- Video se připravuje ...
Fotbalové Norsko se nerovná jen dvojici Erling Haaland a Martin Ödegaard. Kouč Stäle Solbakken, který je mimochodem otcem záložníka Sparty Markuse Solbakkena, pracuje s velkou náloží kvality. Norové momentálně nastupují na nejrůznějších adresách v top evropských ligách. O to větší je senzací, že zrovna oni nepocestují na ME do Německa. V Oslu budou po právu proti české družině favoritem. Tohle jsou hráči ve stínu dvou hlavních hvězd fotbalových vikingů.
Julian Ryerson (Dortmund)
V reprezentaci zápasů/gólů: 22/0
Když byste jej potkali v brýlích s kulatými obroučkami na ulici v Dortmundu, asi ho spíš pošlete někam na univerzitu než na hřiště. Jenže v kopačkách na trávníku to dotáhl na nejvyšší úroveň. Postupnými kroky stoupal, žádný vichr jako u některých mladých nadějí.
Nejprve odehrál mezi dospělými bezmála tři roky ve Vikingu Stavanger, než se vydal na zkušenou za hranice. V Německu si jej vyhlédl Union Berlín a Ryerson neváhal, byť strávil ještě první část angažmá ve druhé lize. Na konci ročníku slavil postup mezi elitu. Po poctivých výkonech v hlavním městě už před minulou sezonou přiletělo laso z Dortmundu, kde už zakusil i Champions League. Jistě by se předvedl víc nebýt zranění postranních vazů v koleni. Teď už je ale zase zpátky na značkách.
„Bylo to turbulentní období. Na to, jak jsem v Dortmundu krátce, tak už přišlo mnoho vzletů i pádů,“ bilancoval Ryerson, který má v reprezentaci předplacenou pravou stranu hřiště, i když v Dortmundu často nastupuje nalevo. Svou univerzálností v tomto ohledu je v Dortmundu často srovnáván s jedním ze svých klubových předchůdců Ašrafem Hakimim.
Alexander Sörloth (Villarreal)
V reprezentaci zápasů/gólů: 51/17
Na to, že je v posledních letech ve stínu Haalanda, má stále skvělá čísla. Stejně jako Haaland má 195 centimetrů a v reprezentaci jej dokáže mnohdy šikovně zastoupit.
Zároveň je řeč o velkém cestovateli. Ve Villarrealu je teprve od léta, ale žlutá ponorka mu svědčí, nasázel v tomto ročníku už 16 gólů. Jinak má za sebou štace v dalších 7 zemích, ale třeba v Trabzonsporu na jeho gólostroj vzpomínají dodnes. Vždyť na jeho instagramovém účtu se v roce 2021 objevilo pod jedním příspěvkem téměř tři miliony dvě stě tisíc komentářů převážně tureckých fanoušků, kteří Sörlotha žádali, aby se do Trabzonsporu, kde hostoval, vrátil. On se však rozhodl přestoupit z Crystal Palace do Lipska. Německé angažmá se mu však příliš nepovedlo.
Sörloth zároveň navazuje na rodinnou tradici. Jeho otec Göran taky kopal v Turecku či za Rosenborg Trondheim a jako útočník zakončil svou reprezentační kariéru na podobných číslech, jaká má Alexander nyní. Otec dal v 55 zápasech 15 gólů. Syn nastřádal v národním týmu o 2 trefy více a bude chtít třeba i proti Česku další přidat.
Kristoffer Ajer (Brentford)
V reprezentaci zápasů/gólů: 33/1
Když se řekne Brentford, pořád má řada lidí tendence koukat na tento tým ze západního Londýna s despektem, ale od roku 2021 kopou Premier League a od té doby je defenzivní univerzál Kristoffer Ajer oporou zadních řad tamních The Bees. Když je teda zrovna zdravý, což se mu příliš nedařilo minulou sezonu.
Předtím pět let kopal jako pilíř za Celtic Glasgow, teď ukazuje, že stačí na anglickou smetánku. Přitom je mu stále teprve 25 let. V Brentfordu moc dobře vědí, jak důležitého hráče v Ajerovi mají. Proto si jej nedávno smluvně zavázali do roku 2028.
„Po zranění konečně hraje pravidelně jako stoper či pravý bek a myslím, že obě role zvládá na vysoké úrovni,“ nechal se slyšet po podpisu smlouvy kouč Brentfordu Thomas Frank.
V národním týmu je pro kouče Stäleho Solbakkena jasnou variantou do středu defenzivní linie.
Sander Berge (Burnley)
V reprezentaci zápasů/gólů: 42/1
Pokud o Ryersonovi platí, že je to poctivý dříč, který se dostal na vrchol postupnými krůčky, Berge není jiný. Sport mu byl ale jako živobytí předurčen. Jeho děda hrával za Valerengu Oslo, kde taky mladý Sander začínal. A zbytek rodiny? Rodiče i starší bratr hráli na mezinárodní úrovni basketbal.
Sander však zvolil fotbal a přes Valerengu a belgický Genk se v roce 2020 rozhodl pro Anglii, kde se snaží napevno usídlit v Premier League, což se zatím příliš nedaří. První destinace Sheffield United k tomu nebyla příliš uzpůsobena. Tak přestoupil před touto sezonou do Burnley. Jenže to není o moc lepší. I s bývalým zaměstnavatelem Matěje Vydry je momentálně zralý na padáka.
V reprezentaci mu Solbakken věří a Bergeho vyslal na hřiště ve všech 8 kvalifikačních duelech. 195 centimetrů vysoká severská věž je skvělá v odebírání míčů ve středu pole. Při svých proporcích a pozici defenzivního štítu navíc dokáže slušně vyvézt míč směrem dopředu.
