Červova bláznivá oslava: Byl jsem v tranzu. Ze dna se dá odrazit vždy
PŘÍMO Z VRATISLAVI | Přesnou střelou pravačkou dostal míč do sítě, slavil první reprezentační gól. Tak, že si z euforického sprintu směrem ke střídačce moc nepamatuje. Lukáš Červ (23) výrazně přispěl v Lize národů k remíze 1:1 s Ukrajinou, velmi rychle se z nováčka národního týmu stává pevným členem základní sestavy. „Je to skvělý rok,“ liboval si záložník Plzně.
Jak jste ze hřiště viděl remízu s Ukrajinou?
„Utkání bylo hodně nahoru dolů, chodilo se z brejku do brejku, chvílemi jsme nedrželi střed hřiště. Šlo o utkání venku, výsledek 1:1. Mohli jsme vyhrát i prohrát. Asi remízu bereme.“
Co se vám odehrávalo v hlavě, když jste vstřelil první gól v reprezentaci?
„Jsou to krásné, neuvěřitelné pocity, moc si toho vážím. Škoda, že to nebylo s vítězným koncem, ale to nic vůbec nemění na tom, jak moc si té branky vážím.“
Vaše euforie byla při bláznivé oslavě hodně vidět.
„Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Kluky na hřišti jsem tam nechal a běžel za těmi, co byli na lavičce. Vůbec jsem nepřemýšlel, měl jsem úplně prázdnou hlavu. Gól si pamatuju, pak jsem ale byl v tranzu.“
Nelekl jste se, když jste běžel ke střídačce, ale dlouho k vám od ní nikdo nešel?
„Hrany (Robin Hranáč) se mi hned smál, že mě zachránil. V tu chvíli mi to ale bylo úplně jedno. Byl jsem rád, že jsem dal gól, jenom škoda, že to nebylo s vítězným koncem. Pak by to bylo o trošku sladší.“
Před vaší gólovou střelou se nepříjemně zranil Oleksandr Zubkov. To jste zaznamenal?
„Nejdřív jsem ho vůbec neviděl, potom, když jsem se trošku uklidnil, jsem se ptal Suka (Tomáše Součka), co se tam stalo. Říkal, že se trefili hlavou na hlavu, ale že by měl být v pohodě.“
Nebál jste se, že branka nebude platit?
„Chvilku se to asi řešilo, ale uznali to, takže v pohodě.“
Střela vám sedla tak, jak jste chtěl?
„Soustředil jsem se na to, abych to trefil čistě, to se mi povedlo, takže super.“
Stáváte se pevnou součástí národního týmu, nastupujete v základu. Jde o další posun v kariéře?
„Je to krásné. Trenéři nám pořád opakují, že je nás tady 25 a jsme jeden tým. Nás jedenáct, co jsme teď byli na hřišti, příště tam může být jedenáct jiných frajerů. Jsme parta 25 hráčů, musíme táhnout za jeden provaz.“
Pomáhá vám spolupráce s Tomášem Chorým a Pavlem Šulcem, se kterými se dobře znáte z Plzně?
„Když neberu jenom základní jedenáctku, tak nás tady celkově bylo hodně Plzeňáků. Bylo to o to hezčí, že se známe, třeba jsme se tady potkali i s Čorem (Tomášem Chorým), který už s námi v Plzni není. Na hřišti si sedíme, třeba Šulcík s Čorem úplně skvěle. Ale není to jenom o nás, ale o celém týmu, abychom se dál navnímávali, pracovali na tom, aby to bylo z naší strany lepší a lepší.“
Jste v čele vaší skupiny podzimní Ligy národů. Po debaklu v Gruzii (1:4) jde o skvělou výchozí pozici na listopadový sraz, je to tak?
„Po dnešku mohla být naše pozice ještě o dva body lepší. Když člověk padne na dno, vždycky se z něj dá odrazit. Věřím, že Gruzie byla pomyslné dno, teď se můžeme odrážet krůček po krůčku dál. Věříme, že to v listopadu dotáhneme a skupinu vyhrajeme. Budeme o to bojovat.“
Vnímáte, že v týmu je teď jiná energie, než jak to vypadalo po průšvihu v Gruzii?
„Starší kluci v kabině si k tomu něco řekli, jak už bylo zmiňováno. Vzali si slovo, řekli jsme si, že to takhle dál nejde. Musíme makat, na hřišti se odrazit od jednoduchých věcí, aby tam byla energie, šťáva. Držet se v soubojích a pak se ukáže i ta fotbalovost. Na tomhle musíme každý zápas stavět.“
Poháry v Plzni, premiéra v reprezentaci, teď první gól. Prožíváte turbulentní rok, je to tak?
„Je to skvělý rok.“
