Trenér Žižkova Nádvorník: Klukům jsem říkal, že jsme všem pro srandu
ROZHOVOR | V posledních třech zápasech získali sedm bodů. Viktoria Žižkov se vrátila do boje o udržení a její trenér Roman Nádvorník tvrdí, že mu k probuzení týmu pomohlo, jak všichni „jasného sestupujícího“ odepisovali. „Zdůrazňoval jsem klukům, že si z nás každý střílí,“ popisuje své motivační metody.
Odkdy věříte, že se zachráníte?
„Od té doby, co jsem sem nastoupil. V zimě jsme seděli s majitelem a měli jsme dvě varianty – první, že to zabalíme a budeme připravovat tým na druhou ligu, druhá, že to zkusíme zachránit. Majitel jasně řekl, že za každou cenu zachránit, tak jsme se začali zajímat o hráče, kteří by nám mohli pomoct. To se povedlo, jen se zkušeným stoperem to nevyšlo.“
Protože padlo hostování Františka Ševinského kvůli dopingu Davida Bystroně...
„Ano, to byl problém. Pak jsem měl připraveného Ricku z Příbrami, jenže tam se zranili Hejda s Mišůnem a Příbram si ho nechala. Byli jsme domluvení s Kalinou i s Boleslaví, to je hráč do nepohody, bojovník, hodil by se nám. Jenže tam se zase zranil Šírl, Kalina s nimi jel na soustředění do Turecka, kde dal dva góly, a od té doby ho nikdo ze základní sestavy nevyndal. Do útoku a zálohy se nám ale podařilo sehnat hráče do války, i když v jiných klubech na ně měli třeba odlišný názor.“
Koho myslíte?
„Láďa Bálek nám od začátku ohromně pomáhá. Znal jsem ho z Vlašimi, v Bohemce o něm takové mínění neměli. Přivedl jsem si ty nejlepší hráče z druhé ligy, které jsem znal. Chtěl jsem i Dolejše, který vyčníval, a kterého si stáhly Teplice. Teď u nich patří k nejlepším hráčům.“
Vaše posilování však komplikoval zákaz přestupů a opožděné registrace dvou hráčů z Estonska. Jak vám to start jara komplikovalo?
„Dali jsme to jakž takž dohromady den před prvním mistrákem, a vlastně ani na něj to ještě nebylo komplet. V zimní přípravě byla období, kdy jsme měli patnáct šestnáct hráčů. To nebylo ideální. Ale věděli jsme, že jdeme do rizika – některé hráče jsme pustili a ještě jsme za ně neměli náhradu. Majitel mě však ujistil, že fotbalisty, které si vyberu a kteří budou v našich cenových relacích, přivede. A povedlo se to. Prostě jsme nechtěli jít do přípravy s hráči, se kterými jsme nepočítali. A ve druhém zápase s Boleslaví jsme už předvedli velmi dobrý výkon.“
Zápas s Boleslaví dal hráčům sebevědomí? Po něm jste předváděli lepší výkony než na podzim.
„Bylo dobré, že kluci viděli, že jako odepsaný mančaft umíme hrát vyrovnanou partii s týmem, který bojuje o poháry. V týdnech před tímhle utkáním jsme hodně pracovali na tom, aby to nějak fungovalo. Navíc přišli hráči, které jsem už dříve vedl a věděli, co od nich budu chtít. Hlavně jsme hodně pracovali na tom, aby to kluci nevzdávali. A nutně už jsme potřebovali nějaký úspěch.“
„Ano. Od té doby se pohoda v týmu hodně zvedla, hráči se uklidnili. Na druhou stranu první poločas proti Bohemce byl nejhorší od prohry s Duklou. Na kluky dolehlo i to, že cítili, že by se mohli dostat na tři body od záchrany. Padlo na ně, že to je důležité, že musíme – nehráli jsme proti favoritovi, ale proti týmu, který kdybychom porazili, na jeho úkor jsme se mohli zachránit.“
Nebyl jste po utkání s Boleslaví, které se vám jako první herně povedlo, nervózní z toho, že výsledek nepřichází?
„Když jsem v týdnu viděl, jak mančaft v tréninku pořád jde, hráči táhnou jako koně a pokračují v tom i v zápasech, bylo to jednodušší. Nikdy jsem se toho díky tomu nebál. Říkal jsem hráčům, že se jim vrací to, jak se hrálo na podzim – odchodili to. Štěstí přeje připraveným a oni připravení nebyli.“
Na tiskové konferenci po vítězství nad Bohemians jste říkal, že pro vás byla velká motivace, když vás všichni odepisovali. Když jste teď na dosah, nebude to pro vás těžší?
„To bude. Ale doufám, že se poučíme ze zápasu s Bohemkou. Budeme muset do každého utkání jít s vírou, že to zvládneme, nevzdávat to. My prostě musíme. Musíme v každém zápase šlapat co nejlíp, nepoddávat se tlaku. Druhá věc je, že v tabulce jsme pořád šestnáctí. Až budeme čtrnáctí, budeme pod tlakem.“
Pro trenéra je však jednodušší situace, když okolí týmu nevěří. Můžete hráče motivovat stylem: „Pojďme jim to ukázat!“
„Z toho pohledu to možná složitější bude. Ale nám se teď prostě povedly výsledky, a kdybychom vyhráli nad Slavií, ještě víc nám to pomůže. Můžeme těžit z toho, že jsou hráči psychicky nakopnutí tím, že zvládli otočit dvě utkání. Počítám s tím, že to bude těžké, ale jsem rád, že jsme dostali pod tlak mančafty před námi, které si taky myslely, že jeden sestupující je jasný a hraje se jen o toho druhého. Bude to pro ně obrovsky těžké.“
Využíval jste kritické články v tisku jako motivaci?
„Zdůrazňoval jsem hráčům, že jsme pořád pro srandu, že si z nás každý střílí. Že musejí ukázat, že kopat umějí. Jméno Viktorky se na podzim hodně pošramotilo. Říkal jsem jim, že když zvládnou několik utkání, i v novinách se to otočí. Ale musejí oni makat na krev.“
Říkal jste, že vás štvalo, když se psalo, že soupeř hrál se Žižkovem špatně místo toho, že Viktorka hraje dobře.
„Já to dokážu pochopit v jednom nebo dvou zápasech, ale když jich je šest za sebou... Vidíte, že už máme fáze hry, kdy dokážeme vyměnit sedm osm balonů bez ztráty. To nebývalo. Dokážeme vykombinovat, udržet míč, umíme měnit rytmus hry... Má to hlavu a patu. I když samozřejmě nedostatků je ještě strašně moc.“
Jak to, že jste tolik změnil tým, který předtím vedl Martin Pulpit? Dlouho jste byli souputníci.
„Když jsem asi před šesti lety s Martinem končil, bylo to proto, že jsem chtěl hrát fotbal víc dopředu, ne catenaccio. Chtěl jsem, aby to byl můj rukopis, s Vlašimí jsme nastříleli vždycky hodně gólů. Nepovedlo se to v Příbrami, ale tam to bylo strašně složité. Tady jsem dostal volnou ruku, mohl jsem si sestavit tým, jaký jsem potřeboval, aby to šlo.“