Oscar Bobb (Manchester City)
V reprezentaci zápasů/gólů: 4/1
Že by se klubal další klenot? Od roku 2019 se Bobb zdokonaluje v Manchesteru City a v této sezoně poprvé dostává i řádnou porci minut v A-týmu pod Pepem Guardiolou. Kdoví, jak by to však dopadlo, kdyby Bobb nezůstal v dětství v Norsku.
Začínal v proslulém klubu Lyn Oslo, který do světa vypustil už řadu skvělých hráčů. Když mu bylo teprve deset let, hrál mládežnický turnaj v Algarve, kde uhranul zástupce FC Porto. Portugalský klub okamžitě podnikal kroky, aby Bobba přetáhl do své akademie, což ale u tak mladého hráče nebylo možné. Proto se po dlouhých námluvách rozhodla Bobbova matka Turid Gunnesová pro přestěhování do Portugalska z profesních důvodů. Je totiž herečkou. Snažila se tak zapsat syna do portugalské fotbalové federace, aby od roku 2015 mohl hrát v Portugalsku. Veškeré potřebné dokumenty však byly FIFA zamítnuty, přesto Bobb s matkou v Portugalsku setrval. Případ se dostal až ke sportovnímu arbitrážnímu soudu, kde vyhrála FIFA, která neuvěřila příběhu, že Gunnesová se chce přestěhovat na Pyrenejský poloostrov se synem kvůli své herecké kariéře.
Mladík se tak musel vrátit do Norska, kde přestoupil z Lynu do Valerengy Oslo. V roce 2019 už jako šestnáctiletý mohl odejít do Anglie k Citizens. A dnes je asi rád, jak se jeho kariéra vyvinula. V únoru totiž podepsal v Manchesteru kontrakt do roku 2029 a rozplýval se. „Hrát s některými mými idoly je sen. Vyrůstal jsem na Guardiolovi a jeho Barceloně, Bayernu a prvním týmu City. Je zvláštní, že jsou hráči jako Haaland nebo De Bruyne dnes mými přáteli a na tréninku se mě zeptají, jak se mám.“
Patrick Berg (Bodö/Glimt)
V reprezentaci zápasů/gólů: 22/0
Tak tohle je teprve příběh. Ve výčtu norských hráčů už jsme narazili několikrát na skutečnost, že jde o pokračovatele sportovního rodu. U Berga má fotbalová tradice v rodině úplně jiný rozměr. On sám je nyní modlou a kapitánem v týmu Bodö/Glimt, které si v předkole Konferenční ligy v létě minulého roku v klidu poradilo s Bohemians.
Ve městečku Bodö se narodil a za tamní klub hrávali v minulosti jeho prastrýc, dědeček, oba strýcové i otec. Mohlo tohle dopadnout vlastně jinak? Berg si sice odskočil na chvíli do francouzského Racingu Lens, ale brzy se do svého osudového města vrátil a je králem středu pole, kde prokazuje přehled jako spojka obrany a útoku. V současnosti platí za jednoho z nejlepších hráčů norské ligy a jako jediný hráč tamní Eliteserien má prominentní postavení v národním týmu. Solbakken mu dal prostor v 7 z 8 zápasů kvalifikace.
Leo Östigärd (Neapol)
V reprezentaci zápasů/gólů: 19/1
Bijec od pohledu, který sice na stopera při 182 centimetrech není moc vysoký, ale vše vynahrazuje skvělým výskokem, dynamikou a bojovností.
Ve 24 letech se usídlil pod Vesuvem, takže má i malý podíl na italském titulu v minulé sezoně. Dlouho však míval sbaleno pod postelí v hotelu. Z Brightonu totiž během dvou let hostoval ve čtyřech klubech, než jej z anglické letargie vysvobodila právě Neapol.
Vedle Ajera v norské reprezentaci dostává prostor logicky na stoperu a v této dvojici má Norsko velkou budoucnost, protože Ajer je jen o rok starší, což posiluje nedávný konec kariéry Stefana Strandberga. Ne každý ale Östigärdův přínos vnímá pozitivně.
Právě Östigärd se totiž podepsal pod klíčové bodové ztráty ve skupině se Skotskem. Loni v červnu si sypal popel na hlavu, když soupeř v Oslu otočil skóre v posledních minutách. Tam totiž Norové ztratili EURO. „Moje tělo mi říkalo, abych přestal hrát, ale já neposlechl. Dostal jsem křeč do obou nohou a nemohl se pohnout. Musím se za to všem omluvit,“ kál se obránce Neapole po utkání, i když jej utěšoval i Erling Haaland. Ve Skotsku si zase v listopadu vstřelil vlastní gól při remíze 3:3. Solbakken však ví, že odstřihnout nadějného obránce kvůli nahodilým chybám by nebylo rozumné.
Örjan Nyland (Sevilla)
V reprezentaci zápasů/čistých kont: 50/18
Těžko říct, jak kouč Solbakken zápas s Českem pojme, ale jelikož jsou kromě Nylanda v nominaci nepříliš zkušení brankáři z norské ligy, měl by dostat přednost borec ze španělské nejvyšší soutěže.
Nylandovi je už 33 let a je jediným třicátníkem v jinak poměrně mladém norském výběru. Za svou kariéru okusil i anglickou či německou ligu, ale nikde se nestal neochvějnou jedničkou.
V Seville teď chytá na úkor Srba Dmitroviče. Je to ale v bráně andaluského klubu úpadek po dobrých sezonách Tomáše Vaclíka a Maročana Búnúa.
Dalo by se říct, že mezi tyčemi má norská reprezentace vlastně slabší místo, ale může jím být gólman, který pravidelně chytá španělskou ligu? I zde je vidět, jak šla severská země nahoru.
Související články
