Kadlec se po měsících bez fotbalu radoval i z tréninku

"A byl to krásný pocit. Fakt jsem si to po té dlouhé době užil, protože to čekání už bylo občas na hlavu a těžko jsem to kousal. Ale to nejhorší je snad už za mnou," vyprávěl v rozhovoru s ČTK Kadlec, který doufá i v to, že zasáhne ještě do některého z posledních pěti kol podzimní části bundesligy.

Čtyřiadvacetiletý reprezentant nehrál od zářijového kvalifikačního utkání proti San Marinu, kdy si kotník poškodil ještě víc poté, co si jej zranil v předchozím duelu na Slovensku. "Škoda, kdybych se San Marinem ten poločas nehrál a léčil se, tak pauza nebyla určitě tak dlouhá," řekl Kadlec. "Nejdříve se myslelo, že to bude nějaká prkotina. A nakonec jsem byl mimo dva měsíce, což bylo k naštvání. Horší období v kariéře jsem snad nezažil, protože jsem dlouho nemohl dělat vůbec nic," řekl někdejší zadák Slovácka a Sparty.

Když si ale připomněl nedávnou sebevraždu brankáře z konkurenčního Hannoveru Roberta Enkeho, jeho starosti jsou v porovnání s touto tragédií prý nicotné. "Proti tomu byly ty moje problémy opravdu nulové. Člověk si v takových chvílích uvědomí, že jsou mnohem důležitější věci než fotbal," přemítal Kadlec.

Při léčení poškozeného kotníku, kde mu dělal neplechu jeden z natržených vazů, musel být trpělivý, aby si předčasným návratem na hřiště neuškodil. "I trenér mi pořád říkal, ať nikam nespěchám, že bych prý jen riskoval. Takže jsem si dobře spočítal, že ve čtvrtek jsem šel do tréninku naplno přesně po 70 dnech. Už předtím jsem se na hřiště s klukama dostal, ale teď jsem konečně mohl jít do všeho naplno. Ani v soubojích jsem už neuhýbal," pochvaloval si syn kapitána vicemistrů Evropy z roku 1996.

I když se prý i při čtvrteční přípravě "zlobivý" kotník občas připomenul. "Při nějakém blbém pohybu jsem to cítil, ale noha drží. Kdyby se problémy měly opakovat, tak by se dalo uvažovat o nějakém kosmetickém operačním zákroku až příští rok v létě, kdy bude kvůli mistrovství světa dlouhá pauza," přemítal.

Kadlec promarodil většinu podzimu. Na tribunách či u televize tiše trpěl, když sledoval báječné tažení Leverkusenu německou ligou, kde má právě Bayer po dvanácti zápasech tříbodový náskok v čele tabulky. A klub může chovat naděje na to, že poprvé v historii získá bundesligový titul.

"Jasně, že jsem klukům držel palce, ale člověka trochu mrzí, že není na hřišti během tak vynikající sezony," vysvětloval Kadlec. Pozice diváka mu nesedí. "Na tribuně to ještě šlo, ale doma to bylo šílené. Třeba nedávno jsme vedli na Schalke 2:0 a nakonec jen remizovali. To jsem tu televizi vzteky málem snědl, byla to bezmoc," vyprávěl Kadlec s úsměvem.

Nevzdává se prý naděje, že do podzimního finiše bundesligy ještě sám zasáhne. Byť víkendový šlágr na hřišti Bayernu Mnichov samozřejmě ještě nestihne. "Je mi jasné, že nebudu mít lehké vrátit se do sestavy, když teď máme nejlepší obranu v lize," připomněl Kadlec, že Bayer zatím inkasoval jen osm branek. Ale chci se o místo v sestavě ještě do konce podzimu poprat," plánoval.