Pavel Janega
1. července 2018 • 13:57

Koubkův poklad! Dozvíte se, jak si ve Francii rozebral fotbal do detailu

Autor:
Reklama
TOP VIDEA
RENTGEN: Kdo je pro Plzeň ideální náhrada za Krmenčíka? RENTGEN: Kdo je pro Plzeň ideální náhrada za Krmenčíka?
Jágr exkluzivně o Plekancovi: Mluvil jsem s ním. Bude čas se rozumně domluvit Jágr exkluzivně o Plekancovi: Mluvil jsem s ním. Bude čas se rozumně domluvit
VŠECHNA VIDEA ZDE

Práce pro něj nekončí odchodem ze hřiště. Doma otevírá laptop a studuje podrobné analýzy či statistiky, které mu zasílá trenér brankářů Stade Rennes. Přemýšlí, jak něčemu zamezit, co vylepšit, jak být pro svůj tým ještě užitečnější. A vůbec ne povrchně, ale do hloubky, do detailů. Tomáš Koubek v rozsáhlém rozboru pro Sport Magazín přibližuje moderní fotbal pohledem brankáře z francouzské ligy, mluví o svých slabinách i přednostech a vysvětluje, proč se v Rennes snaží chytat jako Manuel Neuer.



Na začátek je potřeba zmínit jednu věc: Tomáš Koubek není typem fotbalisty, jenž je uzavřený do sebe. Nežije ve fotbalové bublině a jasně si uvědomuje, pro koho se fotbal hraje.

Pro fanoušky.

Na Facebooku vytvořil skupinu, skrz kterou přes devatenáct tisíc nadšenců baví pravidelnými rozhovory či postřehy z francouzské ligy. „Chci, aby Ligue 1 vstoupila do širšího podvědomí české veřejnosti, protože je to jedna z nejlepších soutěží, a přesto je u nás málo sledovaná,“ mrzí reprezentačního gólmana.

Jestli ho nesledujete, tak začněte.

Jeden z facebookových příspěvků byl i podnětem tohoto textu. Přesněji, jak Tomáš Koubek přemýšlí o moderním fotbale a jak se mu věnuje mimo hřiště, což ostatně šlo rozpoznat ještě před zapnutím diktafonu.

Na povídání pro Sport Magazín dorazil s Macbookem v ruce, z nějž lovil detailní statistickou analýzu 1033 vstřelených gólů v Ligue 1 a 44 inkasovaných branek Rennes v uplynulé sezoně. S doprovodným komentářem rozebral, co jemu coby brankáři tato čísla reálně ukazují, jak je čte a jak se dají přenést do tréninkové praxe.

„Statistiky jsou věcí objektivní a dávají vám zpětnou vazbu, mně jako gólmanovi speciálně. Zjistím spoustu věcí, třeba jestli střelci zakončují častěji hlavou, pravou nebo levou nohou. Nebo tento detail – že góly ve francouzské lize padají většinou z prvního doteku. Zhruba sedm z deseti,“ ukazuje Koubek na konkrétním příkladu, který má smysl dostat do tréninku.

Typy zakončení ve francouzské Ligue 1

V podstatě tak může nastudovat soupeře, zda zakončují útočné akce častěji po postupném útoku, či protiútoku. Zda se víc spoléhají na útoky z přízemních kombinací, po centrech ze stran nebo na standardní situace. Načíst se dají i jednotliví útočníci, například jakou nohu preferují při střelbě. „Nebo do jakých prostorů pronikají a kde zakončují,“ přibližuje Koubek.

„V tréninku se tudíž můžete zaměřit na prostory, z nichž nejčastěji padají góly. Ty jsou, jak vidíme, mezi penaltou a malým vápnem. Právě v těchto prostorech se vyplatí trénovat střelbu z prvního doteku, a podle toho i náš trenér v Rennes připravuje tréninky. Málokdy máme střely z hranice vápna nebo krajních prostorů.“

Jak dávají soupeři Rennes góly?

Stačí přitom zajít na trénink některých českých prvoligových týmů a střelbu kolem vápna uvidíte často. Kolik mančaftů se specializuje na určité prostory, odkud se střílí nejvíc branek?

„Třeba je to v české lize jiné,“ nadhodí Koubek. Ovšem statistiky jsou velice podobné jako ve Francii, gólů zpoza vápna padlo pouze devět procent, z kritických prostorů, o kterých Koubek mluví, 54 procent. „Všem týmům pomůže, když se specializují na určitou věc, která se často opakuje. A tyto statistiky z francouzské ligy mluví jasnou řečí,“ ví reprezentační gólman.

