Chvíli jsem nevěřil

Útočník Václav Svěrkoš vstřelil gól, který rozhodl úvodní zápas evropského šampionátu. Gól, který Čechům pootevřel bránu do čtvrtfinále mistrovství.
Nastoupil ke svému prvnímu opravdu ostrému reprezentačnímu zápasu. Byť až do jeho druhé půle. A povedlo se mu to, o čem tajně snil a co si ve stejné chvíli přály miliony Čechů.
Vypadalo to, že jste ten míč při gólové střele netrefil úplně tak, jak jste chtěl. Bylo to tak?
„Bylo. Trochu mi to sjelo z nártu. Takže úplně jak jsem chtěl, to nebylo. Anebo… anebo teda bylo, no. Kopl jsem to tak, jak jsem chtěl.“ (usmívá se)
Po vstřelení gólu jste mával do nebe…
„Ano. To patřilo Maximovi. (tak se měl jmenovat Svěrkošův syn, který se jeho přítelkyni Janě narodil mrtvý – pozn. red.) Ten gól jsem mu poslal nahoru do nebe. A jeho jméno, které mám vytetované na ruce, jsem políbil.“
Prožil jste během své kariéry někdy něco podobného, jako ve chvíli, kdy jste dal Švýcarům gól?
„Já tomu chvíli ani moc nevěřil. Taky jsem se ještě díval, jestli to nebyl ofsajd. Byly to nejhezčí pocity, jaké jsem kdy ve fotbale zažil. Ještě tím víc, že hned za tou brankou byli naši fanoušci. To byla prostě nádhera.“
Měl jste také někoho na tribuně?
„Kvótu lístků, které jsme měli k dispozici, jsem vyčerpal úplně maximálně. Takže tam muselo být hodně lidí z Ostravy.“
Co vám trenér Brückner říkal do ucha, když vás posílal ve druhé půli do hry?
„Abych hodně pracoval, hodně běhal, vracel se do zálohy třeba i na půlku. Abych prostě nezapomněl pomáhat defenzivě. Bylo to celkem náročné, musím říct. Měl jsem toho dost. Ještě že jsem hrál jenom chvíli.“
Byl jste nervózní, když jste šel do hry?
„Byl. To bych lhal, kdybych řekl, že ne. Já jsem si nemyslel, že tam půjdu tak brzy. Pak to nějak opadlo. A pak už to bylo krásné, to se těžko popisuje.“
Počítal jste už před zápasem s tím, že se do hry dostanete? Řekl vám to trenér Brückner už dopředu?
„Ne, takhle přímo mi to neřekl. Nevěděl jsem to. A hlavně jsem nepočítal s tím, že tam půjdu takhle brzy. Počítal jsem spíše jen tak s pěti nebo deseti minutami.“
Co vám trenér Brückner řekl po zápase?
„Podal mi ruku. Jako každému hráči.“
Co získané tři body ve hře o postup znamenají?
„Znamenají hodně. Pro každý tým, který vyhraje první zápas na turnaji. Nechci říct, že bychom do příštího zápasu nastupovali s nějakým větším sebevědomím, ale kdo ty tři body má, nebude pod takovým tlakem. Ten naopak pocítí mužstvo, které první zápas ztratí. Jsem rád, že my to po dnešku nejsme.“
Myslíte si, že jste si řekl o zařazení do základní sestavy pro příští zápas s Portugalci?
„To si myslím, že určitě ne. Honza Koller má takovou pozici, že ho těžko někdo nahradí. Ty balony, které on dokáže vybojovat a udržet, to je něco neuvěřitelného. Já budu moc rád, když to půjde takhle dál. Když si vždycky na chvíli zahraju a dám gól.“ (usmívá se)
Takže na sebe berete někdy nevděčnou roli žolíka?
„Určitě. Já jsem rád, že tady vůbec můžu být.“
Napadlo vás, že tento gól pro vás může být klíčem k nějakému velkému zahraničnímu angažmá?
„Nenapadlo, o tom jsem vůbec nepřemýšlel. Mám pořád platnou smlouvu v Baníku a jsem tam spokojený. Teď se tím navíc vůbec nechci zabývat, ani o tom bavit.“