V českém profesionálním fotbale si nikdy nezahrál, už v patnácti letech odešel z Příbrami do Ajaxu. Jak sám Václav Černý přiznává, byl tím ušetřen některých negativních věcí. Na české prostředí ale nezanevřel. Domácí ligu ho baví sledovat víc než dřív a detailně má nasledovanou Spartu, kde jako mládežnický trenér působí i jeho otec - jmenovec. Ostatně za klub z Letné by si v budoucnu rád zahrál.
„Odmala jsem byl fanouškem Sparty,“ líčí Černý. „Vyrůstal jsem ve sparťanské rodině a i s kluky z nároďáku jsem v kontaktu hlavně se sparťany. Zrovna jsme se bavili dnes u večeře, že jsem si vždycky chtěl někdy zahrát za Spartu a strašně doufám, že se mi to splní.“
Pokud se Černému bude dařit v zahraničních angažmá a v reprezentaci, ještě k tomu může být docela daleko. Po životní sezoně v Twente, kde ve všech soutěžích nastřádal patnáct gólů a třináct asistencí, má aktuálně ve Wolfsburgu v bundeslize i poháru na kontě dvě branky a jednu asistenci. Starty v základní sestavě střídá s pozicí žolíka z lavičky.
„Samozřejmě nikdy nevíte, co se v kariéře stane, jestli zůstanu až do jejího konce venku, nebo jestli půjdu za tři, čtyři roky do Česka,“ upozorňuje.
Za jedenáct let, co působí v zahraničí, se obraz domácí soutěže změnil k nepoznání. A nejvíc podle něj právě na příkladu Sparty.
„Musím říct, že i zvenčí to tak na mě působí. Detailně sleduji Spartu, protože tam pracuje teď i můj táta, takže mám o klubu největší přehled a vím, co se tam děje. Musím říct, že se mi líbí, co se teď se Spartou stalo a jak působí navenek i pro lidi. Vím, že jsem si vybral specifický klub, ale pořád je v mých očích ten největší,“ popisuje Černý.
Trojnásobný vítěz ankety deníku Sport o největších českých talentech mezi lety 2014-2016 nikdy v Česku nenakoukl do profesionálního fotbalu. A tak na něj nemá některé negativní vzpomínky jako jiní krajánci, kterým se dlouho zpět do Česka příliš nechtělo.
Sám Černý přitakává při poznámce, že byl některých věcí ušetřen. „Asi tak,“ pousměje se trpce. „Ale nejsem někdo, kdo by řekl, že do Česka absolutně ne a zůstat za každou cenu venku do konce kariéry. Celkově se podle mě liga zkvalitnila. Dobré hráče najdete v každém týmu a prostě mě baví se dívat na celou soutěž víc než třeba před šesti lety,“ přidává Černý.
McDonald’s Cup? Hezké vzpomínky
Rozhovor pro deník Sport vznikl ve spolupráci s turnajem McDonald’s Cup, Václav Černý je jeho ambasadorem. „Strašně rád na ty časy vzpomínám,“ směje se reprezentační útočník, který byl hvězdičkou známého školního turnaje a nasázel na něm mraky gólů.
Svůj tým ze třetí základní školy v Příbrami dovedl až do finále. „Z dnešních profesionálních hráčů jsem hrál s gólmanem Plzně Martinem Jedličkou. On skoro všechno chytil a já dal takřka všechny góly,“ líčí.
„Trenéra nám dělal můj třídní,“ přidává Černý. A ne ledajaký. Antonín Barák starší, otec současného reprezentanta a rovněž příbramského rodáka. „Byla to taková specifická příbramská výchova, hrozně se mi to líbilo. Stojím si za tím, že jsme byli dobře vychováváni,“ kření se Černý.