Odkud padají ve francouzské Ligue 1 góly?

Přecházíme na další slide: vyznačené prostory v brance, kam střelci nejčastěji míří. „Myslím, že tohle bude podobné napříč všemi evropskými soutěžemi. Vesměs všichni se nejčastěji snaží střílet po zemi k tyči. Jak vidno, ve Francii nepadá tolik hezkých gólů do šibenic,“ ukazuje Koubek a postupuje k pokutovým kopům, které jasně ukazují, že praváci umisťují své pokusy spíše k levé tyči. Nedá se to rozpoznat již při náběhu?

Petr Čech kdysi říkal, že se soustředí na pohyb ruky exekutora. A je pravda, že když se díváte na hráče, který se při penaltě rozbíhá a chce střílet do jednoho rohu, tak pozici těla má jinou, než když míří na druhou stranu. Takže rozlišit se to dá, ale je to hrozně rychlé,“ míní Koubek.

Kam padají góly v zápasech francouzské Ligue 1?Kam padají góly v zápasech francouzské Ligue 1?

I on se s trenérským štábem Rennes snažil rozpoznat dráhu střely z rozběhu a v sezoně úspěšně zasahoval proti dvěma pokutovým kopům Marseille a Caen, které navíc z další „desítky“ přestřelilo.

„Chycené penalty jsou zvýrazněny zeleně. Oba to byli leváci. Mimochodem, u leváků zastávám názor, že málokdy střílí doleva. Takže malinký návod máme. Navíc na příští sezonu jsme se dohodli, že na penaltu půjdou všichni naši hráči. Natočíme si je na kameru a jejich pohyb budeme detailně zkoumat. Možná to ale nepůjde u všech. Například u Cristiana Ronalda je pohyb ruky minimální. Ať střílí kamkoliv, pohyb ramena je skoro stejný,“ všiml si.

Kam střílejí soupeři Rennes penalty?

Přechod na zónové bránění

Tým Rennes inkasoval v minulém ligovém ročníku celkem 44 branek. Z toho osm propustil Koubkův konkurent Abdoulaye Diallo, senegalský účastník mistrovství světa. Analýza je tudíž společná, přesto z ní český brankář vyčte plno zajímavostí.

„Všimnout si můžeme hned několika rozdílů: v gólech po postupných útocích a protiútocích soupeře, že mezi 16. a 30. minutou dostáváme nejvíc branek, na což se, když to nyní víme, můžeme víc soustředit. Větší procento gólů je z prvního doteku. O patnáct procent víc branek po centrech inkasujeme hlavou…“ projíždí Koubek jeden slide za druhým. Zastavuje u posledního. „To byl ostatně i můj subjektivní pocit, že gólů po centrech dostáváme hodně. A tato statistika mi to potvrzuje.“

Co s tím? Namodelovat si podobné situace v tréninku a pilovat a pilovat. Tak, aby obrana v bloku, která se zasouvá zpět, nabrala vyšší procento úspěšnosti. „Dá se to zvládnout, protože centr není ve fotbale nejsložitější věc, tedy myšleno centr ze hry, že není zastavený balon. Obranné standardní situace, včetně rohových kopů, bráníme zase jiným způsobem,“ upozorňuje Koubek.

Ve kterých minutách padají góly?

Zajímavé je, že při obranných standardkách Rennes přešlo během jara z osobního na zónové bránění. Trenér Sabri Lamouchi to zdůvodnil nedostatečnou výškou svých hráčů a zejména stoperů, jimiž jsou mladí a ne příliš zkušení odchovanci z akademie.

„Pravdou je, že jsme předtím po rozích hořeli. Soupeři neskórovali ze spousty šancí jen tak tak. Co jsme ale udělali tento přechod, tak vzadu šlapeme. Po rohu jsme ještě nedostali gól a soupeři ani tolik šancí neměli,“ pochvaluje si Koubek změnu, jež týmu pomohla i z psychologického hlediska. „Jakmile přišla, hráči v poli byli na špičkách. Museli být v pozoru a něco nového se učit. Což Francouzům pomáhá, protože když se nic neděje a daří se, jejich sebevědomí jde nahoru a koncentrace naopak dolů,“ ukazuje rukama oběma směry.

