Fakt máš slepice? ptali se Rusové Kuchty. Na sekyrku ale nedojde
Je to už známá věc: že Jan Kuchta je nejen špičkový fotbalista, ale platí také za vyhlášeného chovatele slepic, díky čemuž zásoboval spoluhráče vajíčky. Kromě nich pečoval s pomocí rodiny na statku u Jičína o další domácí zvířenu: králíky, kachny, husy... Nemohlo to tedy uniknout ani zástupcům Lokomotivu, kteří si ho proklepávali po všech stránkách.
„Měli o tom informace, ale chtěli to slyšet i ode mě. Ptal se mě na to sportovní ředitel. Tak jsem jim všechno potvrdil, nestydím se za to,“ říká kanonýr. „Smáli se, nevěřili tomu.“
Právě relax i koníček v jednom si teď bude muset na čas odpustit. Z venkova se přesune do třináctimilionové metropole. „K mému životu slepice patří, byl jsem zvyklý k nim ráno chodit, pak zase po tréninku, vyčistil jsem si hlavu,“ ohlíží se.
„Bude to chvíli trvat, ale zvyknu si, bude to v pohodě,“ předpokládá. Žádnou „daču“ na jeho hobby mu v Lokomotivu asi nevyčlení. „Tam by to bylo těžký, je tam minus sedmnáct, musel bych mít nějakou zateplenou halu,“ směje se. Kdo se nyní o jeho oblíbence postará?
„Asi nastávající panímáma,“ reaguje pohotově útočník, jehož partnerka Barbora je dcerou mladoboleslavského bosse Josefa Dufka. Ten má se svou manželkou u Sobotky farmu plnou zvířat a jejich koně sbírají úspěchy v dostihových kláních. „Nejspíš to bude na rodině, už s tím počítají. Takže žádná sekyrka, žádné hlavy dolů, pěkně se to nechá,“ uklidňuje Kuchta své slípky. „Počkají, až budu doma a zase se jim budu moc věnovat.“
Příprava s „trenérem“ Gastonem
Než se Jan Kuchta vydal za výpravou Lokomotivu, nezahálel. Z Moskvy dorazil individuální plán, který svědomitě plnil. A to i díky soukromé posilovně, již vybudoval prezident mladoboleslavského klubu Josef Dufek, jeho budoucí tchán.
Ten zároveň zajistil i dohled spolehlivého „kondičního trenéra“, v jehož přítomnosti by neošidil dávky opravdu nikdo. Na Kuchtu totiž dohlížel Gaston, robustní zástupce plemene Tosa-inu, v Japonsku původně vyšlechtěného pro psí sumo. „Má mě rád, pořád mě očuchává a olízává, ale hořela mi koudel. Pět kilometrů jsem měl na hodinkách hned,“ směje se Kuchta.
