V Harryho hlavě: zůstat, či odejít do Manchesteru? Smysl dává i Bayern
Svírá ho. Dusí. Nedá spát. Touha. Ta ukrutná a neutišitelná touha po trofejích. V hlavní roli Harry Kane. Kultovní postava, jež bourá rekordy, posouvá hranice a donkichotsky míří za nedosažitelným: s kohoutem na hrudi získat titul, pohár, medaili… Prostě něco! Pardon, jednu cenu vlastně má. V létě 2019 s Tottenhamem ovládl Audi Cup, předsezonní turnaj pořádaný Bayernem Mnichov. V červenci oslaví 30 let a opět se dostaví dilema. Co dál? Zůstat, nebo… odejít (to před fanoušky Spurs nezmiňujte ani šeptem)?
S pocitem hrdosti, ale i prázdna ulehl. Zavřel oči a ještě jednou si projel scenérii z před pár hodin. Seběhlo se to rychle. Chyba v rozehrávce, nezformovaná obrana, míč vyplaval u pravé nohy. Následovala rutina. Švih, prásk a 200!
Wow… Dechberoucí číslo. Harry Kane jako třetí v historii Premier League pokořil metu 200 gólů. „Vítej,“ pozdravil jej z trůnu Alan Shearer (260) a přidal se i druhý Wayne Rooney (208): „Byla to jen otázka času.“
Ultimátní trefou rozhodl snajpr Tottenhamu ostře sledovanou bitvu s Manchesterem City (1:0). Přesto šlo o vítězství s pachutí. Zatímco hosté zaváhali v boji o titul, domácí brali důležité body v závodě o… čtvrté místo. Ne, takhle by to nemělo být, hrálo mu v hlavě, a vzpomněl si na rozhovor po zápase. Na ty dva zrádné dotazy.
Harry, gratulace, jak se cítíte? Jak asi… Skvěle. Super. Úžasný počin, ale k čemu? Pořád slyší, co si lidé kolem něj šeptají: „Kane, dobrej chlapík, fantastickej střelec, jenže nic nevyhrál. Dává góly, které nerozhodují o trofejích.“ Bez titulu si občas připadá jako Qasarchán, mladší bratr Čingischána, taky jste o něm neslyšeli…
Druhou otázku, jasně, očekával ji. Kontrakt platí ještě na další ročník, prodlouží?
