výkony určitě nebyly takové a také jsem si tolik nevěřil,“ připouští. „Pořád doháním manko, je to dlouhodobější proces, ale už se cítím o mnoho lépe. Hlavně psychicky. Když budu mít sílu a dech, víc si toho na hřišti i dovolím,“ hledí směle do ligového jara.
Úkol pro druhou část sezony vidí jediný. „Musíme co nejrychleji získat co největší počet bodů, abychom měli klid a mohli zabudovávat mladé do mančaftu,“ opakuje požadavek vedení.
Jako zkušený hráč, na němž bude trenér stavět, přidává i vlastní přání. „A chceme hrát dobrý fotbal, aby to lidi bavilo a my měli z toho radost. Ne abychom se potáceli někde na konci, koukali na sebe a byli nasraní,“ ví, jak výsledky zvedají náladu v kabině.
Smlouvu mám taky jen do léta
Fakt, že vedení klubu příliš nepočítá do budoucna s trenérem Františkem Strakou, nijak neřeší. „To není věc hráčů, nechci se k tomu vyjadřovat. Ostatně já jsem v podobné situaci, také mám smlouvu jen do léta a pak se uvidí,“ dovede se vžít do této role.
Jeden podstatný rozdíl však mezi nimi je – zatímco Straku fanoušci pro jeho sparťanskou minulost a výpady proti červenobílým nenávidí, Latku naopak milují, podílel se na nedávných úspěších včetně vystoupení v Lize mistrů a dvou titulů.
„Je hrozně fajn, že mě přijali zpátky, i když moje výkony na podzim nebyly optimální,“ pochvaluje si. „Lidi mi věří, cítím jejich podporu, hned se mi lépe hraje. Chci jim poděkovat.“
I proto při návratu z Řecka zamířil opět do Edenu. „Neskrývám, že proběhly i nějaké kontakty s Budějkami,“ přiznává vztah i k jihočeskému klubu, kde vyrůstal.
„Mluvil jsem s Kotrčem (generální ředitel Jiří Kotrba), je to můj soused z Hluboké. Ale Slavia byla na prvním místě,“ zdůrazňuje. Zvolil si Prahu, pozice stopera je ostatně v Českých Budějovicích už také osazena. A hodně zkušeným hráčem. „Mají Řepku a svoje starosti,“ krčí rameny Latka.
Pak opět vybíhá do zasněžené stráně.