Monstrózní projekt, který stál miliony dolarů a jenž měl udělat z KHL celoevropskou soutěž po vzoru NHL. S tím je teď definitivní konec poté, co vojska Vladimira Putina vtrhla na konci února na Ukrajinu a rozpoutala válečné peklo. Celé Rusko se ocitlo v izolaci, jak společensky, tak ekonomicky. S tím souvisí i nízká touha hráčů v zemi válečného agresora nadále působit. Případný exodus hráčů jinam do Evropy by znamenal dvě věci: zkvalitnění a zlevnění ostatních lig.
Ruská společnost se během několika dnů přenesla do dob Sovětského svazu. Co řekne stát, je svaté. Kdo si dovolí oponovat, je vyvrhel, pronásledován, v nejhorším případě rovnou zavřen. KHL, jako silně svázaný projekt s politickým vedením země, následuje a drží (propagandistický) krok. Což je mnoha hráčům ze zahraničí krajně nepříjemné.
„Nyní se čeká, jak zareaguje IIHF. Zda budou povoleny transfery hráčů pod smlouvou, nebo jestli Rusko vyhodí z federace, a tudíž se transfery nebudou řešit vůbec a hráči budou volní. Proto je jejich budoucnost nyní v podstatě neřešitelná. Ano, jsou kluci, kteří nabídky dostali, ale teď podepsat nechtějí a čekají,“ shrnul jeden z předních českých hokejových agentů, který se vzhledem k citlivosti celé situace a k její proměnlivosti rozhodl zůstat v anonymitě.
Dosavadní stanovisko IIHF mířilo na ruský a běloruský národní tým. „Až do odvolání se zakazuje start ve všech turnajích pořádaných IIHF,“ stojí v něm. Z velkých turnajů se tak minimálně nadcházející světový šampionát i srpnové MS juniorů odehraje bez účastí zmíněných států. K situaci hokejistů aktuálně působících v KHL se federace zatím nevyjádřila. Jde o důležité rozhodnutí. Pokud by se totiž hráč s platnou smlouvou rozhodl nyní z ruské soutěže „utéct,“ měl by zákaz profesionálního hokeje na 18 měsíců.
„Kluci se snaží být mimo politické dění. Jsou v Rusku za prací, mají smlouvy, které mají mantinely. Kariéru směřovali tímhle směrem, dřeli, aby se tam dostali. Tu soutěž hrají top hráči. V tuhle chvíli není snadné, aby utekli a znejistěli svou budoucnost, protože není jasné, když je hráč pod smlouvou, zda ji může přerušit,“ doplnil hráčský zástupce.
| Lukáš Sedlák (Čeljabinsk) |
| Tomáš Hyka (Čeljabinsk) |
| Roman Will (Čeljabinsk) |
| Šimon Hrubec (Omsk) |
| Jakub Jeřábek (Spartak) |
Nejde jen o aktuální problém, ale i o vnímání tamního angažmá do budoucna. „Ano, měl jsem teď takové kluky v rámci agentury, pokud jde třeba o Slováky. Michal Krištof z Komety mohl odejít do KHL v průběhu ročníku, ale v Brně ho nepustili. Nabídka by ale platila i pro léto a on řekl, že ne, že nepřichází v úvahu tam jít,“ shrnul další agent.
Tenhle případ nebude ojedinělý. Nejistá bezpečnostní situace i zmíněné podmínky fungování v dané zemi mluví proti KHL. Nemluvě o ekonomických sankcích, které zapříčinily pád hodnoty rublu. S tím tedy přichází otázka, kudy dál? Ve hře je několik scénářů, z nichž se nejpravděpodobněji jeví exodus zahraničních hráčů zpět do ostatních soutěží v Evropě.
KHL ztratila renomé, je spojována s tamním režimem. I proto v lize působí z celků mimo Rusko jen týmy z Kazachstánu, Běloruska a Číny, tedy spřátelených zemí. A finanční nadílka, která byla ještě donedávna jasně největším hnacím motorem odchodu hráčů do destinací jako Chabarovsk nebo Vladivostok, zmizela.
„Budou dvě varianty. Buď oligarchové budou schopní vyjednat pro hráče víza, protože momentálně je pracovní trh zastaven právě kvůli vízům. Pokud je dostanou, tak soutěž bude pokračovat, nehledě na to, že tam podepsaní hráči nebudou chtít být. Týmy je tam poženou,“ doplnil agent číslo dva mířící znovu k bodu, že je důležité, jak se zachová IIHF. „Ale pokud víza nedostanou, tak nás čeká Superliga, tedy soutěž z časů před KHL,“ dodal.
|
Kanada 54, Finsko 42, Švédsko 39, Lotyšsko 25, ČESKO 20, USA 14, Slovensko 9, Dánsko 2, Německo 2, Estonsko 2, Francie 1, Litva 1. Pozn.: V seznamu jsou cizinci, kteří nastoupili v aktuální sezoně KHL. Nejsou započítáni hráči z Kazachstánu, Číny a Běloruska. |
„Nastal by exodus hráčů. Nějakých 170 hráčů by bylo k dispozici pro evropské trhy a pro Ameriku. Ligy by se rázem zkvalitnily a zlevnily, protože by byla obrovská poptávka po práci. Jelo by se v režimu, jak se jelo před KHL, kdy v Rusku také skoro nikdo nehrál. Bylo by to těžké pro hráče, kteří mají na další ročník smlouvu. Ale zároveň mají kvalitu, tak věřím, že by uplatnění našli, i když asi ne za takové finanční podmínky. Ale říkám si, že by sponzoři viděli, jaká jména by se vrátila, tak by do hokeje dali více peněz,“ přemítal první oslovený agent.
A pokračoval. „První na seznamu by bylo Švýcarsko. Tam se sice rozšířil o jedno místo počet cizinců v týmu, ale 90 % hráčů už je podepsaných. Pak je tu Švédsko, které je schopné hráče zaplatit, ale kvůli daním a dalším věcem by dali přednost svým hráčům. A pak jsme tu my a Finsko,“ spekuloval.
Hráčské návraty by spustily dominový efekt na celém kontinentu. S tím, že nejatraktivnější destinace, jak z hlediska financí, tak z hlediska životních podmínek, by byly otevřeny pro ta největší jména. A tak by se sestupně pokračovalo až do chvíle, dokud by nenašla uplatnění většina.
„Ano, Švýcarsko otevírá o jedno místo pro cizince v týmu navíc a přibude tam jeden tým, tak tam může přijít až třicet cizinců. Je to jediná soutěž, společně se švédskou, která hráče z Ruska dokáže zaplatit. Tam se požene hodně hráčů. A cizinci, co jsou teď ve Finsku a Švédsku, jde hlavně o Čechy a Slováky, tak se vrátí domů. Jisté je, že by soutěže obecně zkvalitnily,“ uzavřel druhý respondent.
