Fenin: Mám šanci, už tu není Koller
Tři roky v reprezentaci o sobě dával vědět spíš průšvihy mimo hřiště, ale to se má teď změnit. Národní tým hledá ideálního parťáka pro Milana Baroše a Martin Fenin tuší, že přišla jeho chvíle.
„Když jsem do nároďáku přišel poprvé, byl tady ještě Honza Koller. Teď poprvé cítím, že mám šanci se v sestavě usadit natrvalo. A chci toho využít,“ říká útočník Frankfurtu.
Trenér Michal Bílek své záměry tají, ale indicie už několik dní hovoří jasně. Vedle Milana Baroše by v úterý proti Litvě měl nastoupit v útoku nastoupit právě Martin Fenin. Má to jediný háček. Už tři týdny ho zlobí záda a problémy stále nezmizely.
Na kolik vás zdravotní potíže limitují?
„Trápí mě to už od zápasu s Lotyšskem. Vrátil jsem se zpátky do Německa a kvůli těm problémům jsem musel vynechat i první dvě kola bundesligy. Je to záležitost, která mě asi bude bolet ještě dlouho. Ale s reprezentací jsem absolvoval všechny tréninky, i ten modelový zápas s Olomoucí. Jsem už v léčbě tak daleko, že se na zápas s Litvou dokážu stoprocentně připravit.“
„Za doktorem Wohlfarthem jezdí do Mnichova fotbalisté snad z celé Evropy, je to výborný lékař. Používá metodu injekcí, asi dvanáct nebo patnáct za jedno sezení, díky kterým se uvolňuje svalstvo kolem zad. To jsem u něj absolvoval třikrát. Říkal mi, že se může stát, že se mi záda znovu ozvou, ale uklidňoval mě, že za reprezentací klidně odjet můžu.“
Co vám teď se zády provádějí reprezentační lékaři?
„Injekce už nedostávám žádné, spíš je to klasická fyzioterapie. Chodím na různé masáže, uvolňování a dělám speciální cviky.“
Loni jste měl podobně nenápadné problémy s třísly a nakonec jste na marodce zůstal několik měsíců. Nebojíte se, že by se to teď mohlo opakovat?
„Je to sport, může se to stát. Ale snažím se na to nemyslet. Máme v reprezentaci jeden z nejlepších lékařských týmů v Evropě a nikdo mi neřekl, že něco riskuju. Nemá smysl chodit do zápasu, kdybych se bál, že se mi něco stane. To zranění je takové, že s ním můžu hrát. A kdyby se něco stalo, rozhodně si to nebudu vyčítat.“
Je to trochu záhada, zdraví vás v poslední době trápí často. Pátral jste po příčinách?
„Když jsem odcházel do Německa, v podstatě jsem tři roky nebyl zraněný. Jenže pak to přišlo. Vysvětlovali mi, že je to stejné, jako když postavíte barák, a pak se vám v něm něco propadne. Statika těla je prostě narušená. Byla to možná i trochu chyba lékařů, protože mi loni operovali třísla, i když to vlastně tak úplně třísla nebyla… Půl roku jsem nehrál a tělo najednou nebylo zvyklé na takovou zátěž. Je to blbý, ale musím se tím prokousat.“
Nesehrál v tom roli i přesun do Německa? Bundesliga je náročnější soutěž než česká liga.
„Tím to není. To bych měl problémy hned od začátku. Já tam ale odehrál celé dva roky, až pak přišel první problém, když jsem si nešťastně zlomil žebro. A jakmile si někde začnete ulevovat, musí si to holt tělo kompenzovat jinde.“
Bolí vás ta záda v tréninku?
„Většinou každého něco pobolívá. Není to tak, že bych se kontroloval. Trochu to cítím, to je jasné, ale zápas je něco jiného než trénink. Navíc mám ještě k dobru pár dní, takže z toho nemám strach.“
Hodně se mluví o tom, že byste měl nastoupit proti Litvě s Barošem vy. Vytušil jste něco?
„Vytušit se něco dá. Představu nějakou máme, ale o tom by měl mluvit spíš trenér Bílek.“
Dobrá. Vám by Baroš v útoku seděl?
„Nechci si vybírat. Je to typologicky trochu jiný útočník než já, tak si myslím, že si budeme rozumět. Je vždycky lepší, když vepředu vedle sebe nehrají dva stejní hráči.“
Tušíte, že po třech letech konečně dostanete velkou šanci?
