Stopeři mě museli držet vzadu, říká debutant Rajtoral
ROZHOVOR PŘÍMO Z DUBLINU | Prvních pětadvacet minut v reprezentačním dresu, dvě krásné akce a ofenzivní výkon. František Rajtoral si může do deníčku zaznamenat úspěšnou premiéru v národním týmu – nehledě na to, že během jeho pobytu na hřišti dali Irové vyrovnávací gól. Michal Bílek tak má na postu pravého obránce ještě lepší výběr...
Jak jste si premiéru v dresu národního týmu užil?
„Moc. Za ten čas, co jsem dostal, jsem si to užil skvěle.“
Nebylo pro vás těch pětadvacet minut málo? Nečekal jste, že si zahrajete víc?
„Ne, pořád razím tvrzení, že kdo si počká, ten se dočká. I za těch pětadvacet minut jsem velmi šťastný.“
Předvedl jste během nich dvě krásné akce, za které vás pochválil i Michal Bílek. Nervózní jste asi nebyl, že?
„Moc ne. Spíš jsem cítil takové očekávání. Když jsem se dostal na hřiště, ani ze mě nic nespadlo. Jen jsem byl zvědavý, jaké to bude. A bylo to v pohodě.“
Hodně jste útočil, stejně jako v Plzni. Šel jste na hřiště s odhodláním vydávat se co nejvíc dopředu?
„Šel jsem tam s tím, ale stopeři na mě několikrát volali, museli mě držet. Jelikož jsem zvyklý valit dopředu, někdy jsem se musel držet zpátky.“
Deset minut před koncem jste dal krásnou přihrávku Davidu Lafatovi. Nemrzí vás, že neskončila gólem?
„No, mrzelo... Chtěl jsem, aby to gólem skončilo. Snad příště.“
Pomohla vám zkušenost ze zápasů s Barcelonou a s AC Milán v Lize mistrů?
„To ano, ta je k nezaplacení. Byla to pro mě premiéra v národním týmu, ale z Ligy mistrů a ze zápasu se Schalke jsem si vzal hodně.“
A to, že jste kolem sebe měl tolik současných nebo bývalých plzeňských spoluhráčů?
„Určitě taky. Partu máme skvělou, tak jsem rád, že jsme se takhle sešli i v reprezentaci. To je i pro mě dobře.“
V tomhle zápase šlo i o nominaci na EURO. Jak v té souvislosti vidíte svou pozici?
„Tohle ani moc neřeším. Uvidí se. Záleží na trenérovi, já se určitě budu snažit.“