Zároveň ale Koubek upřímně dodává, že se této změny zprvu obával. Být rozhodnutí na něm, zůstal by u osobního bránění, které jako gólman vždy preferoval. Proč? Protože se v jeho pásmu pohybovalo míň hráčů a měl větší prostor k rozběhnutí se pro centr. Za příklad uvedl zónové bránění ve Spartě a zápas v Mladé Boleslavi (0:1), kde inkasoval po rohu na přední tyč.

„Jeden spoluhráč byl přede mnou, druhý za mnou, já vybíhal mezi ně, ale ani jeden z nás ten balon neměl. A pak jsme na sebe všichni koukali, kdo co měl udělat, kdo do toho měl jít,“ vzpomíná.

Jinými slovy: zónové bránění může snižovat míru zodpovědnosti jednotlivců, o to větší důležitost nabírá systémovost a nácviky zónového pojetí. „Abyste se nemuseli otáčet jeden na druhého.“

Na druhou stranu – nízké centry na přední tyč jsou specifickou doménou a pro gólmany zřejmě nejnáročnější pro výběh z branky.

„Jde o vzdálenost, jak daleko jsem od tohoto prostoru. Je to asi šest metrů. Přitom balon z rohu letí hrozně krátce, to není ani vteřina. A jako gólman nemám šanci uběhnout šest metrů ze stojaté pozice za necelou vteřinu. Proto je v tomto prostoru co nejvíc bránících hráčů. Naopak centry na zadní tyč nebo do středu brány už jsou lepší, člověk se dokáže připravit, srovnat krok a dostat se tam,“ popisuje 25letý gólman.

Skloubení teorie a tréninkové praxe

Přepínáme na další slide – prostory, ze kterých Koubek s parťákem Diallem inkasovali všechny góly. Na první dobrou se mu logicky nevybaví všech 36, ale většina mu v paměti uvízla. „Větší problém máme s centry z levé strany a bráněním těchto prostorů. Levý stoper s levým středním záložníkem tak teoreticky mají víc problémů než hráči na druhé straně. Ale k zakončení mohlo samozřejmě dojít i přenesením balonu,“ říká.

Tři branky inkasoval ze střel mimo pokutové území. Takže zde platí, co říká Gianluigi Buffon svým obráncům: Nelezte mi do cesty, pokud balon není ve vápně… „Možná je to tím, že když je postupný útok, středem hřiště se málokdo dostane ke střele. Hodně se jich blokuje,“ přemýšlí Koubek.

Jednu branku najdeme i z celkem ostrého úhlu, což připomíná trefu sparťana Nicolaea Stanciua, jíž v derby nachytal Ondřeje Koláře. „Asi jo. Všichni to ale viděli jako Ondrovu chybu a nikdo už neocenil, že se Stanciu dokázal periferně podívat, a pak to takhle trefil,“ pozastavili jsme se u památného utkání, v němž Sparta ztratila poločasové třígólové vedení a nakonec divoce remizovala se Slavií 3:3.

Jde totiž o další aspekt, který si brankář musí pohlídat. V případě, že se hráč s míčem blíží ze strany, je třeba započíst také možnost přihrávky.

Odkud dostává Rennes góly?

„Brána se pro mě pomalu otáčí. Ohrožení branky se s větším úhlem minimalizuje, větší nebezpečí hrozí po centru,“ ukazuje Koubek na prostor u přední tyče, odkud, jak už víme, padá v Ligue 1 nejvíc branek. „Podobná situace nastala i v přípravě proti Austrálii (0:4) před čtvrtým gólem. Moje pozice se měnila, už jsem šel na centr, ale jak Jugy (Jakub Jugas) tečoval míč, nestihl jsem zareagovat. Kdyby naopak balon prošel, tak bych ho sebral, nebo by ho odkopl Tomáš Kalas. Fotbal holt rozhodují milimetry.“

Jdeme na další stránku: do jakých prostorů branky soupeři stříleli.

„To jsou, můžu říct, takové moje slabiny,“ usměje se Koubek a ukazuje na desítku u levé tyče ve střední výšce. Tudy inkasoval s kolegou nejvíc branek. „Když se nad tím člověk zamyslí a vzpomene si, jak na něj kluci při tréninku střílí, tak to tak vážně je. Fakt se cítím líp, když jde střela na druhou stranu. A tady je to vidět, i když tahle statistika není celá jenom moje.“

Kam dostává Tomáš Koubek a jeho kolega z branky góly?

