Reprezentační kariéru sice ukončil už loni v srpnu, teď se ale do anglického výběru ještě naposledy vrátil. Útočník Wayne Rooney si ve Wembley užil emotivní rozlučku s národním týmem, když odehrál závěrečnou půlhodinu přátelského utkání s USA (3:0). Anglická asociace jej symbolicky věnovala právě svému historicky nejlepšímu střelci. „Večer, na který budu navždy vzpomínat,“ usmál se viditelně dojatý Rooney po zápase. A v kádru Albionu už našel útočníka, který jeho rekord jednou překoná.
120 zápasů, 53 gólů. Taková je působivá bilance třiatřicetiletého forvarda v reprezentačním dresu, úspěšnějšího kanonýra anglický fotbal nemá. Nějaký týmový úspěch na mezinárodní úrovni ovšem v Rooneyho sbírce schází, s ním v sestavě se „Three Lions“ na velkých turnajích nikdy neprobili dál než do čtvrtfinále.
Paradoxně to dokázali až letos v létě. Mladý tým složený koučem Garethem Southgatem zlomil penaltové prokletí posledních šampionátů a na MS v Rusku vybojoval čtvrté místo. Rooney u toho už nebyl.
Jeho náhlý návrat do reprezentace kvůli rozlučce proto na Ostrovech vyvolal i negativní ohlasy. „Jde o zápas anglického národního týmu, ne show Wayne Rooneyho,“ říkal třeba bývalý záložník Paul Ince. Podle něj by bohatě stačilo, kdyby si útočník užil slavnostní ceremoniál a pak usedl na tribunu.
Podobný názor přidal také legendární brankář Peter Shilton, se 125 odchytanými zápasy rekordman anglické reprezentace. „Nemyslím, že by se starty v národním týmu měly dávat jako dárek,“ podotkl překvapený gólman.
Na záměru Fotbalové asociace už to ale nic nezměnilo, zápas navíc posloužil i dobré věci, když vybral peníze na Rooneyho nadaci. Angličané brzy vedli 2:0, během dvou minut prvního poločasu se prosadili Lingard a Alexander-Arnold.
A krátce po změně stran přišla Rooneyho poslední chvíle. Naposledy oblékl ikonický bílý dres, na hřišti vystřídal Lingarda a navlékl si kapitánskou pásku. Měl více než půlhodinu na to, aby se svou sbírku reprezentačních zásahů pokusil rozšířit.
To se nepovedlo, při třetím anglickém gólu se k míči dříve dostal Callum Wilson. A když měl Rooney velkou šanci v nastaveném čase, happy end odmítl brankář Brad Guzan, který jej pohotovým zákrokem vychytal.
Třiatřicetiletý útočník, který aktuálně hraje právě v USA za klub DC United, si však svůj rozlučkový večer užil i tak. „Probíhalo to přesně tak, jak jsem si představoval, na tenhle večer budu navždy vzpomínat. Odnesu si z něj skvělé vzpomínky. Pro mě i mou rodinu to bylo výjimečné,“ prohlásil dojatý Rooney po utkání.
Thanks to all the @England fans for your support tonight and over the years, appreciate it all. A journey I’ll never forget 👏🏼👏🏼👏🏼 pic.twitter.com/MpmewaW4BM
— Wayne Rooney (@WayneRooney) 15. listopadu 2018
Mrzelo jej, že nedokázal skórovat, zároveň to ale bral s nadhledem. „Je škoda, že se mi nepovedlo dát gól. Ale kdybych ho dal, akorát bych otevřel debatu, jestli se má počítat, nebo ne, takže takhle je to možná lepší,“ zavtipkoval. „Být zpět ve Wembley před domácími fanoušky… Přijali mě krásně, vychutnal jsem si to,“ přidal pak vážněji.
Komplimenty jej na sociálních sítích zahrnuli i spoluhráči. „Gratuluju k neskutečné reprezentační kariéře. Jsem šťastný, že jsem byl u rozlučky, kterou sis zasloužil,“ napsal na Twitteru obránce Ashley Young. „Byla čest si s tebou zahrát, legendo,“ doplnil Ruben Loftus-Cheek, záložník Chelsea.
Sám Rooney dobře ví, že nastal čas přepustit místo mladším. Vidí i nástupce, který jej v anglickém útoku bez problému nahradí (a už nahrazuje). „Harry Kane můj gólový rekord jednou překoná,“ ocenil Rooney střelce Tottenhamu, který mu ve čtvrtek symbolicky předal vzpomínkovou plaketu. Tomu bylo v červenci pětadvacet, na kontě zatím má devatenáct reprezentačních tref.
Že by o budoucnost anglického fotbalu mělo být postaráno, dokládá i včerejší zahajovací jedenáctka. Ta byla nejméně zkušená za posledních osmatřicet let, všichni hráči měli dohromady jen 94 startů v národním týmů. Tedy o 26 méně než samotný Rooney. Jeho reprezentační éra včera zkrátka definitivně skončila.