Trenér Karel Krejčí o svých chlapcích pyšně říká: „Jejich příběh mě dojímá.“ Jádro jednadvacítky spolu táhne už od patnácti, zahrálo si už na EURO sedmnáctek a devatenáctek. Teď vyhlíží další evropský bál ve Slovinsku: už tento týden se začne skupinovou fází a osm nejlepších se zkraje června popere o medaile. „Nechceme, aby tohle byla naše poslední akce,“ vzkazují lídři Matěj Chaluš a Michal Sadílek. V rozhovoru pro iSport Premium probrali své spoubydlení, památné zápasy na evropských šampionátech, vítěznou mentalitu, kterou jim vštípil kouč Jan Suchopárek, i šance na EURO U21.
Střídají se s kapitánskou páskou, denně se potkávají v Liberci a teď vám budou vyprávět nejen o genezi jejich týmu. Hrají spolu už skoro sedm let, ale nejlíp se poznali až loni na podzim. Energický záložník Michal Sadílek v říjnu přišel z Eindhovenu na hostování do Liberce a na měsíc a půl se zabydlel u staronového parťáka Matěje Chaluše v Měšicích, vesničce kousek od Brandýsa nad Labem.
Společně tam na dálku prožili i postup jejich jednadvacítky na EURO U21 2021: Sadílek v závěru kvalifikace chyběl kvůli kartám, Chaluše do Řecka nepustil pozitivní test na koronavirus. „Možná to pro nás bylo horší, než kdybychom byli přímo na hřišti, ale povedlo se,“ vzpomínají kápové jednadvacítky, od kterých se bude hodně čekat i na šampionátu ve slovinském Celje.
Proč už vlastně spolu nebydlíte?
CHALUŠ: „Sáďa je velkej profík, chce bydlet v Liberci. Mně stačí, když tam dvakrát, třikrát týdně přespím, jinak jsem doma v Měšicích. Spolubydlení bylo fajn, sblížilo nás to.“
Michale, před příchodem do Liberce jste říkal, že budete Matějovi vařit. Jak to dopadlo?
SADÍLEK: „Jednou jsem mu udělal snídani.“
Jednou? Sliboval jste, že se o jedlíka Matěje, který má skoro metr devadesát, postaráte.
SADÍLEK: „Najeli jsme na krabičkovou stravu, chtěli jsme se jako sportovci zase trochu posunout. V čem je její největší kouzlo? Nemusíte vařit.“ (usmívá se)
CHALUŠ: „Jíte zdravě a ušetříte hodně času, který můžete věnovat něčemu jinému. Nejsme takoví kreativci, abychom si dokázali uvařit něco takhle dobrého a zároveň zdravého. Když máme jídelníček nalajnovaný, je to pro tělo jen dobře.“
Přiznejte, nepokoušela se o vás při společném bydlení ponorka?
CHALUŠ: „Sem tam jo, ale jak se známe dlouho, nebyl problém. I Sáďovi to pomohlo rozkoukat se v Liberci a i proto teď hraje tak dobře.“ (usmívá se)
SADÍLEK: „Nemůžu si na nic stěžovat. Jezdili jsme spolu do Liberce na tréninky a pomohlo mi to zabydlet se v novém týmu. I postup na EURO jsme v listopadu prožili spolu, byť na dálku přes mobily.“
Byly to nervy?
SADÍLEK: „Když kluci vyhráli poslední zápas v Řecku, už jsme to oslavovali jako postup, i když se ještě musel sejít aspoň jeden ze čtyř dalších výsledků. Tenkrát už jsme měli v hlavě, že nám to prostě nemůže utéct. Osud chtěl, abychom se na EURO podívali potřetí za sebou, což se nakonec vážně povedlo. Naprostá fantazie!“
CHALUŠ: „Bylo pro mě lepší, že jsem nebyl sám doma a mohli jsme to se Sáďou prožít společně. Kluci v Řecku dlouho hráli 0:0, což by na přímý postup nestačilo, ale věřili jsme, že nějaké góly dají. Byla to jen otázka času. Buchy (záložník Pavel Bucha) dvacet minut před koncem proměnil penaltu, v nastavení přidal Venca Drchal druhý gól a bylo hotovo. Věděli jsme, že si na mistrovství Evropy zasloužíme být.“
Pojedete na EURO v pohodě? S Libercem hrajete o poháry a postoupili jste do čtvrtfi nále MOL Cupu.