Vymýtit, respektive snížit tohle číslo pomůže zase jenom trénink. Práce s odrazovou sílou, dynamikou a celková eliminace problémů s technikou skoku na jednu či druhou stranu. Také je potřeba si uvědomit, že ne všechny střely přicházely zprostředka z penalty, ale i třeba z dorážek do prázdné branky po přihrávce skrz vápno a podobně. Dala by se tedy vytvořit ještě detailnější statistika, odkud se střílelo nebo kudy se gólová akce rozvíjela. To by se Koubkovi zamlouvalo.

„Ale i tyto statistiky mi ukážou, jak mám trénovat a na co se specializovat. Přece nebudu nacvičovat samostatné nájezdy, když vím, že 75 procent gólů dostávám z prvního doteku,“ má jasno.

Pak je důležitá praxe a to, jestli se teorii daří přenášet do tréninku. V Rennes to umějí, funguje to.

„Zpočátku jsem hodně věcí nechápal, ale trenér mi jasně popsal, proč děláme tohle a tohle. Například specializace na určité týmy. Marseille? Na křídlech hráli Payet a Thauvin s tím, že si oba sbíhají do středu a střílí nebo centrují na zadní tyč. Celý týden jsme se na to chystali. Trénovali jsme střely na zadní tyč se clonou přes hráče a mně to přišlo hrozně zajímavý. Nebo před Paris St. Germain? Ta používá přihrávky do stran, odkud se snaží centrovat na přední tyč nebo dávat pod sebe na vápno, i tohle jsme pilovali,“ přibližuje Koubek.

Pro hráče je důležité, aby situace, ke kterým pravděpodobně bude v zápase docházet, navnímali už v tréninku. A záleží jen na trenérových schopnostech, zda tyto situace dokáže předem rozpoznat. Zda si umí budoucí zápas přehrát v hlavě s nejrůznějšími scénáři. Ostatně hodně světových koučů umí připravit své svěřence také na různé vývoje skóre.

„Podobně musíte pracovat i na koncentrovanosti a psychice. Ten ruch kolem, nervy a pocity, kdy vedete nebo prohráváte, jsou úplně jiné. A záleží na charakteru týmu, jak se zachová v krizových situacích. Když to vezmu z našeho pohledu, my jsme skoro všechny zápasy vyhrávali o jeden gól. Vždycky přišly kritické chvíle, kdy jsme se zatáhli a spoléhali, že to vyjde. Kolikrát to vyšlo se štěstím,“ nastiňuje.

O to podstatnější je psychika muže v rukavicích, toho posledního vzadu, jehož chyba povětšinou znamená inkasovaný gól. Poznal to Loris Karius ve finále Ligy mistrů i Argentinec Willy Caballero na mistrovství světa. Některým rovněž vyhovují zápasy proti silnějším protivníkům, kdy jsou v neustálé permanenci, místo toho, aby čelili jedné střele nebo dvěma za zápas. Koubek do této kategorie patří.

„U gólmana dělá koncentrace hrozně moc a ovlivňují ji zkušenosti. Když mě čekal duel s PSG, věděl jsem, že s koncentrací nebudu mít problém. Že se do zápasu jistě dostanu a chytím se. Věděl jsem, že první střela přijde, budu muset hrát rychle, půjdu si pro centr. Když ale naopak čekáte čtyřicet minut na první věc, je těžší koncentraci udržet,“ vnímá rozdíl, na který ale ve Francii nenarazí tolikrát, jako se mu stávalo v české lize. „Odehrát například utkání v Příbrami s Libercem nebo Spartou, na kterou je plno všude, koncentraci ovlivňuje. Atmosféra kolem zápasu je jiná.“

V souvislosti s psychikou nelze nevzpomenout ani pokřik kotle Bohemians, který po výkopu spustí proti soupeřovu brankáři drsná slova. Kdejakého mladíka by to vykolejit mohlo, zkušenějšího brankáře by nemělo.

„Chytal jsem tam za Hradec, Liberec i Spartu. A když to porovnám – ve třech zápasech jsem se cítil jinak díky předchozí zkušenosti. Můžu říct, že když jsem chytal za Hradec, tak jsem ten pokřik vnímal. Ale pak už jsem se od toho oprostil a soustředil se na hru. Třeba i přemýšlel trošku dopředu, co hráč s míčem udělá. Dnes jsem na to již plně koncentrovaný, protože když s Rennes hrajeme vysoko a stojím daleko od branky, může se stát, že stoper zkusí vystřelit z šedesáti metrů na bránu,“ usměje se Koubek.

