Chtěla šest bodů – a má je. Česká jednadvacítka i po březnovém programu vede svoji kvalifikační skupinu o postup na EURO 2023 a v červnu si to doma s Anglií rozdá o přímý postup. „Přesně v téhle výchozí pozici jsme chtěli být,“ pochvaloval si trenér Jan Suchopárek po povinném vítězství 3:0 v Andoře nad posledním týmem skupiny.
Proč jste v porovnání s pátečním duelem v Albánii (1:0) sáhl k osmi změnám?
„Kvůli kartám i kvůli únavě z cestování. Hráči, které jsme vybrali, tam byli oprávněně, což se potvrdilo už během povedeného úvodu. Slušně se nám dařilo držet tempo zápasu, i když tam byly ještě rezervičky, zejména v rozehrávce.“
Proti hlubokému bloku Andorry jste se nadřeli, viďte?
„Dalo se přes něj jen těžko kombinovat, ale myslím, že to byla jednoznačná výhra. Mužstvo zaslouží pochvalu i proto, že během zápasu se dost měnilo počasí. Ještě při rozcvičce bylo nějakých patnáct stupňů, ale na začátku utkání začalo pršet, přišla průtrž mračen. Teplota rapidně klesala dolů někam k pěti stupňům. Na druhou stranu pro nás bylo dobré, že hřiště drželo určitou rychlost. Bylo kluzké a pro naši kombinaci lepší než suchá umělka.“
Takže jste z toho pro sebe vytěžili výhodu?
„Nebyl to jednoduchý zápas, protože domácí řešili jakoukoliv situaci zákroky, které nebyly úplně košer. Ale rozhodčí to zvládl perfektně a i my jsme to měli od prvních minut pod kontrolou a zaslouženě vyhráli.“
I díky zlepšené produktivitě? Poprvé jste v kvalifikaci venku vstřelili víc než obvyklý jeden gól.
„Čtyřikrát jsme vystřelili na branku a dali z toho tři góly, takže s produktivitou můžeme být spokojení. Měli jsme i další situace, třeba Ostrák nastřelil tyčku. K tomu další dva nebo tři trestné kopy, z kterých jsme mohli vstřelit gól. I když naše hra nevypadala celý zápas perfektně, přechod z přírodní trávy na zdejší umělku těžko zvládali i Angličané se Slovinci. Oni v Andoře vyhráli jen 1:0, zato my 3:0. Tým odvedl dobrou práci.“
Byl klíčem k výhře povedený úvod? Už v desáté minutě jste vedli o dva góly.
„Já chci vždycky rozhodnout co nejdřív, jenže proti soupeři, který brání v bloku třicet metrů od vlastní branky, to nikdy není jednoduché. Pomohlo nám, že jsme do desáté minuty vedli 2:0 a měli hru pod kontrolou. Nechtěli jsme hrát údržbu a nutili jsme kluky, aby byli dál aktivní. Snažili jsme se do toho bloku chodit, svým způsobem to byla příprava na další utkání. Je příjemné, že po třetí brance bylo rozhodnuto a mohli jsme prostřídat, nemuseli jsme na to čekat až do konce.“
Jste rád za záložníka Adama Karabce, jenž se vrátil po trestu za červenou z listopadového zápasu ve Slovinsku s bilancí 1+1? Vykoupil se tím?
„Bude mít ještě další šance, nicméně pochvalu zaslouží všichni. Včetně těch, kteří nehráli v Albánii. Směřovali jsme k tomu v přípravě od prvního dne srazu: dali jsme příležitost dalším klukům, jejichž nominace se ukázala jako oprávněná. Je zajímavé, že v základu nastoupilo šest levonohých hráčů, což nebývá úplně obvyklé, a na naší hře to v některých momentech bylo vidět.“
Abychom nezamluvili Karabce…
„Jeho produktivita byla dobrá, ale myslím, že je ještě potřeba, aby přidal nejen ve finální fázi. I třeba v práci v poli či směrem do defenzivy. Mimochodem, dobrou práci odvedl i Dan Fila, který měl 2+0.“
Před začátkem kvalifikace byste jistě brali baráž – a minimálně tu teď máte jistou. Ulevilo se vám, že jste v téhle pozici už dvě kola před koncem?
„Začali jsme vítězstvím v prvním zápase se Slovinskem – a od toho se naše cesta kvalifikací odvíjela. Příští utkání s Anglií může napovědět, ale ještě nemusí rozhodnout. Uvidíme, pak jsou tu ještě vzájemné zápasy a další měřítka. Chtěli jsme před červnovým koncem kvalifikace být v téhle výchozí pozici a jsem rád, že jsme to splnili. Mužstvo ví, o co jde, a věřím, že na poslední dva zápasy budeme dobře připravení.“
