ROZHOVOR | Nastoupil poprvé poté, co mu sparťanský obr Leonard Kweuke v nedávném šlágru jara vylámal zuby. A málem o ně přišel znovu. Když liberecký obránce Jiří Fleišman slavil po nekonečném dobývání žižkovské branky první gól, spoluhráč Jiří Štajner ho v euforii nechtěně trefil do nosu...
Uklidňující branku jste vstřelili až v závěru, takže radost je nepopsatelná, že?
„Euforie je opravdu obrovská. A teď si počkáme na zápas Sparty v Mladé Boleslavi a doufáme, že euforie bude ještě větší.“
Věříte, že tam Sparta nevyhraje?
„Chci tomu věřit a budu v to doufat. Budeme sledovat zápasy Sparty i Plzně a doufat, že zaváhají a že jsme si výhrou nad Žižkovem udělali náskok, který by nám do posledních kol mohl přinést trochu klidu.“
Ale dlouho to na jednoznačnou výhru proti Žižkovu nevypadalo.
„Máte pravdu. Žižkov hrál dobře, bojoval, ale my jsme museli hrát trpělivě a čekat na první gól, který jsme nakonec dali. Pak se ještě nechali hloupě vyloučit a to všechno nám hrálo do karet. Po prvním gólu jsme hru kontrolovali.“
Nesvazovala celý tým nervozita?
„Trochu tam nervozita asi byla. Ale věřili jsme, že když budeme hrát svou hru, Žižkov bude postupem času odpadávat. Chtěli jsme hrát kombinačně a roztahovat hřiště, aby soupeř musel běhat bez balonu, což je vždy nepříjemné. Snažili jsme se hrát trpělivě a vyplatilo se nám to.“
Kdy se rozhodlo, že proti Viktorce nastoupíte? Po zranění z duelu se Spartou a následné operaci zubů to vypadalo, že si už na jaře nezahrajete.
„Definitivně až ve čtvrtek. Rozhodovalo se, zda ano, nebo ne. Doktor řekl, že pokud nedostanu znovu ránu míčem nebo loktem, zuby by měly vydržet. Nedostal jsem ji, takže jsem rád, že to drží. V neděli mi ještě vytáhnou nerv z jednoho zubu, protože ho mám mrtvý.“
