
V české lize zaujal. Technika, rychlost, drzost, bezstarostnost - a také body. Adriel Ba Loua si v Karviné vykopal přestup do Plzně a poté posun do Poznaně, tradiční marky polského fotbalu. „Byl to jeden z největších transferů dovnitř klubu za poslední léta,“ upozorňuje kondiční trenér Lechu Antonín Čepek. Ano, Poláci zaplatili za křídlo z Pobřeží slonoviny 1,2 milionu eur, tedy více než 31 milionů korun.
Pro Viktorii šlo o vzpruhu. Zaprvé na tom už minulé léto nebyla finančně nijak zázračně, nepostoupila totiž do základní skupiny Konferenční ligy, v play off vypadla s CSKA Sofia. Odveta byla posledním duelem, v němž Ba Loua za Západočechy naskočil. Zadruhé rozhodně nepatřil mezi absolutní tahouny mančaftu. Trenér Michal Bílek žehral na jeho neochotu k defenzivním povinnostem.
Lech po něm však sáhnul především kvůli produktivitě. V minulé sezoně zapsal za Plzeň sedm gólů i asistencí, rok předtím zvládl v podprůměrné Karviné deset přihrávek.
Jenže v Polsku je to jinak. V lize zatím naskočil osmnáctkrát, pouze jednou strávil na hřišti celou porci minut, trefil se jednou, třikrát asistoval. „Vstoupil do toho dobře. Ale tu bilanci nemá ne ofenzivního hráče nejlepší,“ podotýká Čepek.
Proto nemá Ba Loua především po zimní pauze (v ní ho navíc zbrzdilo zranění) místo v základní jedenáctce. „Je tady velká konkurence. Na křídelní posty máme pět až šest hráčů,“ upozorňuje Čepek.
„V Lechu je to jako ve Spartě nebo jiných velkých klubech. Jdeš na hřiště a čeká se od tebe, že tomu nějak pomůžeš. Musíš zahrát. Když ne, tak se může stát, že na svou šanci znovu čekáš. Když tě vyřadí zranění nebo pokles formy, neproduktivita, tak holt naskočí jiní. Musíš přesvědčit trenéra, že se rozhodl správně,“ objasňuje.
Ba Louovi se to zatím příliš nedaří.