Schick před startem boje o MS: Nic mě nebolí. Oficiálně jsem bez agenta, s Paskou denně v kontaktu
Top hvězda je zpátky, Patrik Schick startuje s českým týmem kvalifikaci na světový šampionát. Vyřešil zdravotní bolístky, které ho v minulosti brzdily a kvůli nimž také vynechal podzimní srazy. Teď je možná v životní formě – dává góly a dokonce atakuje nejlepšího střelce bundesligy Harryho Kanea. „Nároďáku jsem schopný pomoct,“ zdůrazňuje rozjetý kanonýr z Leverkusenu a suverénně největší ofenzivní eso výběru Ivan Haška.
Na podzim se kolem Patrika Schicka a reprezentace rojily nepříjemné otazníky. Den poté, co trenér Ivan Hašek oznámil, že ze zdravotních důvodů nebude na listopadovém srazu, nastoupil za Leverkusen a v Bochumi dokonce vstřelil branku při remíze 1:1. Situace je před důležitým startem světové kvalifikace mnohem lepší – Patrik Schick bez váhání na národní tým přijel, navíc bez jakýchkoliv omezujících limitů a ve špičkové formě. Prozradil i to, že po konci spolupráce s bývalou agenturou Pavla Pasky momentálně nemá agenta.
Jste zpátky v reprezentaci, jak se v národním týmu po téměř půlroční pauze cítíte?
„Těším se na zápasy, jsem zdravý a nic mě nebolí. v Leverkusenu se mi daří, dávám góly, hraju. Jak říkám – těším se.“
Na podzim jste se omlouval ze zdravotních důvodů, i když jste v klubu po listopadové nominaci, kde vaše jméno chybělo, nastoupil a dával gól. Jak probíhala komunikace s trenérem Haškem?
„S panem Haškem jsem celou dobu v kontaktu, v průběhu měsíců jsme si dávali vědět. Jak jsem na tom zdravotně, jaká je u mě situace a tak. Komunikace byla jednoduchá, přímá, konkrétní. Nebyly tam žádné otazníky. Zkrátka standardní rozhovory s trenérem.“
Změnil se během podzimních absencí nějak váš vztah k národnímu týmu? Vždycky jste zdůrazňoval, co pro vás reprezentace znamená, ale poslední dva srazy jste vynechal.
„Už jsem to ikskrát vysvětloval, budu se opakovat. To rozhodnutí (vynechat podzimní srazy) bylo stoprocentně správné. Nebylo to jenom nějakými lehkými zraněními, bylo to hlavně tím, že bylo v ten moment správné zabojovat o místo v Leverkusenu. Cítil jsem, že bylo potřeba dostat se zpátky do nějaké fyzické pohody. Znovu říkám – stoprocentně to bylo správné a pomohlo mi to.“
Zapadnete do týmu, který se během podzimních srazů, kde jste chyběl, v základní sestavě proměnil?
„Čeká nás kvalifikace o mistrovství světa, to je zásadní faktor, na který se těším asi nejenom já. Zapadnout mezi kluky není problém, v reprezentaci jsem od roku 2016.“
Šampionát v Americe je mimořádná motivace?
„Je to dlouho, co jsme na turnaji jako Česko naposledy hráli (2006). Koukal jsem na to jako kluk v televizi. Pamatuji si, že táta byl dokonce v Německu jako fanoušek na stadionu, já držel palce doma.“
Vracel byste se do týmu i bez vidiny velkého turnaje?
„Nevracím se jen kvůli mistrovství světa. Věřím, že jsem schopný nároďáku něco nabídnout a pomoct mu. To je hlavní důvod. Šampionát je samozřejmě nějaký milník v kariéře, kterého nejenom já, ale i ostatní hráči chtějí dosáhnout. Chtěl bych si ho zahrát, pokud by se mi tam podařilo dát i nějaký gól, byl by to ještě další bonus.“
Papírově povinné body
Očekáváte ze zápasů s Faerskými ostrovy a Gibraltarem povinných šest bodů?
„Bavíme se o soupeřích, kde jsou to papírově povinné body, nebudu se za nic schovávat. Ale dobře víme, že v dnešním fotbale je složité porazit i tým, jako jsou Faery. Vzpomeňte si, jak jsme se s nimi natrápili naposledy v Plzni. Čeká nás složité utkání. Předpokládáme, že budou urputně bránit, do plné obrany se nikomu nehraje dobře. Budeme se snažit s tím popasovat. Rozhodně to nejsou zvučné týmy, ale nečeká nás nic jednoduchého.“
Spoléháte na střeleckou formu?
„Momentálně dávám dost gólů, pochopitelně mě to těší. V sezoně 21/22 mi to také slušně lepilo, dával jsem podobně branek. Teď je situace jiná v tom, že v téhle sezoně jsem si musel místo v sestavě vybojovat. Až někdy začátkem listopadu jsem začal hrát pravidelně v základu, začal víc střílet góly. Do té doby jsem neměl takovou minutáž.“
V Leverkusenu se vám daří, jste nejlepší střelec týmu, naposledy jste rozhodl divoký zápas ve Stuttgartu. Popište euforii, jakou jste zažíval ve chvíli, kdy jste při oslavě skočil do náruče trenérovi Xabimu Alonsovi.