CHALUŠ: „Když jste v nároďáku, je pro vás důležité, aby se vám v klubu dařilo. Moc bych si přál, abychom mohli z Liberce přijet v optimální formě a týmu co nejvíc pomoct.“
SADÍLEK: „Je vidět, že jsme ve Slovanu sehraní a sestava zůstává stejná. S Chalim hrajeme pravidelně a s každým zápasem se cítíme líp a líp, z čehož můžeme v jednadvacítce těžit.“
Na druhou stranu, reprezentace může fungovat i jako terapie pro ty, kterým se v klubu nedaří, viďte?
SADÍLEK: „Tím si prošel každý. Ne vždycky přijedete na sraz v nejlepší formě, ale u nás tým funguje výborně. Navzájem se s klukama podržíme, nemyslíme na klub a soustředíme se jen na zápasy nároďáku.“
CHALUŠ: „Víceméně nikdy se nemůže stát, že by na nároďák úplně všichni dorazili v top pohodě. Někdo nehraje pravidelně, někomu se v klubu nedaří... Ale v reprezentaci na to můžete zapomenout, a pokud se zápasy povedou, tak si i vylepšit náladu.“
To vy nepotřebujete, Liberec zažívá povedené jaro.
SADÍLEK: „Máme silnou partu a hrajeme náročný fotbal. Baví mě to a těším se na každý zápas. V Liberci jsem už skoro půl roku a nelituju.“
CHALUŠ: „Já měl loni hodně těžký rok. V Liberci jsem se dlouho rozkoukával, a když jsem dostal šanci, na půl roku jsem se zranil. Bylo pro mě složité se z toho dostat, a když se to povedlo, hrál jsem jen občas. A pak ještě koronavirus... Od té doby je to lepší – a na jaře už hraju pravidelně.“
Skupina na WhatsAppu nikdy nespí
Pánové, vzpomenete si, kdy jste se potkali poprvé?
SADÍLEK: „Nehráli jsme proti sobě někdy v patnáctkách nebo šestnáctkách na Memoriálu Vlastislava Marečka?“
CHALUŠ: „Jasně! Tenkrát jsem byl v Bohemce a trenér nám o tobě říkal:,Je moc šikovnej, chtěli jsme ho i s dlahou na ruce.‘ Pamatuju si, že jsi při zápase hrozně ječel.“
SADÍLEK: „To mi zůstalo dodneška.“ (usmívá se)
A máme tu vaše reprezentační poprvé: duben 2014, přípravný turnaj v Srbsku. Na bělehradském předměstí Stara Pazova přišlo na váš zápas s domácími 250 lidí, na Bulharsko 100.
CHALUŠ: „Krásná vzpomínka! Tenkrát nás trénoval pan Černý.“
SADÍLEK: „Měli jsme výbornou partu a my byli spíš béčko, běžně jsme na repre nejezdili.“
CHALUŠ: „Byli jsme odpadlíci.“
SADÍLEK: „Já, ty, Tonda Vaníček, Dan Souček, Ondra Lingr...“
Všichni teď můžete jet na EURO jednadvacítek.
SADÍLEK: „Padli jsme si do oka a od té doby jsme už jezdili skoro na každý sraz.“
CHALUŠ: „V tom věku to často bývá nahoru dolů. U některých kluků jsem si tenkrát říkal: ty jo, kdybych jednou byl tak dobrý jako oni! Měli spoustu talentu a parádně našlápnuto, jenže dneska už třeba nehrají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
