K trenéru Petru Radovi přiběhl a samou radostí mu skočil do náručí. Slávistický spasitel Martin Juhar sice tvrdil, že jako boj o trenérovo křeslo zápas vůbec nevnímal, ale možná se právě jemu podařilo tenhle problém vyřešit.
„Jsou to emoce a já jsem viděl na trenérovi, že je konečně šťastný, takže mě to potěšilo,“ říkal střelec gólu, který si výhrou dal mimo jiné dárek ke svým dnešním 25. narozeninám.
Můžete se považovat za zachránce trenéra Rady?
„Co se tohoto týká, tohle my hráči absolutně nevnímáme, ani to, co se rozebírá v médiích. My se soustředíme na výkon na trávníku.“
Čím jste se povzbuzovali před cestou do Brna, když jste ven jezdili body dosud rozdávat?
„Jeli jsme sem s tím, že chceme vyhrát. To jediné jsme potřebovali, tedy tři body. Jsme za ně rádi.“
Co pro vás budou znamenat dál?
„V první řadě jsme je potřebovali jako sůl. Zvedne se nám sebevědomí, je to pro nás zlomový moment. Určitě nás to nakopne. Každá výhra mančaft nakopne.“
Gól nepadl z žádné velké šance. Počítal jste s tím, že by gólman mohl vaši střelu zdálky pustit?
„Zkusil jsem to, protože na vyzkoušení střely to dobrá pozice byla. Je to normální věc, že zkoušíte střílet. Když nestřílíte, gól nedáte.“
Navíc vy jste to zkoušel vícekrát v zápase.
„Jednak byl těžký terén, bylo to mokré, sklouzlo to. Pro brankáře je těžké tohle chytat.“
Povzbudilo vás, že brněnský gólman nevypadal moc jistě už v prvním poločase při vašem pokusu z větší vzdálenosti?
„Měl jsem tehdy míč sice pod nohou, nebylo to tak vydařené, jak bych si sám představoval, ale určitě to zvedne sebevědomí. Tenhle zápas byl vyloženě o jednom gólu. Dali jsme ho my, vyšlo to nám a my jsme za to strašně rádi.“
Teď vám ještě pomůže Rudolf Skácel, vítáte ho?
„Je to výborný hráč. Každý takový pomůže.“
