Hamburk a fotbal: Největší padlý gigant, kult a tajný tip. Kam si zajít?
PŘÍMO Z NĚMECKA | Zaprvé, hrál tu Tomáš Ujfaluši, úřadoval tu ale i Tomáš Rosický. V roce 2006 se v Hamburku v Lize mistrů postaral o první gól za Arsenal. Shodou okolností takřka totožný, jakým trefil o pár měsíců dřív na MS výhru proti USA. Reprezentace si ale na světovém šampionátu právě v Hamburku vylámala zuby na Itálii.
Tehdy ještě HSV platil za stálici bundesligy a město sportovně prosperovalo. Dnes je ale situace úplně odlišná. Hamburk se na dva týdny stal přechodným azylem českého fotbalu. Dali jsme vám proto dohromady pár tipů, na jaká místa, spojená s fotbalem, se určitě vypravit.
Začneme právě v dějišti šampionátu na Volksparkstadionu, který se nachází ve čtvrti Altona. Jedná se o celý sportovní komplex, který nezahrnuje jenom padesátitisícový stadion, ale taky moderní halu Barclays. Jenže naprostý paradox reality druhého nejlidnatějšího města v Německu je, že se mu ve sportu vůbec nedaří. Zkrachoval tu klub v hokeji, házené, i americkém fotbalu. A HSV se už dlouho potácí ve druhé lize.
„Je to dlouhý příběh, ale na jeho počátku stojí spousta let špatného managementu a důvěry v to, že se Hamburk zachrání v bundeslize jen z důvodu setrvačnosti a toho, že nikdy nesestoupil,“ líčí fotbalový novinář a expert na bundesligu Felix Tamsut.
Možná po celé Evropě není větší padlý gigant. Co do velikosti klubu, ještě v 80. letech se v Německu rovnal s Bayernem Mnichov a válel za něj Kevin Keegan, který v dresu HSV získal Zlatý míč. A to za rok 1983, kdy Hamburk slavil i titul v Poháru mistrů evropských zemí. Postupně ale nastal sešup, který vyústil až v sestup. HSV se přitom pyšnil tím, že za 55letou historii bundesligy byl jediným klubem, který nesestoupil. I tahle bilance ale padla.
„HSV utratil spoustu peněz, které neměl. Jedna věc vedla k druhé a nakonec před šesti lety tento obří klub sestoupil. Je to přitom naprostý gigant. Abychom pochopili, jak je velký, musíte zkrátka navštívit jeho zápas. I dnes ve druhé lize. Obrovská fanouškovská podpora, obrovská historie. A jsem si celkem jistý, že jednou nastane čas, kdy se HSV vrátí nahoru. Ale nikdo si neuměl představit, že mu to zabere tak dlouho,“ popisuje Tamsut.
Teď už ale aspoň v Hamburku pochopili, že je potřeba něco změnit. „Poprvé za spoustu let se snažil udělat transfery na své možnosti. Což vytváří určitou strukturu a jinou kulturu uvnitř klubu i mezi jeho zaměstnanci. Je jen otázka času, kdy se vrátí zpět. Nemyslím si, že zopakuje příběhy Kaiserlslauternu nebo Mnichova 1860,“ říká Tamsut.
Jiná kultura
Hamburk obecně nezažívá sportovně dobré období. Stačí se jen podívat na nevyužitou Barclays Arenu hned vedle Volksparkstadionu. Moderní hala pro 15 tisíc diváků se dnes využívá primárně na koncerty.
Hamburský hokej zkrachoval v roce 2016, doslova umrzl, jak stálo v jeho názvu Freezers. Ve stejném roce vyhlásila bankrot i házenkářská odnož HSV. Házená se sice v Hamburku vzkřísila, ale klub dnes hraje bundesligové zápasy ve skromnější a starší sedmitisícové hale Alsterdorfer Sporthalle.
A tak je třeba pro pozitivní příklady jet do centra. Konkrétně do čtvrti St. Pauli, kde sídlí stejnojmenný klub, který v uplynulé sezoně postoupil mezi bundesligovou elitu. Kultovní klub pankáčů a anarchistů před dvěma lety blíže představil v rozhovoru pro iSport.cz jeho marketingový ředitel Martin Geisthardt.
„Klub dělá věci v rámci svých možností. A kultura je úplně jiná než v HSV. Je to taky úplně jiná představa o fotbale a o tom, jak si užít zápasový den a propojení s klubem. Je tam i hodně politických principů, za kterými klub stojí - a to neznamená, že HSV ne, ale prostě je to v jiném měřítku,“ popisuje Tamsut.
Úspěch St. Pauli zaujal i kluby výše v potravním řetězci. Teprve jednatřicetiletého kouče Fabiana Hürzelera si vytáhl Brighton do Premier League. „Bude zajímavé sledovat, jak klub nahradí tuto velkou ztrátu a jak se postaví k přestupovému oknu, protože to bude klíčové pro šance St. Pauli, aby zůstali mezi elitou. Lidé o klubu mluví jako o jasných sestupových kandidátech a bude zajímavé sledovat, jak zvládnou úroveň první bundesligy.“
A jak říká jedna z jeho fanynek před klubovým muzeem, příznivci si moc nedělají hlavu z toho, že by prvoligová příslušnost neměla vydržet dlouho. Primárně tu jde o jiné věci. „Myslím, že je skvělé, že jsme postoupili, ale řekla bych, že zase sestoupíme. Protože je to u St. Pauli hodně o srandě a o týmu, a ne až tolik o úspěchu. Takže nám nevadí být ve druhé lize,“ usmívá se Sina.
Tip pro romantiky
Teď vedle Millerntor Stadion vyrostla obří fanzóna, kde desetitisíce Hamburčanů sledují zápasy německé reprezentace. Přímo na stadionu je ale den po úvodním utkání šampionátu klubová akce, která přitahuje jak místní, tak i skotské fanoušky v kiltech a další zvědavce z celého světa. „Jsem fanynka St. Pauli už roky. Vycestovala jsem sem před třiceti lety a teď bydlím uprostřed St. Pauli, takže celý svět je pro mě fotbal, otevření a milí lidé,“ říká Sina.
Jen kousek od stadionu St. Pauli je i pověstná Reeperbahn s celou řadou barů a restaurací. V den před utkáním Polska s Nizozemskem se tu mísí fanoušci z obou zemí, povzbuzují své reprezentace vášnivě, ale bez excesů. A opodál je bar s minitribunkou místo zahrádky, kde se tísní desítky Albánců. Při první brance proti Itálii propuká skupina v extázi. I to je Hamburk - uvolněný, trochu divoký, ale otevřený všem.
A stejně tak i další klub, o kterém se toho mimo město zas tolik neví. „Pokud chce někdo zažít opravdovou hamburskou fanouškovskou kulturu, doporučil bych jít na zápas Altony 93. Je to třetí klub v Hamburku, sídlí ve čtvrti Altona, mají krásný stadion, je to něco pro romantiky,“ dává tajný tip Felix Tamsut.
A nezbývá než mu dát za pravdu. Stadionek se starou tribunou a klubovnou se zahrádkou, kde místní popíjejí pivo a sledují zápas Německa se Švýcarskem, působí jako hotový ráj. „Hamburk je fantastické město a doporučují všem navštívit ho jak z fotbalových důvodů, tak kvůli jeho historii a kráse,“ uzavírá Tamsut s úsměvem.
