Návrat do Sparty, nebo bundesliga? Jsem otevřený všemu, říká Kadeřábek
Dlouhé roky se v Hoffenheimu protloukal sám. A začlenil se perfektně. Až do té míry, že Pavel Kadeřábek nevidí rozdíl mezi vzývanou českou partou a náladou v kabině, kterou si vybudoval se spoluhráči. Až v posledním roce mu v klubu přibyli hned tři čeští spoluhráči – nejdřív v zimě David Jurásek a teď v posledních týdnech i Adam Hložek s Robinem Hranáčem.
V rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz Pavel Kadeřábek dopodrobna popsal, do jakého klimatu nové české posily přicházejí. A není to jednoduchá situace. Klub provádí nevídané změny ve vedení, ale i v kádru. Na přestupovém trhu prožívá rušné léto. A jasno o své budoucnosti nemá ani dlouholetá stálice bundesligového klubu.
Hoffenheim v létě utrácí velké sumy. Dá se to vnímat tak, že do toho chce šlápnout?
„Nevím. Celé naše vedení je obměněné. A člověk neví, jaké jsou tady plány. Jestli tu sportovní ředitel Frank Kramer, který má teď mít na starosti přestupy, bude zůstávat, nebo ne. Těžko říct, co má pan majitel Hopp za cíl, jak chce dál postupovat. Neznám na to odpověď. Investice v létě byly velké. Když jsem si zrovna otvíral kicker, viděl jsem, že za léto přeskočily 50 milionů eur, což je částka, kterou podle mě Hoffenheim za celou dobu nikdy nedal. Za minulého sportovního ředitele by se to podle mě nestalo, klub šel jinou cestou. Snažil se levně pořídit mladé hráče a pak je vybudovat a prodat. Teď je ta cesta zvolená trochu jinak, ale jestli je to cíl Hoffenheimu do dalších let, těžko říct.“
Mluvili jsme spolu před dvěma lety o tom, že tato sezona je pro vás strop a pak byste se rád vrátil domů, na konci sezony vám vyprší smlouva. Máte to pořád nastaveno stejně?
„Je to pro mě těžká otázka, protože podle smlouvy to tak všechno vypadá. Ale během roku se toho může stát spoustu. Dal jsem si do této sezony cíl, že budu hrát uvolněně, v klidu svůj poslední rok, ale jsem otevřený všemu. Může se stát, že tu ještě prodloužím, ale i to, že se budu vracet zpět do Čech nebo přestoupím do jiného zahraničního klubu. S rodinou jsme otevření všemu. Kdyby to měla být poslední sezona, tak jsem rád, že je i s evropskými poháry.“
A sám se cítíte lépe, než jste před dvěma lety sám předpokládal?
„Musím říct, že se cítím líp než třeba před dvěma roky. Myslím, že na mě není znát, že stárnu. Samozřejmě mi bude příští rok třiatřicet, což už je v dnešním stylu fotbalu trochu důchod, ale když se podívám čísly na poslední sezonu, měl jsem tu svého druhu nejlepší sezonu za celou dobu. Byl jsem médii tady v Německu chválený, trenéři se mnou byli spokojení. Není důvod myslet na to, že jsem starý. Dokud hraju a přináším prospěch klubu, jsem spokojený.“
Na čí straně je tedy pomyslný míč, co se týče budoucnosti?
„Dnes když spolu mluvíme, není to jednoduché. Sportovní ředitel, který si mě přivedl, už tady není. Odešel šéf skautů i prezident klubu, spoustu lidí tu není a vlastně to ani není moc s kým řešit. Není to úplně na pořadu dne. Uvidíme, jak se k tomu bude klub stavět v dalších týdnech a měsících a podle toho se budu rozhodovat. Budu se stále snažit odvádět totéž, co třeba v minulé sezoně.“
Z čeho vlastně celé zemětřesení ve vedení klubu z vašeho pohledu vyplynulo?
