Švédská barážová překážka je těžká, nikoli však nepřekonatelná. Stezka dál může vést skrz hvězdu Manchesteru United Victora Lindelöfa, přes uhlídání prostoru pro střelbu ze střední vzdálenosti nebo přes donucení soupeře k nakopávaným míčům.
Dobře organizovaná defenziva je základem švédské hry. O tom není už řadu let pochyb. Na posledním EURO tři korunky ovládly základní skupinu před Španěly s 2 obdrženými góly (se španělským celkem ubránili remízu 0:0), v kvalifikaci mistrovství světa dostaly 6 branek v 8 utkáních.
Ale že by severská obrana neměla trhliny, to rozhodně ne.
Nejslabší místečko lze najít tam, kde by ho mnozí nehledali. Obhospodařuje ho totiž kapitán týmu – Victor Lindelöf, stoper Manchesteru United. V anglickém velkoklubu hraje již pátou sezonu, v Premier League nasbíral už 131 zápasů, takže zkušeností má na rozdávání. Ovšem pohybových i taktických nedotažeností je u něj také dost.
Čeho by se dalo v jeho případě konkrétně využít? Určitě toho, že elastičnost a obratnost nepatří mezi jeho přednosti. Pomaleji se tedy otáčí nebo mění směr běhu, což z něj nedělá nepřekonatelné monstrum. Pro Hložka nebo Kuchtu dobrá zpráva. Dokládají to i statistiky obranných soubojů v podzimní kvalifikaci mistrovství světa, Lindelöf v nich dosáhl na úspěšnost 44,4 % (v obou utkáních se Španěly měl úspěšnost 50%).
Bezchybnost ho nectí ani při pozičním bránění. Občas vyráží v situacích, kdy nemá. Anebo i když správně vyrazí, balon nezíská. A následně se změní v diváka, místo toho, aby okamžitě zařadil zpátečku.
Vše názorně dokumentuje situace před druhým inkasovaným gólem do švédské sítě v kvalifikačním zápase v Gruzii, kde favorit v listopadu nečekaně prohrál 0:2. Lindelöf vystartoval na domácího útočníka Kvaratčeliju s cílem sebrat mu míč. V takovém případě platí, že obránce musí balon získat. Jinak se z toho stává nebezpečí pro vlastní bránu. Přihodilo se to druhé, neboť profesionál z United střet o balon prohrál, Kvaratčelija se dostal za něj a sólo zakončil střelou na 2:0. I proto, že Lindelöf zůstal po nezvládnutém souboji stát jako socha a pouze pozoroval, jak se jeho minela vyvine.
Nešlo o ojedinělý případ, nýbrž o opakovaný jev. I třeba při bránění standardních situací.
Tudíž útočná inspirace pro Čechy.
Nenechte je rozehrát
Forsberg, Isak, Kulusevski, Elanga – ofenzivní esa nahánějící obavy. Recepty na jejich pacifikaci jsou různé, ale zásadní je nepustit tuhle letku do tahu čelem k bráně. Jakmile se rozběhnou a mají míč před sebou, jsou těžko k zastavení.
Naopak pokud se k nim dostávají míče vzduchem do soubojů, tolik jim to nevoní. Na tuhle kartu vsadili ve vzájemných zápasech Španělé. Snažili se presinkem nahoře donutit, aby Švédové nemohli konstruktivně rozehrávat po zemi a průnikovými přihrávkami hledat hbité a technicky výborně vybavené útočné hráče. Věděli, že nakopávané dlouhé balony spíš pochytají. Navíc si asi spočítali, že ani delší přihrávky nejsou nejvýstavnější Lindelöfovou disciplínou (viz tabulka).
Druhý klíč k úspěšné české defenzivě? Pohlídat palebný prostor před šestnáctkou. Střelbou ze střední vzdálenosti totiž Forsberg a spol. nepohrdají. I v kvalifikaci se o tom protivníci přesvědčili. Třeba při jediném gólu, kterého Seveřané docílili při porážce 1:2 v Řecku.
Neatakovaný Forsberg vypustil jedovku, domácí brankář ji stěží vyrazil a o nechytatelnou dorážku se postaral Quaison. Proto bude stěžejní, aby se stoperskou dvojicí fungovali nablízko Souček a jeho pomocníci. Jakmile by okno před středními obránci nezavírali, bude zle. Stejně jako kdyby Češi nabízeli Švédům výhodné standardní situace zbytečnými fauly.
