Když jde do tuhého, rozhoduje kvalita a síla lavičky. Italské trápení proti Rakousku ukončili až v prodloužení góly náhradníků Federika Chiesy a Mattea Pessiny, kteří odvrátili hrozící blamáž. „Byli skvělí,“ pochválil je kouč Roberto Mancini po těsné výhře 2:1, která značí postup do čtvrtfinále EURO 2020.
Ve jménu otce a syna – a s Rakouskem byl amen. Na mistrovství Evropy 1996 se za Itálii trefil proti Česku Enrico Chiesa. V sobotu, tedy o 9144 dní později, svého tátu napodobil i Federico Chiesa, který v 95. minutě otevřel gólový účet osmifinále s Rakouskem.
Křídelník Juventusu při tom předvedl solidní míčovou ekvilibristiku – centr Leandra Spinazzoly zpracoval hlavou, palebnou pozici si připravil pravou nohou a zakončil levou, to vše během pár sekund. Bum!
„V těchto situacích chcete dát gól co nejdřív, ale já jsem zůstal klidný. Mohl jsem střílet hned, ale vzal jsem si na to čas,“ líčil Chiesa své chladnokrevné počínání na zadní tyči rakouské branky. „Zasloužili jsme si dát gól a postoupit. Trenér nás nabádá, ať jsme stále všichni připraveni, říká nám, že všech 26 lidí v nominaci jsou členy základní sestavy. Proto chce každý týmu pomoci.“
Proti Rakousku to trenéru Robertu Mancinimu vyšlo ideálně. Když si s ošidným a výborně připraveným soupeřem nevěděla rady první garnitura, začal kouč squadry azzurry sypat na hřiště jednoho náhradníka za druhým, čímž vyrovnaný zápas zlomil ve svůj prospěch.
I vítěznou branku totiž vstřelil náhradník. Matteo Pessina, který se do nominace dostal na poslední chvíli místo zraněného Stefana Sensiho, se trefil ve druhém zápase za sebou. Záložník Atalanty Bergamo si připadal jako v krásném snu, který ne a ne skončit.
„Měl jsem problém pobrat svůj gól proti Walesu, natož tenhle proti Rakousku,“ smál se čtyřiadvacetiletý fotbalista nevěřícně. „Jsme skvělý a soudržný kolektiv, může to vidět každý. Skórovat v tak těžkém zápase pro mě byla obrovská radost. Tuhle noc si budu pamatovat do konce života.“
V italském táboře se kombinovala radost s úlevou, skončit na Rakousku by po spanilé jízdě základní skupinou představovala velkou blamáž. Nebyla přitom daleko, je pár centimetrů, díky kterým VAR odhalil ofsajd Marka Arnautovice při jeho neuznaném gólu v 65. minutě.
„Věděl jsem, že to bude těžké, možná těžší než bude čtvrtfinále. Ale hráči, kteří přišli z lavičky, do zápasu dobře vstoupili a změnili jej. Byli skvělí,“ chválil Mancini. „Upřímně? Ty dva góly jsme měli dát mnohem dřív a na prodloužení nemělo vůbec dojít. Byl to pro nás dobrý test, v němž jsme prokázali silnou mentalitu.“
Mimochodem – rovněž za Rakousko se prosadil náhradník Saša Kalajdzic. Vůbec poprvé na závěrečných turnajích mistrovství světa či Evropy se tak stalo, že v prodloužení skórovali tři hráči z lavičky.
Ta italská ukázala sílu, která se ještě bude v průběhu turnaje hodit. „Kdybychom měli trochu štěstí, skončil by zápas po devadesáti minutách a byli bychom ve čtvrtfinále my. Můj neuznaný gól? Je těžké k tomu najít nějaká slova, na téma VAR už toho bylo řečeno hodně. Člověk se nemůže radovat, pořád na něco čeká, dokud nějací lidé nerozhodnou, zda šlo o ofsajd nebo faul. To už s fotbalem nemá nic společného. Ale musíme to akceptovat, i když pro mě osobně je to hrozně těžké. Nevěřím totiž, že by Itálie dokázala na naše vedení zareagovat. Vím, že je to silný soupeř a mají svou kvalitu, ale v tu chvíli jsme byli nahoře my. Cítil jsem to.“
