Stadion pro EURO 2020. Jak by vypadal Eden pro 31 tisíc fanoušků?
Sen o EURO 2020 v Česku zřejmě skončí dřív, než se vůbec o pořadatelích rozhodne. FAČR se už smiřuje s tím, že rozšíření Edenu nebo stavbu arény na Strahově nestihne nejspíš naplánovat včas, a proto je pravděpodobné, že od kandidatury nakonec odstoupí. Stadion na Strahově však má vyrůst i tak.
Dostavěné druhé patro nad východní tribunou, kapacita přes 31 tisíc míst, podzemní parkovací dům a šestipatrová administrativní budova. Tak by měla vypadat „nafouklá“ aréna v pražském Edenu, která by mohla hostit část zápasů EURO v roce 2020.
Má to však podstatný háček. Fotbalová asociace velmi pravděpodobně kandidaturu na evropský šampionát nakonec stáhne.
„Když vidím, co všechno je nutné splnit, je to dneska tak devadesát na deset, že tu kandidaturu nezvládneme,“ přiznává předseda FAČR Miroslav Pelta.
Česko se na začátku září oficiálně zařadilo mezi 32 zemí, které podaly kandidaturu na přespříští EURO, jež bude hostit 13 měst po celé Evropě.
Praha má usilovat o výjimku pro třicetitisícový stadion, do 25. dubna 2014 však musí dodat všechny podklady a kompletní studii stadionu.
To však FAČR zřejmě nestihne. Komplikací je totiž víc, než se čekalo. „Z mého pohledu by to bylo obtížné, ale ne nereálné. Minimálně architektonicky-technické požadavky UEFA by stadion splnit mohl,“ oponuje Jakub Dlouhý, šéf společnosti Concept One, která se stará o prezentaci Edenu.
Majitel arény nechal vypracovat architektonickou studii, podle které by se Eden rozrostl až na kapacitu 31500 míst. Problém však nastává se stísněným zázemím i nedostatkem prostoru kolem něj.
„Požadavky UEFA dramaticky přesahují ty na Superpohár,“ naráží Dlouhý na letošní bitvu Chelsea a Bayernu Mnichov.
„Jen manuál má 87 stránek. Uvedu příklad - zatímco na Superpohár bylo třeba mít tisíc metrů čtverečních pro novináře, na EURO požadují šestkrát tolik,“ dodává.
A i kdyby získala FAČR architektonické podklady včas, problémem zůstane dosud nevyřešené financování zhruba miliardové investice. Stát totiž nevloží peníze do stadionu, o jehož majetkovém pozadí se dodnes spekuluje. „To, že jen zvedneme kapacitu, není rozhodující,“ připouští Pelta.
Ještě složitější je situace na Strahově, kde Pelta koupil rozsáhlé pozemky a ve spolupráci s ČOV a Českou unií sportu tady plánuje postavit velký areál včetně stadionu. „Dělají se geologické průzkumy, ale nic ještě není na papíře,“ upozorňuje šéf České unie sportu Miroslav Jansta.
Strahovská aréna má mít kapacitu nejvýš 35 tisíc míst, a kromě fotbalistů v ní budou doma i atleti. Atletickou dráhu pak při fotbalových zápasech zakryjí mobilní tribuny.
Problém je, že projekt bude hotový nejdříve na přelomu března a dubna. A to už je pro EURO 2020 pozdě. „Kvůli EURO to stavět nechceme. Pelta chce, aby se to stihlo, ale já nechci dělat druhou O2 Arenu. Nesmí to být nějaká bláznovina, která vznikne narychlo,“ kroutí hlavou Jansta.
Přestože jakýsi národní stadion, na kterém bude v budoucnu hrát své zápasy česká reprezentace, zřejmě na Strahově vyroste tak jako tak, uzávěrku pro kandidaturu na EURO 2020 Pelta a spol. nejspíš nestihnou. Jasno totiž musí být už během ledna, aby zbyl čas na zpracování všech podkladů.
Finální hlasování v září příštího roku se tak dost možná Česka ani týkat nebude. „Čas není šibeniční, ale z mého pohledu je spíš za hranou. Nechci se pustit do akce, při které bychom něco řešili horkou jehlou,“ neskrývá Pelta.
