Kypr nevyšel, teď chce Ščasný (46) úspěch se Žilinou: Tátovi naslouchám
Před dvaceti lety odcházel jako hráč z Viktorie Žižkov do Belgie. Pak působil také na Kypru a na Slovensku. Obě země v jeho životě zakořenily. Kouč Michal Ščasný (46) jde ve šlépějích otce Zdeňka. Jen zatím působí ve slovenském kolotoči.
Pomohl k nejvyšším metám Trnavě, a nyní jeho filozofii věří na další věhlasné adrese na Slovensku. „Tohle je můj vrchol, protože Žilina je značka. Mají tady top mládežnickou akademii, management klubu je na profi úrovni. Tlak je o to větší,“ přiznává Michal Ščasný v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. V kariéře tak vede už svůj pátý slovenský klub, a podepsal se také pod nevídaný výprask Slovanu Bratislava.
Před reprezentační přestávkou Žilina porazila Slovan historickým debaklem 5:0. Takový zápas asi trenér prožívá trochu jinak, ne?
„No jasně! Ten momentální stav byl jedním slovem euforie. Na Slovanu se nevyhrává snadno, a už vůbec ne takovým výsledkem. Na druhou stranu jsme věděli, že za sebou měli důležitý zápas o Ligu mistrů. Vydali se fyzicky i emočně. Je ale fakt, že Sparta po Malmö zvládla bravurně zápas v Hradci Králové, který jsem sledoval… Takže pro Žilinu je to pozitivní. Potom nám odjeli hráči na reprezentační srazy, nebyl prostor se tím nechat unést, a to je dobře. Musíme koukat dopředu.“
Jako kouč Žiliny na tiskových konferencích i jinde hovoříte slovensky. Proč?
„Děda s babičkou z tátovy strany byli Slováci. S trénováním jsem pak začínal v Prešově, takže přepínám tak nějak automaticky.“
Je pro vás současné angažmá dosavadním vrcholem kariéry?
„Po nějakém vývoji to byla Trnava, kde jsme společně s Radoslavem Látalem postoupili do základní skupiny Evropské ligy. Když Radek skončil, byl jsem hlavním trenérem a po jednadvaceti letech jsme vyhráli slovenský pohár. Teď jsem ale v Žilině a momentálně to beru tak, že tohle je můj vrchol, protože je to značka. V Žilině mají top mládežnickou akademii, management je tady na totálně profi úrovni. Tlak je o to větší.“
