Ti, co trápili slavnou Anglii. Sebevědomá Černá Hora si věří i na Čechy
Česku se do cesty v baráži o Euro 2012 postaví Černá Hora. Nenápadný soupeř z Balkánu, který v kvalifikační skupině potrápil i Anglii, v polovině listopadu rozhodne o osudu kouče Michala Bílka i snu českých fanoušků o vstupence na šampionát. „Pro ně to asi není známý tým, ale podle mě je opravdu dobrý a má řadu individualit,“ varuje gólman Petr Čech.
Dejte na jeho slova. Černá Hora má daleko k věhlasu Turecka, které při losu Bílkově výběru také hrozilo, jenže zároveň to není ani žádný fotbalový trpaslík.
V souboji s Českem by ostatně podle žebříčku FIFA měli být Černohorci dokonce favorit. „Jejich druhé místo není žádné překvapení,“ upozorňuje černohorský hráčský agent Milan Martinovič, který žije v Česku. „Hrají rychlý ofenzivní fotbal, hodně technicky a kombinačně. Navíc teď cítí velkou šanci postoupit,“ dodává.
A to má Černá Hora za sebou teprve druhou kvalifikaci. Země, která vznikla v roce 2006 odtržením od Srbska, svůj první zápas sehrála až před čtyřmi lety. Zatímco v kvalifikaci na poslední mistrovství světa vyhořeli, tentokrát se stali senzací.
Skupinu G rozjeli parádně, uhráli bezbrankovou remízu v Anglii a po čtyřech zápasech překvapivě trůnili v čele skupiny. Pak sice na Černohorce dolehla krize, kterou neustál kouč Zlatko Krančjar, postup si přesto utéct nenechali.
Právě klíčovou remízou 2:2 doma s Anglií minulý týden udělali největší dojem. „Prohrávali 0:2 a v první půli byli zralí na čtyřku, ale pak se začali dít věci. Angličani dobře zatlačili a ti pak vůbec nevěděli, co dělat,“ říká skaut Slavie Petr Bartoníček, které utkání sledoval.
Podle něj je Černá Hora v ofenzivě silnější než český tým. Zároveň platí, že ve hře dopředu je český soupeř silnější než v defenzivě. „Mají tam takový přetlak, že útočníci hrají i v záloze. Nedá se s nimi proto hrát nahoru dolů, to by byl konec. Musíme roztáhnout hřiště a zkoušet brejky po stranách. Myslím, že takový Pilař by jim mohl dělat problémy,“ uvažuje Bartoníček.
Ostatně i kouč Angličanů Fabio Capello tehdy jen uznale pokýval hlavou: „Je to skvělý tým, velmi kompaktní. Hrají a běhají na maximum.“
Jak by ne. Říká se, že Černohorci stále těží z čerstvě nabyté nezávislosti a povedenou kvalifikací propluli na vlně patriotismu a národní hrdosti. Podobně jako kdysi Chorvatsko, které sedm let po rozpadu Jugoslávie dokráčelo na mistrovství světa ve Francii senzačně až do semifinále.
Pozor na Vučiniče, snajpra z italského Juventusu
Na hřišti se přitom všechno točí kolem jednoho hráče – Mirka Vučiniče. Střelec Juventusu s pohledem zabijáka je největší hvězdou týmu. Pozor také na záložníka Simona Vukčeviče, který ve středu pole tvoří hru. Právě tihle dva budou nejspíš zlobit českou obranu.
Pověstní jsou i tradiční balkánskou povahou. „Jsou technicky vyspělí, ale velkou roli u nich hrají emoce. Když se jim daří, jsou schopni vám nasázet pět gólů, ale v opačném případě jim jde sebevědomí rychle dolů,“ kýve hlavou kouč bosenského FK Sarajevo Jiří Plíšek, který má o fotbale na Balkáně dokonalý přehled.
Klíčový tedy bude dost možná už první zápas. Bílek i jeho hráči si svorně přáli začínat venku, ale ani v tom jim Boniek nevyhověl – první utkání se hraje 11. listopadu v Praze, s velkou pravděpodobností na Letné. Odveta pak o čtyři dny později v Podgorici.
Zaměřit se hlavně na zápas v Praze ostatně radí i bývalý slovinský obránce Slavie Goran Sankovič. „Jestli si vytvoříte dobrý náskok,aspoň dvoubrankový, tak podle mého postoupíte. Ale jestli náskok bude nízký, 1:0 nebo 2:1, čeká vás v odvetě v Podgorici peklo. Co tam dokážou diváci udělat, to málokdo zažil,“ upozorňuje Sankovič.
Přesto by si Česko mělo v baráži poradit. „Kvalita by měla být na naší straně,“ tvrdí Plíšek. „Pokud by měla postoupit Černá Hora, byla by to bomba. V náš prospěch totiž hrají zkušenosti,“ má jasno kouč Sarajeva.
Potvrdí se jeho slova? Jasno bude přesně za měsíc.
