ROZHOVOR | Když bylo na hřišti reprezentaci nejhůř, vysílala na pokutové kopy Michala Kadlece, který jejich proměněním pomohl zajistil postup na EURo. Obránce Leverkusenu se ve vyslance týmu převtělil i při zkoušení nového obleku firmy Steilmann. Při oslavám hráči týmové obleky zničili, s omluvou se rozhodli koupit si nové. To také učinili.
Nový oblek vám bezvadně sekne. Neříkáte si v něm, že se ta akce vyplatila?
„Ne, i ten předchozí byl moc krásný. Akorát byl tmavší, teď máme modrou se šedou. A myslím si, že tento nový nám bude moc slušet.“
Ve starém jste vyhráli baráž, co dokážete v novém?
„Já věřím, že bude opět důvod k oslavám. Ale rozhodně ne k tak hloupým, jak se to stalo po Černé Hoře. Určitě to bude probíhat jinak. Cíl je jasný – postup ze skupiny na EURO a jsem přesvědčen, že nám k tomu i nový oblek dopomůže.“
Nevznikne tedy tradice, že při úspěchu se všechno staré zničí?
„Kdybychom vyhráli EURO... Ale ne, něco takového se už opakovat nesmí. Chceme víc upoutat na hřišti než pak bujarými oslavami.“
Nový oblek si platíte ze svého. Byla to drahá legrace?
„Levné to rozhodně není. Oblek, košile, kravata, něco to stojí. Ale je správné, že to platíme sami. Udělali jsme chybu, přiznáváme ji a pykáme za ni. Kupujeme si obleky, aby byl tým sladěný.“
Provinilo se vás více, ale vypít jste si to musel ve firmě Stones sám. Jak to berete?
„Kapitán Tomáš Rosický nemohl, rval se na hřišti, a jak jsem viděl, pomohl v derby porazit Tottenham. Já přiletěl do Prahy už v neděli, měl jsem čas. Navíc paní Motlíkovou dobře znám, značku Stones kupuju, styl se mi líbí, takže jsem to přijal.“
Peníze půjdou na charitu |
„Když jsem dozvěděla, jaký průšvih se stal, zvažovala jsem, jak se k tomu postavit. Postup jsem hráčům přála, ale zároveň jsem si uvědomovala, jak peskuju své zaměstnance, aby každý oblek byl dokonalý a starali se o něj. Když se ozvali, že si koupí za své nové obleky, což byla jejich iniciativa, tak jsem přijala omluvu s pochopením. Značka Stones slavila výročí 20 let, poskytli jsme fotbalistům tedy dvacetiprocentní slevu a peníze dáme na děti z dětského domova. S odstupem doby mi došlo, že udělali značce Stones i reklamu. Ale tím neříkám, že to bylo v pořádku, to rozhodně ne.“ Anna Motlíková, ředitelka společnosti Steilmann |
Nebojíte se, že se některému spoluhráči nebude střih líbit a vylaje vám?
„Vybíral je manažer Vladimír Šmicer, ať si to zodpoví on. Já přijel jen na zkoušku. Ale moje přítelkyně Nikol říkala, že jsou obleky dobré. Má vkus, tak jí věřím.“
Původně vás měl doprovodit Theodor Gebre Selassie, ale povinnosti v Liberci ho do Prahy nepustily. Nevyčítáte mu, že vás nechat ve štychu?
„Nevím, co se přihodilo. Nejprve měl jít se mnou Petr Jiráček, ale po prohře nemůžete u trenéra Magatha nic plánovat, ten si užívá jiné věci. Místo volna podle mého ještě běhá po hřišti. Jsem tu sám, ale mně to nevadí. Hlavně, že to někdo převzal. Až se sejdu s ostatními, oblek jim ukážu.“
Fotbal je týmová hra, tady jste byl ovšem úplně osamělý. Nebál jste se?
„Je lepší být oslabený tady, než na hřišti.“
Předchozí generace měla za monomana Pavla Nedvěda. Vypadá to, že přebíráte po něm štafetu.
„To nevím, tady šlo spíš o to, kdo má čas. Kdyby hrál Leverkusen v neděli, tak tu nejsem. Doplňujeme se na hřišti stejně jako mimo ně.“
Firma Stones vás obléká už delší dobu, teď jste jí provedli takovou lotrovinu. Nebál jste se přijít?
„Znám paní Motlíkovou dlouho, mrzelo nás, že ji to naštvalo. Nás ovšem taky, proto jsme se rozhodli, že si obleky koupíme. Paní Motlíková je klidná a přepokládal jsem, že bude i shovívavá.“
Co je horšího: být kolektivem pověřený jít na penaltu, nebo vylizovat podobné dluhy?
„Horší je jít na penaltu. Jste sám, třeba ve Skotsku v 90. minutě to byly příšerné nervy. Rozhodně větší než tady při zkoušení obleku, který už navíc byl vybraný.“