Gebre Selassie: Rok bez nároďáku? Fandil jsem jako každý Čech
Vyléčil koleno, začal pravidelně nastupovat za Werder Brémy a po roční odmlce dostal pozvánku do národního týmu. "Jsem za to rád," hlásí obránce Theo Gebre Selassie.
"Je to fajn, když člověk dostane pozvánku. Ten rok, kdy jsem v nároďáku nebyl, utekl strašně rychle. Ale sledoval jsem reprezentační zápasy z pohledu fanouška. Jako každý Čech jsem fandil," říká Gebre Selassie.
Počítal jste s tím, že nominace přijde, když se zranili Radim Řezník a Pavel Kadeřábek?
„Asi bych lhal, kdybych řekl, že mě to nenapadlo. Když se Pavel zranil, tak jsem si řekl, že se moje šance k návratu zvětšila. To ale bylo čistě jen moje myšlení. Nevěděl jsem, jak na to nahlíží trenér.“
Jak jste vlastně prožíval rok bez reprezentace?
„Soustředil jsem se na výkony v klubu. A smutek z toho, že jsem nebyl v nároďáku, mi zacelilo narození syna. Měl jsem víc času být s rodinou. Jenže teď, jak jsem jel poprvé na sraz s potomkem, byla cesta o něco komplikovanější.“ (usmívá se)
Z Brém je to dost kilometrů...
„Asi 700. Není to ideální, protože malej vydrží spát dvě hodiny a potřebuje si hrát. V autosedačce to není úplně ono. Asi by to možná šlo i letecky, ale preferuju auto. Člověk je v něm svým pánem. Když potřebuje, tak si zastaví.“
S narozením syna se vám hodně změnil život, že ano?
„Pochopitelně. Je to náročné, ale taky hrozně fajn.“
Vyspíte se?
„Už je to lepší, ale první měsíce byly strašné. Malej měl totiž bolení břicha.“
Zkušení tátové mají oddělené ložnice.
„Tak to jsem zkušený táta (směje se). Měli jsme postele v obou místnostech. Nebylo by ideální, kdybych celou noc nespal.“
Takže jste nebyl unavený?
„Promítlo se to akorát na přítelkyni, která se obětovala a často byla unavená. Díky tomu, že absolvovala všechno to vstávání, byl jsem ušetřený. Unavený jsem moc nebyl.“
Od listopadu nastupujete v Brémách pravidelně v základní sestavě a týmu se začalo dařit. Vyšlo to dobře, ne?
„To ano (směje se). Tým se celkově zvedl, hrajeme lepší fotbal. Když se vyvarujeme individuálních chyb, tak jsme opravdu schopní v bundeslize hrát s kýmkoliv.“
Napomohl tomu nový trenér?
„Jelikož naše situace byla velmi špatná, tak přišel trenér z juniorky, což je bývalý hráč klubu stejně jako asistent Torsten Frings. To je absolutní legenda Brém. A každý vám řekne, že je znát, když vás trénuje bývalý fotbalista.“
Jaké vám dává pokyny?
„Od začátku, co přišel, tak mě nabádá, abych se nebál hrát fotbal. Neměl strach udělat chybu. A když ji udělám, tak hrát stále stejně. Zkrátka musím hrát víc dopředu s tím, že ani dozadu přese mě nikdo nesmí projít. O krajních becích vlastně říkal, že je to nevděčná pozice, ale někdo to hrát musí.“
Za nového trenéra už jste do zálohy nedostal?
„Bohužel ne. Musím říct, že mě to tam zrovna bavilo. Opravdu. Ale v záloze jsem byl pod tímto trenérem snad jen na jednom tréninku, pak už ne.“