„Byl to speciální zápas, také tím, v jakém čase jsem vstřelil rozhodující gól. Přitom první poločas nenaznačoval, že se nám něco takového povede. Stuttgart byl lepší než my, my měli dost problémy dostat se do šancí, něco si vytvořit. Ve druhé půli jsme nějaké věci upravili, přidali na hřiště ofenzivní hráče a začali mnohem nebezpečněji. Pomohl nám gól ze standardky, přitom s nimi máme dlouhodobé problémy a nedaří se nám je proměňovat. Nakonec jsem to v 94. minutě rozhodl. Byl to nádherné, jako každý rozhodující gól v posledních minutách. Objal jsem se s trenérem, co mi běžel naproti, zapadli jsme do sebe, pak na nás naskákali ostatní. Zápas to byl určitě nezapomenutelný.“
Překvapilo vás, že u vás trenér byl v tu chvíli tak brzy?
(usmívá se) „Má problémy dodržovat vymezený prostor pro trenéry, často se posouvá blíž a blíž k bráně. Ve finále byl u praporku docela rychle, to je pravda.“
Můžete mít v reprezentaci podobný servis od spoluhráčů jako v Leverkusenu?
(chvíli přemýšlí) „Tady jsou jiní hráči než v Leverkusenu. Gólů v nároďáku jsem ale už dal taky docela hodně (42 startů, 20 gólů). Vždycky se snažím přizpůsobit styl hry podle spoluhráčů, jaké mám v týmu. Ty mám tady i v Leverkusenu celkem nakoukané, můžu dobře odhadovat, přepokládat, kam by mi to mohli dát.“
Hrát za klub a za reprezentaci je ale něco jiného.
„Samozřejmě. V Leverkusenu jsem dlouho, s klukama na hřišti skoro každý den, jsme sehraní. Třeba ten poslední gól – u té akce jsem věděl, že se to takhle stane. Věděl jsem, že Frimpong půjde zprava jeden na jedna a dá střílený centr na první tyč, kde jsem byl. V tom je to jiné.“
Už v minulé sezoně jste lámali zápasy v závěrečných minutách, teď se vám podobný kousek povedl znovu. Pomůže vám to do zbytku sezony v případném nahánění Bayernu v boji o titul?
„Rozhodně. Pokud bychom nezlomili zápas ve Stuttgartu, bylo by to s veškerými nadějemi složité. Takhle ztrácíme šest bodů, což je pořád relativně hratelné. Hlavní pro nás je dostávat každý víkend Bayern pod tlak, co to půjde. Celkově je tahle sezona v bundeslize trošku jiná než minulá. Týmy jsou na nás víc připravené, dělají nám to mnohem složitější. Ale koncovky zápasů máme v poslední době podobné jako loni, kdy jsme slavili titul. Nemůžeme se bavit o náhodě, že nám to vychází. Máme velký charakter, jako tým bojujeme vždycky do posledního momentu. Naposledy se nám to znovu vyplatilo.“
Gólové maximum za sezonu v Leverkusenu máte zatím 24 branek, teď jste v lize na čísle 17. Cítíte se teď nejlépe v kariéře?
„Především jsem vyřešil drobné problémy, které mě limitovaly. Nebylo to tak, že bych nemohl hrát. Ale když to trvá dlouho, leze to na nervy. Každý hráč potvrdí, že když má bolístky, brzdí ho to, vzadu v hlavě ho to limituje. Poslední dobou se zdá, že jsem vyřešil všechno. Cítím se fajn, navíc mám vysokou minutáž.“
Můžete ty bolístky, o kterých mluvíte, specifikovat?
„To tady asi dělat nebudu.“
Oficiálně bez manažera
Změnil jste také agenturu, už vás nezastupuje Pavel Paska. Cílíte tím ještě na jeden velký přestup?
„Já jsem agenta nezměnil. Pouze jsem nepodepsal smlouvu s agenturou ISM, kterou pan Paska prodal. S panem Paskou jsem dennodenně v kontaktu, mezi námi se nic nemění. Oficiálně jsem zatím bez manažera, s nikým jsem žádnou smlouvu nepodepsal, v žádné agentuře nefiguruji. Uvidíme, co přinese budoucnost.“
Míříte na titul nejlepšího střelce bundesligy, kde je před vámi pouze kanonýr Bayernu Harry Kane?
„Bude těžké ho dohnat, čtyři góly, které na něj ztrácím, jsou relativně dost. Máme docela zajímavý los, jsou tam tři, čtyři zápasy, kde bych se mu mohl přiblížit. Ale těžko spekulovat. V zápasech, kde očekáváte, že třeba dáte nějaký gól, vyjdete kolikrát střelecky naprázdno. Čekáte, že jako tým dáte klidně tři góly, ale nakonec je to zápas o jedné brance. V hlavě určitě mám zkusit ho dotáhnout. Ale jak už jsem zmiňoval – spíš musíme jako tým dostat Bayern pod tlak.“
Mrzí vás, že dva ze tří zápasů, které jste v posledních týdnech proti velkému rivalovi odehráli, jste strávil na lavičce?
„Tyhle zápasy jsme většinou hráli bez útočníka. Pojali jsme zápasy s Bayernem tak, že chceme víc bránit než útočit. Hlavně ligový duel mě hodně mrzel. Od začátku jsme je mačkali, přitom jsme moc nevěřili, že by zápas mohl probíhat takhle. Čekal jsem, že když nenastoupím od začátku, dostanu se do hry mnohem dřív. S trenérem jsme si o tom pak povídali a celé to probrali.“