Koubek: Mám za sebou úžasnou sezonu. Naučil jsem se i francouzsky
1080p 720p 360p

Jako Neuer. Podpora vysoko postavené obrany

K několika takovým pokusům došlo a dvakrát v sezoně jej dokonce zachránilo břevno. To když si soupeři začali všímat Koubkova vysokého postavení, což je trend moderního brankáře často skloňovaný se jménem Manuela Neuera, brankáře Bayernu Mnichov a německé reprezentace. „Učím se hrát daleko od své branky, abych mohl zastavovat soupeřovy akce už v zárodku. Dnešní fotbal tento způsob hry vyžaduje,“ vysvětluje český gólman.

Svoji hru přizpůsobil stylu Stade Rennes, konkrétně vysokému postavení obranné řady a snaze o presink ve středu hřiště, který se zpravidla druhý tým snaží překonávat dlouhými balony za obranu. Ale tím, že Koubek nestojí jen na čáře a dokáže operovat na velkém prostoru i mimo pokutové území, umí tyto přihrávky zachytávat ještě před nabíhajícími útočníky.

„Primárním úkolem je, abych zastavoval útoky co nejdál od naší branky. Je snazší to udělat na třiceti čtyřiceti metrech, než soupeře pouštět na dostřel naší branky, riskovat přečíslení nebo situace jeden na jednoho. Podmínkou ale je, že brankář musí dobře číst hru a být nahoře vždy včas,“ zdůrazňuje Koubek. Pokud tam totiž včas nebude, snadno dojde k pohromě jako po výběhu Poláka Wojciecha Szczesnyho na MS v duelu se Senegalem (1:2).

Pozici gólmana-libera, chcete-li falešného libera, nezažívá Koubek poprvé. Částečně ji okusil již za kouče Jindřicha Trpišovského v Liberci i pod Jaroslavem Hřebíkem v reprezentační devatenáctce – a to se psal teprve rok 2011… Naplno ji ovšem začal rozvíjet právě až s příchodem do Francie.

„Za předchozího trenéra (Christiana Gourcuffa) to bylo extrémní. Obranu tlačil vážně vysoko a v první části sezony jsem tímto způsobem zastavil hodně útoků. S novým trenérem obrana trošku couvla, ale moje pozice se neměnila,“ vypráví Koubek, jenž tento způsob hry nepřestal drilovat.

Pomáhá mu i poziční cvičení znázorněné v grafice. Na každé straně jsou vykresleny dva čtverce, na které se hraje a které Koubek musí bránit společně s obránci tak, aby útočícím hráčům s balonem zamezili se do těchto prostorů dostat. „Při tréninku se snažím hrát co nejvýš a zkouším to, i když někdy dostanu gól z blbých pozic. Jinak se to ale nenaučíte,“ ví moc dobře.

Jakou poziční hru praktikuje Tomáš Koubek v Rennes? Pomáhá mu i toto cvičení

Riziko ho neodradí ani v zápase, přestože si soupeři začali jeho postavení všímat.

„Když si nevěříte a stojíte na čáře, tak sice nedostanete gól z velké vzdálenosti, ale také nepomůžete svému týmu. Navíc gólmani, kteří stojí na malém vápně, a hra se odehrává sedmdesát metrů od nich, nemůžou být v ten moment tak dobře koncentrovaní jako ti, kteří neustále sledují protihráče a třeba i předvídají varianty, kam mohou poslat přihrávku. A musím se přiznat, že když svým postavením zastavím nebo změním soupeřův útok, mám z toho stejnou radost jako ze vstřelené branky nebo chycené šance,“ přiznává Koubek.

Je to práce s detailem. Pro někoho možná neviditelný článek, ale ve fungování týmového mechanismu nesmírně prospěšný a třeba i klíčový prvek, který Rennes pomohl do evropských pohárů.

