Fotbalista Daniel Pudil naposledy oblékl reprezentační dres před dvěma lety a v 33 letech už nepočítal s tím, že se ještě do národního týmu vrátí. Proto pro něj byla dodatečná nominace od trenéra Jaroslava Šilhavého k zápasům v Polsku a se Slovenskem velkým překvapením. Zadák anglického druholigového Sheffieldu Wednesday pozvánku nečekal, takže u sebe neměl kopačky a narychlo musel shánět nové. Nedávno se navíc musel vyrovnat i s dvěma nepříjemnými zraněními.
"Pro mě vždy byla velká čest být tady, s nějakými přestávkami jsem tu 11 let. Zažil jsem tu velké generace, velké hráče. Pokaždé jsem tu byl rád a na tom se nic nemění. Věk samozřejmě člověk nezastaví a popravdě jsem už ani nějak nečekal, že bych se tady objevil. Teď je čas určen spíš pro mladé kluky. Takže pro mě milé překvapení," řekl novinářům Pudil.
"V hlavě už jsem nějak měl, že reprezentace pro mě asi skončila. Ale nedával jsem nikam žádné vyjádření, že končím s nároďákem, protože takovéhle věci nedělám. Nominace vždy může přijít. Já se snažím podávat co nejlepší výkony v Anglii a tohle je bonus. Když tam člověk hraje, je šance, že se může dostat zpět do nároďáku, i když je mu třeba 33 let," dodal nejstarší hráč v nynějším výběru.
V poslední době ho přitom potkala dvě nepříjemná zranění. Nejprve měl zlomený nos a pak ho protihráč trefil kopačkou do hlavy, čímž mu způsobil krvavou tržnou ránu. "Dělali mi šest nebo sedm stehů. Je to centimetr vedle oka, kdyby to trefil o trošku dál, mohlo to dopadnout mnohem hůř. Ale nezazlíval jsem mu to, nechtěl mě zranit. Prostě chtěl odkopnout míč a trefil mě. Hned se mi omlouval," uvedl Pudil.
O nominaci se dozvěděl od útočníka Matěje Vydry. "Věděl jsem, že nějaké změny jsou, ale pořád jsem s tím nepočítal, že bych tam mohl být já. Včera ráno mi volal Matěj Vydra s tím, že jsem v nároďáku. Myslel jsem si, že si ze mě dělá jen srandu. Po deseti minutách mi to už došlo," řekl Pudil.
Narychlo musel měnit plány. "Měl jsem mít až do čtvrtka volno. Přiletěl jsem do Čech za rodinou na dva dny a měl jsem dnes večer letět zpátky. Takže jsem u sebe neměl nic, ani kopačky, hygienu. Včera jsem to vše sháněl. Kopačky jsem koupil nové, ještě čekám na jedny, které snad přijdou dnes nebo zítra. Auto mám na letišti v Anglii, takže jsem musel zařizovat, aby mi prodloužili parkování," podotkl s úsměvem.
Už to, že od minulého týdne figuroval mezi náhradníky, ho překvapilo. "Podíval jsem se na instagram a viděl jsem tam dole mezi náhradníky svoje jméno. Trošku jsem se tomu smál. Posílal jsem to rodičům. Je mi jedno, v jaké pozici tu jsem. Vím, že toho asi moc neodehraju. Ale jsem rád, že tu můžu být zase mezi kluky zpátky. Spoustu jich znám, takový návrat ztraceného syna. Je vždy dobré být zpátky v české kabině. Jsem nějakých 11 let venku a ta česká kabina mi chybí," uvedl Pudil.
Trenéra Šilhavého zažil v reprezentaci ještě jako asistenta Karla Brücknera. "Známe se dlouho. Když přišla změna trenéra, tak mi možná i v hlavě trochu blesklo, že se známe, že by ta nominace mohla přijít. Ale pořád záleží na tom, jaké výkony předvádíte v klubu," konstatoval Pudil.
