S jednou z ústředních postav Chorvatů strávil celou sezonu v kabině. Jan Morávek, momentálně hrající v Augsburgu, byl v Schalke během ročníku 2009/2010 spoluhráčem Ivana Rakitiče, tehdy ještě nedobroušeného fotbalového klenotu. Český záložník vzpomíná na Rakitičův ne zrovna idylický vztah s trenérem Felixem Magathem, ochotu pomoct a naznačuje, co by na něj mohlo platit.
Ivan Rakitič byl vaším spoluhráčem ve vaší první sezoně v Schalke. Jaký tehdy byl?
„Vzpomínky na něj mám jenom pozitivní. Třeba na začátku byl pro mě v kabině důležitý, úplně jsem neovládal němčinu a on byl jeden z těch, pro které nebyla angličtina problém. Mohl jsem se na něj obrátit a pro něj nebyl problém mi pomoct. Bylo pro mě příjemné, že tam byl. Co se týče fotbalových kvalit, od počátku jsem viděl, jak na tom fotbalově je. Už tehdy jsem si říkal, že by do španělské ligy pasoval daleko lépe, což se i potvrdilo. Pod Magathem, který vyznával běhavý a agresivní fotbal plný soubojů, mu to úplně nevonělo.“
S Magathem si nesedli?
„Magath ho samozřejmě stavěl, protože v něm viděl nesporné kvality, ale nebyl to jeho úplně oblíbený hráč. Ivan to měl pod ním docela složité. Jednou tam od něj dostal i finanční pokutu za neplnění nějakých taktických pokynů na hřišti. Člověk celkově vnímal, že si úplně nesedli. Magath měl rád soubojové typy, buldoky, co naběhají čtrnáct kilometrů za zápas, a Ivan takový nebyl. Na to měl trochu smůlu a myslím si, že i pro Schalke byla zároveň trochu smůla, že byl Magath tehdy trenérem. Kdyby tam byl jakýkoliv jiný trenér, vážil by si Ivana daleko víc a bůhví, třeba by ho i lépe zpeněžili.“
Jak se Rakitič projevoval mimo hřiště?
„Na jeho tehdejší mladší věk bylo vidět, že je to obrovský profesionál. Nebyl nejkomunikativnější člověk v kabině, moc slyšet nebyl. Ale svoji práci udělal na sto procent. Byl to profesionál, tišší a klidnější kluk. O to víc byl ale znát na hřišti.“
Sledoval jste jeho kariéru dál?
„Fandil jsem mu. Měl jsem ho možnost lidsky poznat a působil na mě velice příjemně. Byl kapitánem Sevilly, pak přestoupil do Barcelony. Jeho kariéra je krásná a úžasná, takovou by chtěl mít asi každý. Jsem rád, že jsem hrál a byl v kabině s někým, kdo teď hraje vedle Messiho v Barceloně v základní sestavě.“
V pátek se postaví proti Čechům na EURO, jak na něj hrát?
„Říká se to relativně snadno, ale na hřišti je to úplně jinak. Tím, že Chorvatsko má v záloze tak obrovskou sílu, budou asi hodně rotovat, a je dost možné, že Ivan bude vyplouvat z druhé vlny a čekat na svou obávanou střelu z šestnáctky. A recept? Snažit se ho bránit na tělo, hráč jeho typu nemá rád lehké okopávání a agresivitu. Tím se mu to dá možná trochu znechutit. Ale myslím, že kluci by měli koukat hlavně na sebe a zkusit prosadit svůj fotbal. Samozřejmě jim budu fandit.“



