Papadopulos: Je tady oranžový blázinec
Na vlastní kůži prožívá MICHAL PAPADOPULOS euforii, která v Nizozemsku vypukla při tažení tamní reprezentace do finále mistrovství světa. Útočník Heerenveenu ochutnal, jak fanoušci „oranjes“ slaví úspěch.
„Nedokážu si představit, co se tady bude dít, pokud finále v neděli vyhrají,“ říká Michal Papadopulos, který přiznává, že fanoušci i experti jsou z úspěchu nadšení, ale umí si rýpnout do netradičně „neholandského“ stylu, jimž parta trenéra Van Marwijka posílá domů jednoho soupeře za druhým.
Jak to v Nizozemsku po postupu do finále vypadá?
„Já byl před zápasem na večeři v centru, ale protože jsem z utkání Brazílie–Nizozemsko věděl, co je to za humbuk, šel jsem se potom dívat domů. Centrum, které je přes týden skoro prázdné, bylo v úterý téměř plné. Samozřejmě všichni na sobě nosí oranžová trika, je to takový oranžový blázinec, ale vypadá to hezky. Když postoupili, trubky se rozléhaly po okolí. Já bydlím trochu za městem, hluk z centra jsem přímo neslyšel, ale musel tam být pěkný řev.“
A jaké to bylo předtím sledovat čtvrtfinálový zápas přímo mezi fanoušky?
„Super, seděli jsme v jedné restauraci s televizí. Venku udělali na pódiu přenosné plátno. Mohlo tam být okolo tisíce lidí, fandili jako na stadionu. A když vyhráli, všude byly nachystané bary s pivem. A všichni pili. Nedokážu si představit, co se bude dít, pokud v neděli vyhrají.“
„Oranjes“ jsou ve finále, ale vyhrávají pro nizozemskou ofenzivní školu netypickým stylem. Přitom se říká, že v zemích jako Brazílie nebo Nizozemsko se musí vyhrávat, a navíc i s krásným fotbalem. Jak to berou?
„Samozřejmě jsou všichni nadšení, že postoupili do finále, ale co jsem se bavil třeba s maséry, souhlasí, že vyhrávají zvláštním stylem. I když já si nemyslím, že hrají špatně, jenže tady jsou na ně dost kritičtí. Pochopitelně mají radost, ale vždycky si rýpnou, že na to, jak hrají, jsou daleko.“
A jak se vám zamlouvá jejich hra?
„Jsou kompaktní, ve středu pole tam mají Van Bommela. Na hřišti ho nikdo nemá rád. Je to nepříjemný hráč, ale on se mi fotbalově v tomto týmu strašně líbí. Odvede černou práci, vybojuje spoustu balonů a dělá prostor Sneijderovi s Robbenem. Navíc má u soupeřů respekt. On je základním kamenem a kolem něj to mají dobře postavené. Zajímavý je i Van der Wiel a Van Bronckhorst, který chce po mistrovství končit. Říkal jsem si, jestli to ještě není škoda.“
Trenér Bert van Marwijk přiznal, že se snažil naučit tým dobře bránit a hrát disciplinovaně. Opravdu se tím liší od nizozemské filozofie?
„Já to řeknu takhle. Bavil jsem se o tom po zápase s kamarády přes skype. Když si vzpomenu na utkání, které s námi odehráli na EURO 2004, tehdy vedli 2:0 a my to otočili na 3:2. Oni tehdy hráli krásný a pohledný fotbal. Ale tak velký tým by měl dvougólové vedení udržet. Česko mělo tehdy výborný mančaft, ovšem kdyby dnešní Nizozemci vedli 2:0, myslím si, že by se jim něco podobného nestalo. A berou to i na úkor krásy.“
Během šampionátu se mluvilo o ne příliš dobrých vztazích uvnitř týmu. Donesly se k vám nějaké podrobnosti, informace?
„Kluci v kabině se bavili akorát o tom případu, když po jednom zápase trenér vystřídal Van Persieho a ten mu řekl, že měl vyndat Sneijdera. Běželo to v nizozemské televizi, bylo to slyšet. Ale prý se to teď udobřilo.“
