Video se připravuje ...
Mají hodně společného. Oba patří velkému anglickému klubu, oba zastupuje stejná agentura a oba měří přes metr devadesát. A oba můžou české jednadvacítce pomoct k postupu na EURO. Řeč je o brankářích Matěji Kovářovi a Vítězslavu Jarošovi. O vyrovnaný tandem se stará Petr Kouba, gólman vicemistrů Evropy 1996. Právě on trenérovi Janu Suchopárkovi před pátečním prologem baráže na Islandu napoví, kdo by mohl chytat.
Má příjemné starosti. Když k vám Petr Kouba přichází, usměje se a hned se zeptá: „O čem si chcete povídat? O fotbale? O brankářích?“
Byl by hřích s ním mluvit o něčem jiném, gólmanská otázka je v jednadvacítce hodně zajímavá už od začátku evropské kvalifikace. Český tým se do baráže dostal i díky spolehlivým mládencům v brance: Matěj Kovář odchytal osm bitev (pětkrát nedostal gól) a Vítězslav Jaroš má dvě nuly ze dvou partií proti outsiderům z Andorry.
„Oba mají na to, aby barážový dvojzápas odehráli v takové kvalitě, kterou si přejeme,“ spokojeně poví Kouba. Abychom nezapomněli, je tu ještě třetí do party – devatenáctiletý slávista Antonín Kinský, toho času z druholigového Vyškova. S jednadvacítkou je poprvé, ovšem ani o něj nemá Kouba strach: „Kdyby se s Matějem a Víťou nedej bože cokoliv stalo, věřil bych mu.“
Ale zpátky ke Kovářovi s Jarošem. Už jako teenageři zamávali Česku a vyrazili na slavné adresy do Anglie. Kovář v sedmnácti vyměnil rodné Slovácko za Manchester United, Jaroš se v šestnácti přesunul ze Slavie do Liverpoolu. Život se jim otočil vzhůru nohama: museli si zvykat na nové prostředí, biflovali anglická slovíčka a bydleli u cizích rodin.
Tím podobnosti nekončí, oba prošli juniorskými týmy svých klubů a pak kočovali po hostováních. Kovář jen v Anglii, Jaroš půl roku ochutnával i irský fotbal. „O svojí cestě přemýšlím každý den. Každopádně dokud to nezkusíte, nikdy nevíte, jestli jste si vybrali dobře, nebo ne,“ tvrdí Kovář.
V létě zůstal v Manchesteru a první zářijový den poprvé seděl mezi náhradníky v Premier League. Nestačilo mu to – a pár hodin před zavřením přestupového okna kývl Spartě. Další hostování, první v Česku. Ve dvaadvaceti měl premiéru ve FORTUNA:LIZE, do reprezentační pauzy byl u dvou z dlouhé série sparťanských remíz.
Teplice - Sparta: Debutující Kovář vyběhl mimo vápno a sestřelil Gninga
„Našlo se víc zájemců, ale v Manchesteru mi to nejdřív zatrhli, protože neměli jiného gólmana na pozici číslo tři. Pak do toho vstoupila Sparta, kterou jsem si vyhodnotil jako nejlepší možnost. Zatím se nám nedaří tak, jak by všichni chtěli, ale jsem si jistý, že se to jednou výhrou otočí,“ doufá Kovář.
„Myslím, že Matěj udělal dobře. Pravda, pochopitelně by pro něj bylo lepší, kdyby přišel do týmu, který je na vlně, a on by zapadl do skvělé atmosféry v kabině,“ vykládá Kouba. „Přesun do Sparty jsme spolu nekonzultovali, ale před časem jsme se bavili o tom, že se v nároďáku zohledňuje i to, jestli brankář v klubu chytá.“
Kovářova slova to potvrzují. Sám přizná, že v jeho odchodu na Letnou byl i kus pragmatismu: „Šel jsem do Sparty i proto, abych si udržel svoji pozici v jednadvacítce, a s vidinou, že bych se časem chtěl dostat taky do reprezentačního áčka. Je mi dvaadvacet a potřebuju pravidelně hrát.“
Jaroš na předměstí proti Leicesteru
Stejnou ambici má i o rok mladší Jaroš. V Liverpoolu by to měl v konkurenci Alissona, Adriána a Caoimhína Kellehera složité a hned zkraje léta sáhl po nabídce Stockportu, což je jihovýchodní předměstí Manchesteru. Jaká je čtvrtá anglická liga?
„Hodně soubojová, ale jsou tam i týmy, co se snaží hrát konstruktivně. Je to dost vyrovnaná soutěž, v zápasech rozhodují detaily,“ popisuje Jaroš. Mimochodem, v týmu je z kontinentální Evropy jediný, všichni jeho spoluhráči jsou Britové. „Je to příjemná lokace, dojíždím jen dvacet minut,“ oceňuje.
Od začátku sezony chyběl v sestavě jen třikrát, užil si i sváteční pohár s Leicesterem. „Bylo to napínavé, šlo se až do penalt. Proměnili jsme jedinou, rozhodla naše menší kvalita. Škoda, byli jsme kousek od senzace,“ líčí Jaroš.
„Tohle byl přesně ten zápas, kdy se Víťa mohl ukázat a dát o sobě vědět, což na lavičce nikdy nepůjde,“ zdůrazní Kouba. „I u něj je dobře, že pravidelně chytá, navíc čtvrtá anglická liga není špatná. Je to profesionální soutěž.“
Ač Kovář s Jarošem pendlují po hostováních, v obou zůstává sen o Premier League. Trefně to shrnuje Jaroš: „Pokud pravidelně hrajete a nabíráte zkušenosti, každou sezonu jste blíž cíli.“
Oba mají ještě jeden, mnohem aktuálnější cíl. Společně chtějí dostat jednadvacítku na EURO. Češi v kvalifikační skupině skončili druzí za suverénní Anglií a teď narazí na Island: začíná se v pátek v Reykjavíku, na odvetu dojde příští úterý v Českých Budějovicích.
„Vždycky může chytat jen jeden, ale kluci vědí, na čem jsou. Sám jsem byl rád, když jsem od trenérů měl pravdivou a jasnou informaci. Ať už jsem měl nastoupit, nebo ne,“ poznamená Kouba. „Když se rozhoduju, dávám si dohromady plusy a minusy, projdu statistiky a dám i na subjektivní pocity z aktuálního srazu: jak kluci vypadají v tréninku nebo jakou mají řeč těla.“
Snad budou mít trenéři šťastnou ruku.
Témata:
fotbal, reprezentace, jednadvacítka, sport, ME do 21 let, Matěj Kovář, AC Sparta Praha, Anglie, Premier League, Island, Evropa, Liverpool FC, Manchester United FC, Matej Kovar, Petr Kouba, Vítězslav Jaroš, Fotbal na Heureka.cz
Související články
