Návrat zabijáka: Čechy v úvodu kvalifikace spasil Schick. Co říkají čísla z konfrontace s Faeřany?
Čtyři střely na bránu, dvě gólové hlavičky. Chirurgicky přesný výkon hodný elitního evropského bombarďáka. Patrik Schick doručil v sobotním večeru v Hradci Králové české reprezentaci přesně to, co od něj všichni potřebují. V současné době dělá, co umí nejlépe a co miluje – dává góly. Po návratu do týmu v upachtěném zápase s Faerskými ostrovy (2:1) přesvědčil o mimořádné kvalitě. Zpátky je největší hvězda, díky které byla reprezentace v důležitém startu světové kvalifikace alespoň bodově Schick.
Nechce to říct naplno, různá období v kariéře nelze úplně porovnávat. Patrik Schick ale na hřišti prokazuje ohromnou fazonu a dostává se na svůj maximální level. V ne zrovna ideálním duelu se zalezlými Faeřany vytrhl národnímu týmu trn z paty – dvě hlavičky v síti ostrovanů přinesly kýžené povinné vítězství a tři body do kvalifikační tabulky. Hráči, trenér Ivan Hašek, jeho kolegové na lavičce i fanoušci národního týmu si zhluboka vydechli.
„Patrikovi jsem strašně moc vděčný, že šance proměnil. Ukázal formu, kterou má. Branek má spoustu. V Leverkusenu mu stačí na gól málo. Když si takovou pohodu přenese i do dalších utkání, celý tým na něj bude makat a bude mu vděčný. Já Patrikovi děkuji,“ ocenil po utkání kapitán týmu Tomáš Souček.
Schick na podzim vypadl z reprezentace, po průšvihu v Gruzii (1:4) dokonce v dalším zápase s Ukrajinou skončil na lavičce. Nicotných jedenáct minut v závěru vítězného duelu bylo na půl roku posledním „štěkem“ v národním dresu. Následující srazy se Schick dvakrát omluvil, potřeboval zabojovat o místo v nabitém Leverkusenu, soustředit se na klub a doléčit drobné šrámy, jak zmínil na začátku probíhajícího srazu.
Po půlroční pauze přijel na národní tým úplně jiný forvard. Soustředěný, koncentrovaný a hlavně – ve špičkové herní, fyzické, i psychické pohodě. Na hřišti z něj díky výkonům a pozici v Bayeru sálá sebevědomí i aktuální vyhranost. Vůbec nebylo tématem, že by proti Faerům, kdy se Češi lopotili za výhrou, slezl z placu dřív. Do akce půjde velmi pravděpodobně i zítra proti Gibraltaru.
Schick společně s Tomášem Chorým odehráli celé utkání, hroťák Slavie přispěl i k prvnímu zásahu. V úplném závěru, kdy český výběr zkoprněl po náhlém srovnání Faeřanů, česká ofenzivní hvězda proměnila centr od Jaroslava Zeleného a zachránila domácímu souboru v Hradci tři body. Bilanci v národním týmu Schick rozšířil na 43 zápasů a 22 gólů. V historické tabulce střelců národního týmu mu chybí jediná branka, aby dorovnal Tomáše Rosického. Lídr pořadí Jan Koller završil reprezentační účet na 55 brankách.
| Reprezentant | Počet branek |
| 1. Jan Koller | 55 |
| 2. Milan Baroš | 41 |
| 3. Pavel Kuka | 29 |
| 4. Vladimír Šmicer | 27 |
| 5. Tomáš Rosický | 23 |
| 6. PATRIK SCHICK | 22 |
Zabijácký instinkt
Trenérovi se sázka na útočné duo S+CH vyplatila. „Rozhodli jsme se pro ně, protože oba mají celkem formu. Navíc každá standardní situace soupeře byla nebezpečná, mají silové hráče, dobré hlavičkáře. Nechtěli jsme střídat ani jednoho – Patrik mohl dát gól a Tomáš nám pomáhal při standardkách,“ chválil Hašek. „Je na hřišti od toho, aby dával góly. Jednou nás zachrání on, jindy zase někdo jiný. Ukázal, že umí dávat góly a dostával se do šancí. Má zabijácký instinkt, který ho dělá velkým hráčem,“ řekl na Schickovu adresu.
Na podzim český tým zvládal duely v Lize národů na hrotu s Chorým, šířily se hlasy, že opora Leverkusenu mužstvu zas tolik nechybí. Jenže Schick v současném módu v Hradci Králové všem předvedl, že v ideální formě patří mezi evropskou extratřídu. Především v koncovce, kde suverénně proměnil dva povedené centry od Lukáše Červa a v závěru od Zeleného.
„Z Leverkusenu je zvyklý rozhodovat zápasy až na konci, ale za tím gólem jsme si šli všichni. Musím pochválit skvělý centr Zelího, celou práci týmu. Patrik měl skvělý zápas, ale zároveň je to i otázka týmu. Při gólech dostal pokaždé skvělý balon, který si našel a uklidil,“ ocenil Souček.
Schick potřebuje kvalitní servis od týmu, jenom potom může prodat schopnosti ve vápně. Z Leverkusenu je zvyklý na cvrkot superhvězd typu Frimponga, Xhaky a především Floriana Wirtze, aktuálně nejlepšího německého fotbalisty a zásadní opory bundesligového celku. „Pár centrů nás vepředu našlo, škoda, že se i Čoro (Tomáš Chorý) netrefil, pak by to v útoku bylo úplně na jedničku,“ hlásil spokojený Schick.
Češi ale neodehráli ideální zápas, v roli jasného favorita proti zamčené, pevné obraně jen těžko hledali způsob, jak gólově razantněji „otevřít“ soupeře. „Někdy jsme ne úplně dobře otáčeli hru, nedrželi šířku, proto jsme se k centrům moc nedostávali, bylo to celkem složité,“ přiznala hlavní hvězda večera. „V takových zápasech jsou útočníci závislí jenom na podpoře křídel. Centrů mohlo být víc, na druhou stranu jich nebylo málo, zakončení jsme měli. Za mě v pohodě,“ uzavřel Schick hodnocení vstupu do kvalifikace.
V úterý večer (20.45) v Portugalsku proti Gibraltaru čeká národní tým podobná fuška, pravděpodobně znovu s Chorým a Schickem na hrotu. Jeho gólový instinkt je v takových zápasech k nezaplacení. V současné formě je přesně tím hráčem, jakého národní tým opravdu potřebuje.
