Pavel Vrba nebude trénovat slovenskou reprezentaci. Rozhodnutí je definitivní. Slovenský svaz ukončil jednání s Viktorií Plzeň, která se odmítla úspěšného kouče vzdát. „Mrzí to Vrbu i mě,“ řekl pro slovenský deník Šport prezident svazu Ján Kováčik.
„Nedohodli jsme se a definitivně ukončili jednání s Plzní. Pavla Vrbu to samozřejmě mrzí, stejně jako mě. Ale oba to bereme jako realitu,“ prohlásil Kováčik pro deník Šport.
Máte už v hlavě jméno trenéra, který by slovenskou reprezentaci mohl převzít?
„Ano. Ale na základě schválené postupnosti kroků budu nejprve hovořit s členy výkonného výboru a zástupci Unie ligových klubů.“
Takže si opět necháte posvětit mandát pro jednání s novým adeptem?
„Určitě ano.“
Budete chtít jednat s koučem Michalem Hippem?
„Nebudu v tuto chvíli veřejně prezentovat žádné jméno.“
Prozradíte aspoň, jestli to bude trenér ze Slovenska, Česka nebo jiné země?
„Opravdu neřeknu nic konkrétního v otázce identifikace adepta na trenérský post.“
Do kdy chcete mít tuto záležitost vyřešenou?
„Co nejdřív.“
| Vrba: Nebudu hrát mrtvého brouka, na Slovensko jsem chtěl |
„Ve Viktorce mi doporučili, abych se ke slovenské reprezentaci příliš nevyjadřoval. Ale nebudu hrát mrtvého brouka, ne? Na Slovensko jsem chtěl odejít. Po tom, co dostal prezident Kováčik mandát od výkonného výboru, jednali jsme velmi intenzivně. Byli jsme v telefonickém kontaktu a několikrát jsme se osobně střetli. Vedení Plzně mi v jednání nebránilo a my jsme se blížili k dohodě…
Respektuji ale smlouvy, které jsou platné. Ta moje v Plzni vyprší v létě 2013 a můj zaměstnavatel se rozhodl, že mě k slovenské reprezentaci neuvolní. Vzpomněl jsem si na Žilinu. Tam fanoušci také chtěli, abych zůstal, ale vedení se rozhodlo mě propustit. Je to paradox. Přeci jen nabídka vést reprezentační tým nepřijde každý den. Pro mě byla výjimečná. Uvědomuji si, že podobná už možná nikdy nepřijde. A popularita, ať je jakkoliv velká, bývá dočasná. Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že úspěch nic negarantuje a po čase nic neznamená. Po vítězství zákonitě musí přijít i prohry. Na Slovensko jsem nechtěl jen kvůli finančním podmínkám. Peníze při mém rozhodování nehrály roli. Měl jsem nabídky z arabského světa, které byly na zdejší poměry velice lukrativní. Ale tato cesta mě zatím neláká. Pro mě je prvořadé, aby moje práce dávala smysl, aby mě naplňovala. Nabídka Slovenska taková byla. Jenže Viktorka není klub, za kterým bych chtěl spálit mosty. Mnoho jsme tu spolu vytvořili. Začínali jsme od píky, budovali mužstvo, vztahy a infrastrukturu.“ |