„Určitě. V posledních dvou zápasech jsem dal vždy po gólu, tak mám hlad po tom, abych hrál dál. Je tady velká šance a já ji chci využít. Když jsem do nároďáku přišel, moc velká ještě nebyla. To tady byl Honza Koller, ale teď poprvé cítím, že mám šanci se v sestavě usadit natrvalo.“
Platí to i o Frankfurtu? Zdá se, že v klubu tak jistou pozici nemáte.
„Pozici jsem tam měl dobrou. Odehrál jsem celou přípravu, v závěru jsem dával i nějaké góly a vypadalo to, že bych se i přes tu velkou konkurenci mohl prosadit. Pak jsem se ale proti Lotyšsku zranil. Musel jsem na marodku před prvním kolem, což je vždy to nejhorší.“
Ptám se na to proto, že jste byl údajně už jednou nohou v italské Boloni. Bylo to opravdu tak horké?
„Bylo. Ale celé to bylo trochu jinak. Nějak se dostalo do světa, že jsem snad ve Frankfurtu nespokojený, protože nebudu hrát. Když jsem pak v prvním kole seděl jen na tribuně, všichni si začali skutečně myslet, že jsem mimo kádr. Jenže nikdo netušil, že jsem jen zraněný. Nabídka byla opravu vážná, ovšem já o tom vůbec nepřemýšlel.“
Ostatně ve hře prý bylo i hostování ve Freiburgu nebo Normiberku.
„Oba kluby se ozvaly hned po Boloni, když si jejich funkcionáři přečetli, že bych měl odejít. Jednali jen s Frankfurtem, já o tom ani nepřemýšlel. Bylo to nepochopení situace. Zranil jsem se v nejméně vhodnou chvíli, na druhou stranu to dopadlo nejlépe, jak mohlo. Kluci dvakrát prohráli, takže když proti Litevcům nastoupím a dám gól, můžu se rovnou vrátit do základu. Jde o to, abych na sebe upoutal pozornost.“
Otázkou je, jak na to. Tušíte, jak překonat obranu Litvy?
„Záleží, s čím na nás Litevci vyrukují. Pokud budou hrát vzadu stejně jako naposledy Lotyšsko, my dva útočníci s tím vepředu asi moc nezmůžeme. Když to zatáhnou, kličky nemají moc smysl, to se akorát přechod zpomalí. Chce to využít šikovnost středních záložníků a také standardek. Ty budou hrát velkou roli.“
Takže ideální scénář by měl vypadat jak?
„Když se dostaneme do vedení, mohlo by to mít podobný průběh jako s Lotyši. Otevřou hru, a pak bychom mohli dát i víc gólů. Jen si musíme dát pozor na jejich útočníka Danilevičiuse. Je hodně rychlý, tak by bylo hloupé dostat nějaký gól z brejku.“
Začíná nová kvalifikace a s ní nová naděje. Cítíte, že musíte napravovat pokaženou reputaci?
„Mluvíme o tom v kabině hodně. Nároďák je v českém fotbale asi to jediné, co může situaci zlepšit, aby se opět o fotbale psalo v dobrém. Poslední dva zápasy jsme vyhráli a zase to začalo být lepší, tak je na nás, abychom na to navázali.“
Pocítil jste i vy osobně, že je český fotbal skutečně dole?
„Třeba ta aféra po loňském zápase se Slovenskem (několik hráčů včetně Fenina po porážce na Letné popíjelo dlouho do noci – pozn. red.) se dostala i do Německa. Ale tam to lidé spíš nechápali. Tady se o fotbale píše až zbytečně negativně, než aby se hledalo to pozitivní. Když pak viděli záběry z našich zápasů a všimli si, že ani na zápas se Slovenskem nebylo vyprodáno, spíš kroutili hlavou, jak je to možné. Musíme fotbal vrátit tam, kam patří. Los na to máme ideální.“
Na úvod vás čekají zápasy s Litvou a Skotskem, tedy soupeři, se kterými byste měli bojovat o druhé místo. Je vstup do kvalifikace o to důležitější?
„On by byl důležitý tak jako tak. To, jak nám to nalosovali, je pro nás ohromná výhoda. Byli bychom strašně hloupí, kdybychom toho nevyužili. S takovým losem je každému jasné, že devět bodů z prvních tří zápasů prostě udělat musíme. Pak by kvalifi kace byla rozjetá opravdu hodně dobře.“
