Na Ukrajině hrají II. ligu, v Česku mohou měnit poměry. Týmy bystří
Ruská hnusota, útok na Ukrajinu, může mít dopad i na nižší soutěže v Česku. Příkladem budiž (zatím nevyřešený) osud druholigového týmu Polissja Žytomyr, který o víkendu dorazí na východ naší země.
V sobotu mají přijet do Čech. Doteď trávili čas na soustředění ve Španělsku. Jenže brána domů je zavřená. Proto se fotbalisté klubu Polissja Žytomyr usadí v okolí Hradce Králové. Kde přesně, zatím není jasné.
Stejně tak, jaký bude jejich další osud.
Jedna věc je však daná. V úterý si zahrají přípravný duel s Náchodem, který kope divizi C. Hrát se bude na umělé trávě v Orlické kotlině, v sídle královéhradecké Slavie, klubu, který se rozmáhá a tuze touží po posunu z krajského přeboru do divize.
Čtvrtá nejvyšší úroveň fotbalu v Česku (a první republiková soutěž) plus třetí liga, tedy ČFL, může být pro ukrajinský mančaft zásadní nejen kvůli duelu s Náchodem. Proč?
Je to jednoduché. Místní týmy ihned zaostřily. Nedávno se změnila pravidla a borce z Ukrajiny je možné registrovat bez poplatku, tudíž se stávají lákavým zbožím. Zatím se téma týkalo zejména mládeže, například v hradeckém celku U14 už je jeden Ukrajinec nachystán nastupovat v nejvyšší soutěži.
Jenže borci z Žytomyru mohou změnit vše.
Fotbalová asociace, i když nemá ještě detailní informace, se případem zaobírala už na jednání výkonného výboru v tomto týdnu. Diskutovalo se, zda nenavýšit možný počet hráčů ze zemí mimo Evropskou unii v jednotlivých týmech. Nyní je číslo nastavené na pět. „Řešíme to, mohlo by to ovlivnit regulérnost soutěží,“ říká Jiří Šidliák, místopředseda asociace.
Objevují se dvě možnosti, jak s Ukrajinci naložit. To není příliš korektní či příjemné slovo, ale je trefné.
První alternativa je (asi) méně bolestná. V jedné ze skupin ČFL je po vyloučení Vyšehradu kvůli kauze Berbr, Rogoz lichý počet účastníků. Stejné je to na Moravě, kde z MSFL odstoupil Dolní Benešov. Proto padl návrh, že by Ukrajinci hráli každý týden přátelák s jedním z nevytížených celků z jedné či druhé soutěže.
„Možná by to bylo jednodušší. Snad se konflikt na Ukrajině vyřeší a oni budou najednou pryč,“ glosuje místopředseda asociace Jiří Šidliák, jenž se tématem zabývá.
Druhá alternativa je lákavá pro místní kluby. Borci ze Žytomyru v tuto chvíli (zřejmě) nemohou posílit profesionální kluby, Ligová fotbalová asociace (řídící orgán první a druhé ligy) řeší výjimku. Jenže pro celky ze třetí i čtvrté úrovně mohou být ternem. Vždyť jejich celek nedávno porazil Metalist Charkov, slavný to klub, který vede ukrajinskou druhou ligu. Je tedy zřejmé, že hráči Žytomyru mají sakra úroveň. Proto by se mohli rozběhnout na rozličné adresy, tedy pomoci klubům, které to potřebují.
„Víme o nich, čekáme, jak se to vyvine. Monitorujeme situaci,“ netají Martin Firbacher, předseda třetiligového Chlumce nad Cidlinou.
Jasno bude v příštím týdnu.
Zprávy ze dne 20. dubna 2022
Jokerit Helsinky po odstoupení z Kontinentální hokejové ligy nebude hrát v příští sezoně žádnou soutěž. Od ročníku 2023/24 by se chtěl vrátit do finské ligy, kterou opustil před osmi lety. Klub to oznámil na svém webu. Jokerit se v uplynulých týdnech zbavil i dalších vazeb na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Čtyřicetiprocentní podíl v klubu od společnosti oligarchy Vladimira Potanina odkoupil legendární útočník Jari Kurri. Pětinásobný vítěz Stanleyova poháru se tak stal jediným majitelem Jokeritu.
