Staněk o schůzce s kotlem Slavie i potížích: Napadlo mě, že je to prů*er

Neřekl jste si tehdy: Je to v pytli?
„Napoprvé mě samozřejmě napadlo, že je to průser. Ale hned nato jsem byl přesvědčený o tom, že se dám do kupy dřív, než jaká byla původní diagnóza. Říkalo se šest až osm týdnů, ale já jsem si dal za minicíl stihnout za měsíc ligové derby. Vyšlo to, takže směrem k EURO jsem vůbec neuvažoval negativně. Jsou to už nějaké čtyři měsíce, hrozbu jsem neviděl.“

A hrozbu v tom, že v novém týmu začnete později? A třeba v horší formě?
„Jednoduchý to nebylo. Na druhou stranu všichni ve Slavii věděli, proč jsem přišel. Jasně že se tím asi zdvojnásobila očekávání, všichni řešili, který zápas bude můj první a jak v něm budu vypadat. Tohle všechno bylo kvůli zranění zdablované, ale dělal jsem čtyři týdny všechno pro to, abych byl nachystaný na derby. Podařilo se. Musím zaťukat, od té doby už se žádný problém neozývá.“

Příjmení Staněk vyskakovalo úplně všude. Nejdřív po přestupu, poté po zranění, pak po prvním startu. Byl jste v klidu?
„Snažím se od toho izolovat, i když jednoduché to není. Máte rodinu, která vám to hned nadhodí. Mamka má kavárnu, kupuje Sport, takže hned to vidí. (úsměv) Já se ale humbuk snažím potlačovat, aby mě to neovlivňovalo. Vím, jak to chodí. Jeden týden se píšou hezký věci, druhý týden zas něco jinýho. Mám to nastavené tak, že je to věc, kterou se snažím nevnímat.“

Jak relaxujete?
„Doma s kočkama na gauči.“

A prý i v zoo u tygrů.
„Taky.“ (úsměv)

Rozehrávka vs. chytání, Mandous vs. Staněk, miliony + hráči na výměnu. Nelezlo vám to už krkem?
„Ani ne, nezajímalo mě to. Dohoda mezi kluby není moje věc. Já jsem jen řekl