Je to už dvacet pět let, kdy českým fotbalistům věšela na krk stříbrné medaile z EURO britská královna Alžběta II. V Anglii došel podceňovaný tým až do finále, byť po úvodní prohře s Německem (0:2) by na výběr Dušana Uhrina asi nikdo nevsadil. „Teď je to něco podobného,“ souhlasí Luboš Kubík, jeden z nejzkušenějších hráčů tehdejší party.
Češi jeli na EURO 96 v roli velkých outsiderů. Nahrávala tomu skupina smrti s Německem, Itálií a Ruskem. Dušan Uhrin navíc měl ve výběru většinu hráčů z ligy, byť zde figurovali členové tehdejšího úspěšného kádru Slavie, která došla až do semifinále tehdejšího poháru UEFA.
První zápas s Německem dopadl těžkým rozčarováním, mužstvo odcházelo z trávníku na Old Trafford po jasné prohře 0:2. Trenér Uhrin pak udělal změny v sestavě, podceňovaný soubor se semkl. Svalil Itálii (2:1), v divokém zápase s Ruskem (3:3) trefil postup minutu před koncem Vladimír Šmicer. Přes Portugalsko a Francii nakonec došel až do finále, kde v prodloužení po smolném zlatém gólu slavili Němci po brance Olivera Bierhoffa.
Přejděme k aktuálnímu českému týmu. Mužstvo pod vedením Jaroslava Šilhavého v důležitém úvodu na EURO zdolalo Skotsko (2:0), uhrálo remízu s Chorvatskem (1:1) a skupinu završilo prohrou s Anglií (0:1). Z výkonů hlavně do ofenzivy panovaly rozpaky, ale tým v osmifinále zabral a po bravurním výkonu odklidil z cesty silné Nizozemce (2:0). Úchvatný večer v Budapešti nadchl celý fotbalový národ.
„Celkově si mužstvo sedlo. Hraje velice dobře komplexně, každý zápas je to lepší a lepší. Je to něco podobného, jako jsme měli v roce 1996. Ze začátku nám nikdo nevěřil, když jsme se víc a víc sehrávali, bylo strašně těžké dostat se k nám k bráně. Tohle je úplně stejné,“ vzpomíná na stříbrnou jízdu z Anglie Luboš Kubík, člen tehdejšího kádru a zároveň čtvrtfinalista z mistrovství světa 1990 v Itálii.
„Pro nás je vždycky dobré, když jdeme do turnaje jako outsideři, tohle nám vyhovuje. Přitom určitě máme svou kvalitu. Nejsme tým, který bude ostatní přehrávat a válcovat je v držení balonu, to asi ne. Díky organizaci hry a taktice dokážeme potrápit i jiné velké mančafty,“ jmenuje české přednosti.
Dokáže současný tým po brilantním představení s Nizozemskem dojít až do závěrečných bojů o medaile, které se hrají (stejně jako finále v roce 1996) ve Wembley? „Mám velký respekt a pokoru, abych tady něco takového říkal. Mám radost z toho, co jsme jako tým dokázali. Byli jsme outsider mistrovství, ale tohle se nám podařilo. Věřím, že jsme schopni týmovým výkonem pozlobit i Dány a jít v turnaji dál,“ pravil po zvládnutém osmifinále trenér Šilhavý.
Daleká zastávka v Baku, kde tým potká stejného soupeře, jako ve čtvrtfinále EURO 2004 (Češi vyhráli 3:0, Milan Baroš přispěl dvěma góly), by nemusela být poslední, byť Dánsko bude opravdu tvrdý oříšek. „Díky organizaci hry a taktice dokážeme potrápit i jiné velké mančafty. Snad jsme ještě neřekli poslední slovo. Bude hodně vyrovnané utkání, věřím, že to kluci zvládnou,“ přeje si Kubík.
Mužstvo kolem Patrika Schicka, Tomáše Součka a dalších hladových hráčů si věří a moc touží po velkém úspěchu. Tajným snem je takové zakončení turnaje, které by znamenalo zaplněné Staroměstské náměstí a bouřlivé oslavy s fanoušky. Zdá se, že současná parta má na to, aby skutečně velký úspěch na EURO dosáhla.