„Někdy třeba nemáte tolik práce, ale můžete svému týmu pomoci jinak. Tímto způsobem jsem zastavil útoky PSG, které využívá rychlých křídelníků. Snad šestkrát mimo vápno jsem byl proti Guingampu. Kopal jsem, hlavičkoval… Ale taky jsem třeba tři čtyři zápasy po sobě nebyl v takovém zápřahu. Nevěděl jsem proč. A pak mi trenér brankářů povídá: Víš, čím to je? Protože tam ten balon už nedají. Vidí, že tam jsi, a vědí, že to nemá cenu.“

Stop odkopům, zelená konstruktivní rozehrávce

Když se naopak Rennes zmocní balonu, Koubek zůstává falešným liberem a pomáhá stoperům s rozehrávkou i pod tlakem presujícího soupeře. Je to mimochodem další prvek, který kouč Lamouchi zavedl, podobně jako přechod na zónové bránění, až v průběhu jara. Do té doby se český reprezentant do kombinace nohama tak často nezapojoval.

„Trenér to změnil až šest kol před koncem. To už jsme hráli o pátý flek, a najednou jsme začali cvičit krátkou rozehrávku: ‚stopeři nízko a chceme hrát‘. Z toho jsem byl trošku vyděšený, přišlo mi, že ohrožujeme sami sebe. Ale podobně jako u bránění standardek chtěl trenér něco změnit, aby kluci začali přemýšlet a dostali se do nějakého napětí. Samozřejmě nás to párkrát potrestalo, protože jsme ztráceli míče. Celkově to ale vyšlo. Teď víme, že dokážeme hrát i v těch nejvypjatějších chvílích,“ uznává Koubek.

Principy krátké rozehrávky se pochopitelně snaží nejen on, ale i další čeští hráči přenést do národního týmu. Ačkoli přípravný duel s Austrálií (0:4) nevyšel výsledkově, snaha o konstruktivní rozehrávku byla rozpoznatelná. „Za celý zápas jsem nakopl jen jeden dlouhý balon, nepočítám-li odkopy pod tlakem. Snažíme se to hrát, protože naši stopeři mají dobrou orientaci v prostoru a jsou na to zvyklí ze svých klubů – Tomáš Kalas z Fulhamu a Jakub Jugas ze Slavie,“ rozpoznal.

Je to trend napříč celým fotbalovým světem. Málokdy už uvidíme, že gólmani na vrcholové úrovni například vykopávají míč z ruky. K tomu prakticky dochází jen v momentě, kdy chtějí zrychlit hru a založit protiútok. „Technika výkopu z ruky je jiná. Pokud chci být přesnější, spíš si balon hodím na zem,“ upřesňuje Koubek.

A pak samozřejmě záleží na trenérovi, jakou filozofii preferuje. Ti ortodoxnější řeknou brankáři: Nevymýšlej, a řachni to dopředu. Ostatní mají raději konstruktivní rozehrávku, aby se snížilo riziko ztráty míče. Stačí se podívat, jak se prezentuje anglický mistr Manchester City pod Pepem Guardiolou. Jeho svěřenci si před vlastní brankou se zapojením brankáře Edersona umějí vyměnit několik přihrávek, aniž by se nechali rozhodit presujícím soupeřem.

Tomáš Koubek pomohl čistým kontem k výhře Rennes nad PSG
Tomáš Koubek pomohl čistým kontem k výhře Rennes nad PSG

„Co předvádí City, je neuvěřitelné. Je vidět, že mají nacvičená schémata z tréninku a že v těch situacích už několikrát byli. Oni vědí přesně, jak se chovat,“ žasne Koubek. „Ten trend je obrovský a vidíme, že už v mládeži se u gólmana požaduje, aby uměl hrát nohama. Pořád ale taky nesmíme zapomínat, že jsme hlavně gólmani a že jako jediní můžeme hrát rukama. Je hezké, když člověk krásně rozehrává, ale špatné, když pak nic nechytí.“

Ve Francii se potkal se dvěma různými přístupy.

Stéphane Ruffier, globálně uznávaný gólman ze St. Étienne, pronesl, že jako brankář není povinen rozehrávat nohama. Že je v brance od toho, aby zastavoval balony a chytal je.

Benoit Costil, Koubkův předchůdce v Rennes a dnes jednička Bordeaux, pro změnu hru nohama zbožňuje a miluje. A jak se český brankář dozvěděl od spoluhráčů, při tréninku využil každé příležitosti zahrát si v poli.

„Když se vrátím k Ruffierovi – to je výborný gólman na čáře, opravdu vynikající. Ale moc nechodí na centry, hraje hodně vzadu. Vize našeho trenéra je taková, že chce mít dobrého gólmana ve všech atributech, které potřebuje. Než aby byl výborný pouze v něčem. To, co mi nejde, se snažím zlepšit.“

V tréninku, jak jinak. A hodně náročným.