Ruští tenisté budou kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni z Wimbledonu, tvrdí zpravodajský web Sportico. Pořadatelé londýnského grandslamu tuto informaci zatím nepotvrdili. Dříve uvedli, že o účasti ruských a běloruských hráčů a hráček na wimbledonské trávě jednají s britskou vládou. Konečné stanovisko plánovali zveřejnit v polovině května. Pokud by se neúčast ruských tenistů potvrdila, nesměli by mužskou dvouhru hrát světová dvojka Daniil Medveděv ani osmička Andrej Rubljov, který přitom bezprostředně po zahájení invaze vystoupil proti válce na Ukrajině. Řada ruských hráček je i v ženské světové špičce. V žebříčku je nejvýše postavená Anastasija Pavljučenkovová, které patří patnáctá příčka. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 19. dubna 2022
Mezinárodní bruslařská unie (ISU) ještě neodebrala Rusku pořadatelství závodu v příštím ročníku krasobruslařské Grand Prix. Zatím je naplánovaný v kalendáři na 25. až 27. listopadu jako poslední zastávka před finále seriálu v Turíně. Nyní se ISU ptá svých členů na jejich názor, jak s touto akcí naložit. Dopis s touto žádostí získala ruská agentura TASS.
Zprávy ze dne 16. dubna 2022
Dráždí. Svými výbornými výkony i ruskou vlajkou na zadní části helmy. Někdo to může vnímat jako podporu válečného konfliktu na Ukrajině. Jihlavský gólman Maxim Žukov (22) kroky prezidenta Vladimíra Putina rozhodně neschvaluje, pro baráž s Kladnem si však symbol radši přelepil. Nechce tuhle „kauzu“ dál živit. Sám se k ní nevyjadřuje, udělal to však za něj šéf klubu Bedřich Ščerban. „Max cítí, že je zbytečné, aby se uměle vyvolávala taková aféra,“ řekl pro iSport.cz. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 14. dubna 2022
Mistrovství volejbalistů letos uspořádají místo Ruska Polsko a Slovinsko. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko podle něho bude hostit i vyvrcholení turnaje, tedy obě semifinále a zápasy o medaile. FIVB to zatím oficiálně nepotvrdila.
Prezident Japonské judistické federace Jasuhiro Jamašita odsoudil Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Jeho jednání podle Jamašity odporuje judistické etice. Ruský prezident přitom judo od mládí provozuje a je držitelem černého pásku. Jamašita s ním před časem točil instruktážní video o tomto sportu. Ruská ofenziva na Ukrajině ale duchu juda odporuje. „Když poslouchám zprávy v médiích o nelidských činech páchaných na Ukrajině a ruské vojenské agresi, láme mi to srdce. Prezident Putin je judista a tyto činy jsou proti myšlenkám a smyslu juda. Nesmí se to tolerovat,“ uvedl Jamašita na serveru insidethegames.
Zprávy ze dne 12. dubna 2022
Domluvil si hvězdná jména a plánoval skvostnou show, namísto toho málem na ledě tančil sám! Záměr Jevgenije Pljuščenka (39) uspořádat sportovní podívanou ve chvíli, kdy má mnoho ruských sportovců zákaz startovat na mezinárodních soutěžích, se zvrhl v podporu Putinovy války na Ukrajině.Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 11. dubna 2022
Ukrajinská střelecká federace (USF) protestuje proti tomu, že ruský miliardář Vladimir Lisin stále zůstává v čele Mezinárodní federace sportovní střelby (ISSF). Pokud by finanční pomoc přislíbená mezinárodní federací pocházela přímo od něj, ukrajinská strana by ji odmítla.
Zprávy ze dne 9. dubna 2022
Rusko poprvé na soudním poli uspělo s odvoláním proti vyloučení svých sportovců z mezinárodních soutěží kvůli invazi na Ukrajinu. Arbitráž světové sáňkařské federace FIL vyhověla stížnosti ruského svazu (FSSR) a zrušila rozhodnutí o suspendaci jeho sportovců, trenérů a funkcionářů ze závodů. Informoval o tom web insidethegames.biz. FSSR si také udržel členství ve FIL poté, co návrh na jeho vyloučení neprošel hlasováním na mimořádném kongresu. Návrh na odvolání ruských funkcionářů z volených pozic byl ale přijat.
Zprávy ze dne 7. dubna 2022
Legendární trenérka Taťjana Tarasovová se obává velkého odlivu ruských krasobruslařů do zahraničí, aby alespoň v jiných národních barvách mohli závodit na mezinárodní úrovni. Aktuálně kvůli invazi na Ukrajinu na vrcholné akce nesmějí a není jasné, jak dlouho bude válka a s ní související sankce trvat. „Pokud se tato záležitost nevyřeší a nevrátí nás, pak možná naši krasobruslaři začnou odcházet masově. Sportovní život je velmi krátký, spousta z nich nebude mít možnost závodit znovu. Proto se musejí společně s trenéry rozhodnout, co bude lepší,“ uvedla trenérská legenda Tarasovová na sportovním webu sport24.ru.
Běžci z Ruska a Běloruska nebudou smět startovat na letošním maratonu v Bostonu. Zástupci slavného závodu v reakci na pokračující invazi na Ukrajinu oznámili, že ruší jejich dřívější povolení k účasti. Rozhodnutí se ale nedotkne ruských a běloruských vytrvalců, kteří mají trvalý pobyt v zahraniční. Ti mohou i nadále nastoupit jako neutrální sportovci.
