Šest brankářů za poslední tři roky. Spasí teď Ostravu Buček?

Je to vcelku dlouhá řada jmen, ale pozorný fanoušek si je vybaví všechna. Buček, Vašek, Daněk, Baránek, Krbeček, Pietrzkiewicz. Ano, v brance Baníku se za poslední tři roky vystřídalo šest brankářů.

V minulé sezoně tři. A před nadcházejícím ligovým ročníkem hledá trenér Radoslav Látal opět nového. Rozhodl se vsadit na Antonína Bučka, jenž se do Ostravy vrátil.

Poslední stálicí byl Vašek

Je to nekončící a pro Baník ne moc šťastný příběh. Od roku 2009, kdy z Ostravy odešla poslední stálice Petr Vašek, nemá klub z Bazalů gólmana, který by v brance vydržel alespoň dvě sezony.

Po Vaškově odchodu dostal šanci Buček, ale tehdejšímu kouči Koubkovi se jeho výkony nezdály a vsadil raději na spolehlivého veterána Baránka.

O rok později, v sezoně 2010/11, byl jedničkou v Baníku Daněk, ale také on musel kvůli slabší výkonnosti pustit na několik zápasů do branky Baránka, zpackanou sezonu dochytali Buček s Pietrzkiewiczem. Ostrava pak o Daňka, jenž patřil Plzni, přišla, náhradou získala na hostování Krbečka.

Právě on měl být v minulé sezoně na Bazalech jedničkou, jenže vyhořel. Vůbec se mu nedařilo a nahradit jej musel Pietrzkiewicz. Příliš se nedařilo ani jemu. A do branky se znovu, už skoro proti své vůli, vrátil Baránek, v Baníku vedený jako trenér gólmanů…

Buček žádá o druhou šanci

Je to jako příběh o tom, který z princů rozesměje šíleně smutnou princeznu. Do řady se znovu postavil Antonín Buček a jeho chvíle znovu přichází. Látal jej velmi dobře zná, Buček chytal v minulé sezoně v Sokolově, kde nynější trenér Baníku působil.

„Vím, že tady Tonda už chytal, ale mě nezajímá, co bylo,“ říká Látal, jenž ví, že Bučkovo poslední působení na Bazalech příliš přesvědčivé nebylo. „Jenže já proti jeho výkonům z poslední sezony v Sokolově nemůžu říct půl špatného slova. To je pro mě rozhodující,“ prohlašuje trenér Baníku.

O Bučkových kvalitách se v Ostravě vědělo už za jeho dorostenecké éry. Čekalo se, že z něj vyroste velmi kvalitní gólman pro první ligu. Jenže dnes už osmadvacetiletý brankář veliká očekávání zatím nenaplnil.

Měl by se uklidnit

Uplynuly dva roky Buček vystřídal štace v Ústí nad Labem a Sokolově a dnes je znovu brankářem Baníku. Sám o tom nechce zatím vůbec mluvit.

„Nezlobte se, teď se chci soustředit jen na to, abych dobře chytal,“ odmítá žádost o rozhovor. Lička mu věří. „Předpoklady pro to, aby se z něj stal nadstandardní ligový brankář, určitě má,“ míní někdejší reprezentační střelec.

Co tedy Bučkovi k tomu, aby si udržel stabilní výkonnost schází? „Více vnitřního klidu,“ říká Látal. „Ví to on, vím to já, pracujeme na tom,“ konstatuje.

Ano, Buček není právě introvert. Když v nedávném přípravném utkání s Trnavou vyzýval kouč Hoftych své hráče k tomu, aby Bučka napadali, a poukazoval přitom na jeho slabiny, ostravský brankář to slyšel a adresoval Hoftychovi pár peprných výrazů.

„Tohle může být Tondův problém, který ho limituje. Pokud si ho dokáže uvědomit a pracovat na jeho odstranění, má naději, že se z něj skutečně stane výborný brankář,“ domnívá se Lička.

„Nabídnu jeden příklad za všechny. Vzpomínáte si na časy, kdy Roger Federer lámal rakety, vztekal se a neuměl krotit své emoce? Pak mu někdo vysvětlil, že ho takové chování limituje. On na sobě zapracoval a stal se z něj úplně nový člověk a nejlepší světový tenista. Pokud něco podobného dokáže i Tonda Buček, může v něm mít Baník v nadcházející sezoně skutečnou oporu,“ uzavírá Lička.