Plán byl jasný, nic nekomplikovat, ale… Schick tahal Česko z maléru: Jsem zvyklý
V poslední desetiminutovce kvalifikačního duelu v Hradci hrozil Česku pořádný problém. Faeřané srovnali na 1:1, ztráta na úvod cesty za světovým šampionátem by se rovnala nekompromisní ostudě. Domácí výběr vytáhl z bryndy Patrik Schick – ve vápně si skvěle našel centr Jaroslava Zeleného a druhou brankou strhl výhru na stranu favorita.
Patrik Schick se vrátil do týmu po podzimní odmlce a hned ukázal svou formu a top evropské střelecké kvality. Gólový apetit je nezpochybnitelný, instinkt ve vápně předvedl i v zaplněné Malšovické aréně v Hradci. „Jsem zvyklý z Leverkusenu,“ culil se po utkání 29letý střelec.
Ve 25. minutě zakončil centr Lukáše Červa a nasměroval Česko k povinným třem bodům. Domácí ale málem o hubený náskok přišli, Faeřané srovnali po hlavičce z rohu v 83. minutě. Hurónský řev hostující lavičky, která tušila senzační výsledek, byl slyšet po celém ztichlém stadionu.
V krizový moment za to vzal opět nejlepší český útočník. Hvězda Leverkusenu si ve vápně přesně našla centr Jaroslava Zeleného a druhým zásahem v zápase rozhodla. „Mohli jsme mít problém,“ připustil Schick, když hodnotil úvodní české vystoupení v kvalifikaci o MS 2026 v Americe.
Je to víc úleva, než radost?
„Samozřejmě radost i úleva. Pokud bychom na začátku takhle ztratili, byl by to velký problém, velká komplikace. Naštěstí tam padl ještě druhý gól a máme první tři body.“
Jak vám bylo, když Faeřané v závěru srovnali a do konce zápasu zbývalo necelých deset minut?
„No… Já jsem zvyklý z Leverkusenu (úsměv). Bojovat až do poslední sekundy a otáčet zápasy takhle na konci. Samozřejmě to bylo nepříjemné, ale na ty poslední minuty jsem zvyklý. Věřil jsem, že tam ještě něco padne.“
V čem byl proti Faeřanům největší problém, že jste se až do konce zápasu báli o výsledek?
„Když stojí soupeř zalezlý, dostávat se takhle do nízko postaveného soupeře je vždycky složité. Je úplně jedno, proti jakému mančaftu to je. Nedokázali jsme najít ty správné skuliny, měli jsme pár centrů, na které jsme s Čorem (Tomášem Chorým) dneska čekali. Mohli jsme dát gól oba, škoda, že se to nepovedlo. Tyhle zápasy jsou složité.“
Za reprezentaci jste v Hradci skóroval i před letním mistrovstvím Evropy. Je zde váš oblíbený stadion?
„Neřekl bych úplně oblíbený, hřiště nebylo úplně perfektní. Ale jsem rád, že přišli lidi, vyhráli jsme a máme tři body.“
V čem je největší síla týmu, když hrajete vepředu spolu s Tomášem Chorým?
„Oba jsme hráči nebezpeční ve vápně, takže plán byl jasný – sypat to na nás do vápna, nevymýšlet nic moc komplikovaného. Pár centrů nás našlo, škoda, že se i Čoro netrefil, pak by to v útoku bylo úplně na jedničku. Uvidíme, jak to bude do budoucna, dneska to účel splnilo, to je nejdůležitější.“
Nemělo být centrů ještě víc?
„Samozřejmě mohlo. Někdy jsme ne úplně dobře otáčeli hru, nedrželi šířku, proto jsme se k centrům moc nedostávali, bylo to celkem složité. V takových zápasech jsou útočníci závislí jenom na podpoře křídel. Centrů mohlo být víc, na druhou stranu jich nebylo málo, zakončení jsme měli. Za mě v pohodě.“
Jak jste se cítil v národním týmu po takové době?
„Zátěž je v poslední době veliká, do toho cestování. Nejsme všichni úplně fresh, ale já se cítil dobře.“
Bylo na konci důležité zachovat klid a nebláznit?
„Mohl to být pěkný problém… Důležité je v takových situacích zachovat klid. Nějaký čas na závěrečný tlak nám ještě zbýval. Myslím, že až pod tím tlakem jsme konečně pochopili, že to musíme hrát rychleji, víc do stran a hned to sypat do vápna. Přesně z toho padl gól. Možná je dobré, že nám takhle teklo do bot hned v úvodu a dostali jsme se z toho.“