„Když pilujeme nohy, snažíme se to dělat pod velkým tlakem, aby byl brankář vystaven všemu možnému. Že na něj někdo doráží, že si balon třeba nepřevezme úplně dobře a je donucen hrát úplně jinak, než jak je zvyklý bez tlaku. Když nacvičujeme i obyčejné přihrávky na krátké vzdálenosti, tak trenér stojí před vámi a ukazuje barvičky, podle nichž musíte pohotově a jinak reagovat. Poslat balon do prostoru, na který ukáže. Takže nesledujete jen balon, ani se nemůžete rozmýšlet dopředu, kam balon rozehrajete,“ nechává nahlédnout pod pokličku.

I tohle cvičení pomáhá Koubkovi přemýšlet o různých variantách, aby byl v zápase o krok napřed. Aby si během setiny připravil řešení i v té nejkritičtější chvíli.

Chce se neustále posouvat


Tomáš si ve Francii velmi rychle získal respekt, je oporou svého týmu a skvělá hodnocení pravidelně dostával od nejprestižnějších fotbalových médií v zemi. Vedle sportovních výkonů mu k výborné sezoně pomohla také rychlá aklimatizace. Rychle se naučil jazyk, komunikuje se spoluhráči, trenérem, vedením klubu i fanoušky. Chce se neustále posouvat dále, sleduje nejmodernější trendy a bez problémů je aplikuje do své přípravy.

Za rok v zahraničí opět udělal velký výkonnostní skok a logicky je jeho jméno na přestupovém trhu skloňováno. Má to však v hlavě srovnáno a jde postupnými kroky. Chce potvrdit svoji pozici v Rennes, pomoci týmu v domácí soutěži i v Evropské lize. Jsem přesvědčen, že v budoucnu udělá další krok vzhůru.

agent Viktor Kolář, Sport Invest

Z V R P Skóre B
1.  Paris SG 38 29 6 3 108:29 93
2.  Monaco 38 24 8 6 85:45 80
3.  Lyon 38 23 9 6 87:43 78
4.  Marseille 38 22 11 5 80:47 77
5.  Rennais 38 16 10 12 50:44 58
6.  Bordeaux 38 16 7 15 53:48 55
7.  St. Etienne 38 15 10 13 47:50 55
8.  Nice 38 15 9 14 53:52 54
9.  Nantes 38 14 10 14 36:41 52
10.  Montpellier 38 11 18 9 36:33 51
11.  Dijon 38 13 9 16 55:73 48
12.  Guingamp 38 12 11 15 48:59 47
13.  Amiens 38 12 9 17 37:42 45
14.  Angers 38 9 14 15 42:52 41
15.  Strasbourg 38 9 11 18 44:67 38
16.  Caen 38 10 8 20 27:52 38
17.  Lille 38 10 8 20 41:67 38
18.  Toulouse 38 9 10 19 38:54 37
19.  Troyes 38 9 6 23 32:59 33
20.  Metz 38 6 8 24 34:76 26

 

FORTUNA liga – první fotbalová liga 2018/2019

Program a rozpis zápasů Tabulka Aktuální kolo Tabulka střelců VIDEO: momenty a sestřihy Nový hrací model Fantasy liga

Nejvyšší česká fotbalová soutěž nově s názvem FORTUNA:LIGA v sezoně 2018/2019 prožívá revoluci. Po základní části s 30 zápasy se týmy rozdělí do tří skupin, do kterých si přenesou bodové zisky: skupina o titul (1.-6.), skupina o baráž o EL (7.-10.) a skupina o udržení (11.-16.).

SESTŘIHY všech zápasů 14. kola Fortuna ligy »

15. kolo Fortuna ligy:

Mladá Boleslav - Dukla (pá 9.11., 18:00), Karviná - Sparta (so 10.11., 14:00), Slovácko - Liberec (so 10.11., 17:00), Opava - Baník Ostrava (ne 11.11., 14:00), Jablonec - Bohemians (ne 11.11., 15:00), Plzeň - Příbram (ne 11.11., 15:00), Teplice - Olomouc (ne 11.11., 15:00), Slavia - Zlín (po 5.11., 17:00)

13. kolo
Články odjinud


Články odjinud



Klasická verze
Mobilní verze