Francouzský klenot Celtiku Glasgow, anglická kometa Arsenalu či budoucí nizozemský zabiják. A s nimi český univerzál Ladislav Krejčí. Sparťanský záložník, jenž v reprezentaci do 21 let nastupuje na pozici stopera, patří s pěti vstřelenými brankami mezi elitní střelce evropské kvalifikace. „Je to docela paradox, že obránce je nejlepší střelec týmu, ale já se stále víc cítím jako záložník,“ říká opora Lvíčat.
Jakmile se svěřenci Karla Krejčího nachomýtnou k rozehrání standardní situace, soupeř si musí všímat především hráče s dresem 11. Důrazná hra a ideální fyzické parametry předurčují Ladislava Krejčího k tomu, aby v těchto chvílích dominoval. A výsledek? Pět odehraných kvalifikačních zápasů a pět vstřelených branek. „Tohle mi vždycky trochu chybělo. Jsem rád, že se to zlomilo,“ ulevilo se brněnskému odchovanci.
Z pozice stopera jste nejlepší střelec jednadvacítky. Na čelo kvalifikační tabulky střelců vám chybí čtyři trefy. To jste asi nečekal, že?
„Musím říct, že je to výborný pocit. Před kvalifikací jsem si nějaké osobní cíle ohledně počtu vstřelených branek stanovil, ale tolik, to mě nenapadlo. Nyní se to snažím posouvat dál a doufám, že ještě nějaké další přidám.“
Tabulka střelců kvalifikace EURO U21 |
10 - Nketiah (ANG) |
9 - Edouard (FRA) |
8 - de Wit (NIZ) |
7 - Skov Olsen (DÁN), Zeqiri (ŠVÝ) |
5 - KREJČÍ (ČR), Boadu (NIZ), Mihaila (RUM) |
3 - Hložek |
2 - Janošek, Drchal |
1 - Bucha, Šašinka, Holík, Šulc, Vaníček, Sadílek, Karabec |
Kde se to ve vás vzalo?
„Tohle mi vždycky chybělo. Uvědomuji si, že čísla v klubu i v reprezentaci mi chyběla. Jsem rád, že se to trochu zlomilo. I za Spartu už jsem dva vstřelil, ale stále je co zlepšovat.“
Jsou Skotsko a Litva ideální soupeři na vylepšení vaší statistiky?
„U mě to většinou bývá, že se prosazuju ze standardních situací, takže je pak v uvozovkách jedno, s kým se hraje. Může se to stát proti komukoliv. Například s Chorvatskem, což je velmi silný protivník, se mi to u nich taky povedlo. Já si v těchto momentech nyní hodně věřím a doufám, že to budu potvrzovat i na hřišti.“
Nedělají si z vás útočníci legraci, že jim fušujete do řemesla?
„Smát se mi můžou, ale za mě mluví čísla (směje se). Ne, to si dělám srandu. Je to docela paradox, že stoper je nejlepší střelec týmu. Já stále věřím, že se rozstřílíme všichni. Že se přidají i ostatní kluci a gólů v posledních třech zápasech vstřelíme co nejvíc.“
Jaká byla vůbec vaše reakce na posun do zadních řad?
„Poprvé to bylo v zápase proti San Marinu, kde měl trenér nějaké taktické požadavky, co se týká rozehrávky. Zápas se nakonec povedl a trenérovi už se to příště nechtělo moc měnit. Z týmových důvodů jsem tu roli přijal. Nemám s tím problém. Ale pořád se cítím nejlépe na pozici šestky a chtěl bych to hrát co nejčastěji. Nicméně když si to situace žádá a tým potřebuje, abych se zasunul, a jsem na tomto postu platný, nevadí mi to.“
Říká se o vás, že na stoperu stejně jednou skončíte. Tomu se zatím tedy bráníte?
„Slyšel jsem to od spousty trenérů a to dokonce už i v mládeži. Já mám ale pořád svoje cíle ve středu zálohy. Jestli v obraně jednou skutečně skončím, bude to asi nějakým vývojem. Víte, já se na ten post při tréninku ani nijak zvlášť nechystám. Hraju tu pozici podle intuice.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit