Fotbal jsme hrát nezapomněli, burcuje Morávek

Na jaře válel v německé bundeslize a táhnout měl na EURO i jednadvacítku. Po prvním zápase s Ukrajinou sice Jana Morávka všichni plácali po ramenou, v dalších zápasech však už podobný výkon nepředvedl. Ze hřiště se vytratil.

Máte pro to vysvětlení?
„Trápí mě to, jsem ze svých výkonů zklamaný. Cítím na sobě, že jsem unavený. I když jsem měl po sezoně volno, nejčerstvější určitě nejsem. Mrzí mě to, chtěl jsem klukům pomoct, ale nestalo se. Přitom jsem věřil, že navážu na relativně povedenou sezonu v Kaiserslauternu… Takový už je fotbal. Jednou jste dole, jednou nahoře.“

Neprojevily se na vás i problémy s přitahovačem stehenního svalu, který vás trápí?
„Manko v tréninku asi znát bylo, ale nechci se na to vymlouvat. Nejsem stoprocentně v pořádku, ale trenérovi jsem řekl, že jsem připravený nastoupit v základu.“

A pak jste se na hřišti proti Švýcarsku jen ploužil.
„Nejistota a nervozita dolehly i na mě. Nepovedlo se mi prvních pár balónů a už jsem do toho spadl taky. Nedařilo se mi. Místo abychom míče dávali do stran, ve středu pole jsme je většinou zadrbali a ztratili. Švýcaři byli všude dřív.“

Zvládli jste postoupit ze skupiny, takže z vás mohla nervozita spadnout, ne?
„Tlak už nebyl takový, to je fakt. Možná jsme si mysleli, že Švýcaři budou daleko hratelnější než třeba Španělé nebo Angličané. Bylo to ale kruté vystřízlivění, zase jsme v ofenzivní fázi dostali lekci. Ukázali nám, jak by se mělo hrát.“

Turnaj přitom konečně začal zajímat i české fanoušky. Pak pustí televizi a vidí takovou nudu. Mrzí vás to i kvůli nim?
„Asi se na nás zase navalí kritika. Když lidé nemůžou kritizovat áčko, slízneme to teď my. Byli jsme vybraní jako nejlepší hráči v Česku a je škoda, že jsme národ zklamali. Zase si myslím, že jsme to všichni odmakali na sto procent, jen to vázlo fotbalově.“

Je to průšvih?
„Zápas se Švýcarskem jsme nezvládli, ale větší průser by byl, kdybychom tady vůbec nebyli. Pořád jsme mezi čtyřmi nejlepšími týmy v Evropě, takže bych to ostudou nenazýval. Porážka bolí, ale bylo by škoda, kdyby nás to poznamenalo v boji o olympiádu. To byl náš hlavní cíl. Neříkám, že když ho splníme, bude to každý hodnotit jako povedený turnaj, protože sami víme, že to herně není ono, ale jedno pozitivum by tady bylo.“



Věříte, že se ještě můžete zvednout?
„Není to příjemné, ale olympiáda pro nás všechny musí být lákadlo. Musíme se vzpamatovat a udělat pro to všechno.“

Oddechl jste si, že Španělé semifinále otočili a postoupili do finále?
„To teda jo. Máme štěstí, hrát o třetí místo se Španěly, to by nám ještě scházelo. Věříme, že takhle máme víc šancí. Vždyť Bělorusové dostali ve skupině od Švýcarů trojku.“

Bude to zápas o vůli?
„Kdo se psychicky líp vzpamatuje, bude mít navrch. Bude to podobný soupeř jako Ukrajina, ale asi nebudou mít tolik individualit jako oni. Trenér nás určitě dobře připraví a my ho musíme konečně poslechnout. Musíme ukázat, že jsme fotbal hrát nezapomněli.“

Jaká je teď v týmu atmosféra?
„Už po zápase jsme se to snažili si vyříkat, ale i tak bylo v kabině hodně ticho. Jsme z toho všichni zklamaní. Z výkonu i výsledku. Máme to ještě všichni v hlavě.“

Vzal jste si slovo i vy?
„Po zápase mluvil Ondra Mazuch, druhý den si vzal slovo Bořek Dočkal. Kritizovali. Ale právem. Padla tam spousta slov, ale ty musejí zůstat v kabině. Bylo to spíš takové hodnocení, hádky by nám teď nepomohly. Akorát by se tým rozvrátil, kdyby se to dostalo do osobní roviny.“